Hostem podcastu HROT Pavla Štrunce byl Michal Plzák, ředitel digitálního bankovnictví v Raiffeisenbank. Mluvilo se hlavně o tom, jak musí fungovat mobilní bankovní aplikace, aby vyhovovala uživatelům a ti ji uměli využívat naplno. „Lidé chtějí hlavně jednoduchost, nejdřív se ptáme klientů a řešíme, co je jejich primární potřeba,“ říká Plzák a dodává, že to je interaktivní proces, který trvá často měsíce.

„Dnešní aplikace jsou přeplněné funkcemi, Češi jsou fanoušci QR kódů, je to oblíbený způsob placení, současně je jednoduché to zprocesovat.“ „Velké globální společnosti jako Mastercard, nebo Visa náš region považují za hodně pokročilý, byli jsme jedni z prvních v Evropě s bezkontaktním placením, využívali jsme Apple Pay, Google Pay a podobně, takže jednoznačně ve srovnání s jinými trhy nebo s trhy v západní Evropě adaptujeme nové trendy nejlépe,“ tvrdí Plzák a současně se nebrání označení, že Češi jsou trendsetteři moderních platebních metod.

Podle Plzáka se ale stále hodně lidí nechá obalamutit podvodníky a o svoje peníze tak přijdou. Mluví i o případech, kdy bankovní úředníci volají klientům, kteří chtějí provést podezřelou finanční operaci. Ti ale pod nátlakem toho, kdo je chce o peníze připravit, rad bankéřů neuposlechnou. „Jsme národ slevařů, slevy je to jediné, co v Česku funguje,“ komentuje ředitel digitálního bankovnictví v Raiffeisenbank českou povahu a dodává i to, že většina bankovních produktů je dnes zdarma, takže musí stále přicházet s inovacemi a výhodami, aby oslovili nové zákazníky.

Společnost například nedávno představila nový vzhled aplikace, kde původní ikony nahradily ilustrace, které mají přispět k větší přehlednosti. Současně Plzák mluví o finanční gramotnosti a potřebě zaměřit se i na děti a naučit je využívat bankovní aplikace správně a rozumět alespoň základně světu financí.

„V našich aplikacích najdou klienti i rady, jak a do čeho investovat. Chceme efektivně využívat data, která máme o klientech. Překvapilo mě, že klienti bance věří až tolik, že jim nevadí, když jejich data využíváme, abychom jim následně poradili třeba právě s investicemi.“ Jak jsou na tom senioři a bankovní aplikace? „Často se setkávám s ochotou naučit se pár operací, které potřebují, ale nelze to zobecnit. Očekáváme, že mladí budou sofistikovanější, ale často to také neplatí,“ říká Plzák a dodává, že věková segmentace v bankovnictví rozhodně neplatí.