AutismPort

Jak vypadá život tzv. „skleněných dětí“, tedy sourozenců lidí, kteří vyžadují zvýšenou míru péče a pozornosti? Co zažívají a proč se o tom dlouho nemluvilo – a co jim může pomoci? O těchto otázkách se debatovalo po promítání filmu Ta druhá s režisérkou snímku Marií Magdalenou Kochovou a terapeutem Hynkem Jůnem.

Rozhovor s režisérem Martinem Trabalíkem o filmu Co s Péťou?

V rozhovoru zazněla jedna faktická chyba - o Péťu se v případě potřeby nemá starat sestra Vanessa, která vystupuje v dokumentu, ale starší sestra.

🙌 Děkujeme také Podcastovému studiu Hybernská za možnost natáčet rozhovor v jejich studiu.

Přinášíme vám 2. část rozhovoru se třemi hosty k tématu porozumění autismu – v tomto případě zejména Aspergerovu syndromu. Společně jsme si povídali o každodenních výzvách i pozitivech, které s sebou život s touto diagnózou přináší. Dozvíte se, jaké to je získat diagnózu v dětství či v dospělosti. Bavit se budeme také o tom, s jakými potížemi se lidé na autistickém spektru potýkají při komunikaci nebo z hlediska senzorické citlivosti. Hosté se také podělí o své zkušenosti s maskováním nebo vysvětlí, jaké vnímají rozdíly mezi speciálním zájmem a koníčkem.

👉 Rozhovor v psané podobě najdete zde: https://autismport.cz/autismSpectrum/detail/tri-autenticke-pohledy-na-zivot-saspergerovym-syndromem-rozhovor-o-empatii-komunikacnich-vyzvach-nebo-senzoricke-citlivosti

✏ Autorkou vizuálu ke kampani porozumět autismu je ilustrátorka Martina Scholleová.

Ukázka z pasáže, ve které jsem s hosty s PAS probírali mýty, které o osobách na autistickém spektru slýchají. Celý rozhovor se třemi hosty si již brzy můžete poslechnout zde i na portálu AutismPort, kde bude dostupný také v psané podobě.

Dívky získávají diagnózu poruchy autistického spektra výrazně méně, než je tomu u chlapců. Takzvaně propadávají diagnostickým sítem, a to i přesto, že vykazují určité autistické rysy.

Proč tomu tak je? Projevuje se autismus u žen jinak než u mužů? Jak ženy s PAS vnímají samy sebe? Jak se jim u nás žije?

Během naší besedy jsme společně s našimi hosty hledat odpovědi (nejen) na tyto otázky. Na konci besedy jsme zodpověděli otázky diváků z chatu.

Hosty besedy byly:

Mgr. Veronika Šporclová, Ph. D., psycholožka, NAUTIS

Mgr. Michaela Matiová, žena s PAS a peer psycholožka, NAUTIS

Kateřina Kang, žena s PAS, umělkyně, maminka roční dcery Miny

Anežka Gruberová za Holky na spektru (Anežka Gruberová a Kateřina Obšilová, mladé ženy s PAS a duševním onemocněním věnující se osvětě)

🎧 Další záznamy z cyklu Mikrokosmos si můžete už nyní poslechnout na Spotify NAUTIS: https://open.spotify.com/show/3wmDm2rQUX643figTYiyLb

nebo si je pustit i s videem na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=UJuWwQtg9uM&t=467s

📌 Fakt:

Všechny metodicky silné studie vyvrátily souvislost mezi očkováním a autismem. Výzkum zkoumal i velkou skupinu dětí, které měly staršího sourozence s autismem a nebyly očkované. Autismus se objevil ve stejné míře ve skupině očkovaných i neočkovaných sourozenců. Tím padla hypotéza, že autismus se po očkování rozvíjí pouze u dětí s genetickou predispozicí. Atypického chování a vývoje si rodiče dětí s autismem často všimnou ve věku, kdy děti podstupují očkování.

V souvislosti s ním se mohou objevit i nepříjemné nežádoucí účinky, které ale s autismem nesouvisí. Toto rané období vývoje je přesně dobou, kdy se stává autismus v chování zřetelný, u zhruba třetiny dětí se objevuje regres (a to i u těch neočkovaných). Naše vnímání a uvažování je nepřesné a dopouští se kognitivních zkreslení (chyb v úsudku). Rodiče snadno zamění časovou souvislost za příčinu. Tento častý logický omyl je znám jako chybná časová následnost (post hoc ergo propter hoc). Objektivní odpověď může dát pouze výzkum dodržující postupy, které slouží k tomu, aby se tato lidské mysli přirozená zkreslení minimalizovala.

❗ Výsledky výzkumu hovoří jasně. Žádná forma očkování autismus nezpůsobuje.

👉 Více informací najdete na www.autismport.cz

👉 Další mýty a zdroje faktů si můžete přečíst zde: https://autismport.cz/myty-a-fakta

Fakt:

Mýtus, že autismus lze u dítěte posuzovat aplikací binárního kritéria u jednoho znaku (určitý znak chybí, nebo nechybí) je rozšířený mezi klinickými psychology i dětskými psychiatry. Mnoho dětí kvůli tomu neobdrží správnou diagnózu. Autismus je vývojová porucha, oslabení mohou být vyjádřena v různé síle (stejně jako třeba u poruch intelektu). Neposuzuje se jen přítomnost, či nepřítomnost nějakého projevu, ale i to, zda je jeho kvalita přiměřená věku, adekvátnost frekvence a schopnost využívat danou dovednost v různých kontextech. Sociálně komunikační dovednosti jsou u všech dětí s autismem oslabené. Dílčí projevy jsou ale poměrně složité a velmi různorodé konstrukty, které je při posuzování třeba rozdělovat na jednotlivé komponenty. U sdílené pozornosti například posuzujeme žádost, iniciování sdílení zájmu a reaktivitu na pobídku. Mezi 10. až 18. měsícem je nejvýznamnějším předpovědním faktorem rozvoje autismu iniciace sdílené pozornosti. Prostým zráním i učením se děti zlepšují a některé symptomy charakteristické pro ranou fázi mizí, nebo se významně zlepšují. Mnoho dětí s autismem přinese rodiči hračku, usměje se na ně, ukáže na předmět, který chce, nebo se pomazlí.

❗ Stěžejní pro diagnózu autismu je oslabení celkových sociálně komunikačních dovedností vůči průměrným mentálním schopnostem a naplnění více diagnostických kritérií, a nikoliv binární posuzování jednoho symptomu.

👉 Více informací najdete na www.autismport.cz

👉 Další mýty a zdroje faktů si můžete přečíst zde: https://autismport.cz/myty-a-fakta

➡ Ráda bych vám představila našeho dnešního hosta Irenu Johanku Savkovou, koučku, mentorku, muzikoterapeutku i akademickou pracovnici. Ženu, která se již 35 let věnuje speciální pedagogice a má bohaté zkušenosti v oblasti vzdělávání jedinců s poruchami učení i chování, kombinovaným postižením nebo s autismem. Mezi její pracovní zkušenosti patří také funkce ředitelky vzdělávací instituce, kterou zastávala téměř dvě dekády.

🎧 V rozhovoru se budeme bavit nejen o jejích vlastních zkušenostech z práce, ale také o překážkách, se kterými se osoby s autismem potýkají při hledání zaměstnání nebo o tom, jak upravit pracovní prostředí, aby se v něm nejen lidé s autismem cítili dobře.

📌 Společně jsem již dříve vedly rozhovor. Pokud vás tedy zajímá téma osobní zkušenosti se získáním diagnózy v dospělosti, doporučujeme si nejprve přečíst text: „Jsem v jinakosti normální“ – rozhovor o diagnostice autismu v dospělosti: https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/jsem-vjinakosti-normalni-rozhovor-o-diagnostice-autismu-vdospelosti

V závěrečné části besedy zbyl prostor pro dotazy z publika.

💙 Hosty byli sebeobhájci na spektru autismu Šimon Hlinovský a Dodo K. Doudová a maminka dnes již dospělé dcery s PAS a odborná konzultantka diagnostiky v NAUTIS Pavla Hradecká. Moderování se ujmula speciální pedagožka a terapeutka z NAUTIS Lenka Bittmannová. Zodpovídali jsme také dotazy z publika.

📌 🎧 Celý záznam besedy i další nahrávky z cyklu Mikrokosmos najdete na YouTube NAUTIS: www.youtube.com/watch?v=KLZSKERHjBM&t=233s

nebo na Spotify NAUTIS: open.spotify.com/show/3wmDm2rQUX643figTYiyLb

Dospívání je období plné proměn, objevování sebe sama, hledání vlastní identity, samostatnosti a své pozice ve světě. Jaké výzvy a příležitosti přináší toto období pro mladé lidi s autismem? Jak tohle období prožívají?

✏ Na besedě NAUTIS jsme mluvili o všem, co je pro tuto životní fázi typické: o proměnách vrstevnických a rodinných vztahů, o specificích intimity a sexuality, o vzdělávání, rizicích psychických potíží nebo o hledání vlastní identity.

💙 Hosty byli sebeobhájci na spektru autismu Šimon Hlinovský a Dodo K. Doudová a maminka dnes již dospělé dcery s PAS a odborná konzultantka diagnostiky v NAUTIS Pavla Hradecká. Moderování se ujmula speciální pedagožka a terapeutka z NAUTIS Lenka Bittmannová. Zodpovídali jsme také dotazy z publika.

📌 🎧 Celý záznam besedy i další nahrávky z cyklu Mikrokosmos najdete na YouTube NAUTIS: www.youtube.com/watch?v=KLZSKERHjBM&t=233s

nebo na Spotify NAUTIS: open.spotify.com/show/3wmDm2rQUX643figTYiyLb