“Nestačí protestovat a apelovat na politiky, na to už je pozdě. Klimatické hnutí by mělo budovat vlastní sítě, aby, až dojde k nějakému kolapsu, fungovala vzájemná pomoc - nejen v našich malých komunitách, ale i ve čtvrtích, ve městech a na vesnicích. Musíme rozvíjet vztahy, které nejsou založené na konkurenci a soutěžení. S budoucími sociálními, ekonomickými nebo klimatickými krizemi se můžeme vypořádat jenom skrze kolektivní jednání, podobně jako jsme se vypořádali s pandemií. To znamená, že spolupráce a vzájemná pomoc, které Kropotkin před více než sto lety popisoval jako protiváhu k darwinistickému boji o život, jsou pro kolektivní přežití společnosti nejdůležitější.”

Se sociologem a dlouhodobým členem ekologického a squaterského hnutí, Arnoštem Novákem, jsme se bavili o autonomní politice. Jaké jsou její formy? A jak se rozvíjela během koronavirové krize? Byla pandemie trhlinou v systému? A jak ji využít k rozvíjení jiných vztahů ve společnosti? Je řešení ekologické krize kompatibilní s dnešní formou státu? Jak se změnilo ekologické hnutí a jaká má být v době pandemie jeho strategie? A jakou roli má hrát věda?