Přinášíme vám záznam akce pořádané česko-slovenským bezpečnostním think-tankem Security Outlines. Tentokrát jsme  se zaměřili na téma výročí ruské invaze na Ukrajinu, která proběhla 24. února 2022.

Pozvání přijal Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, který se zaměřuje na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Profesně se zabývá také otázkami bezpečnosti, dezinformací a strategické komunikace stejně jako demokratizace a podpory občanské společnosti.

Co nejdůležitějšího zaznamenal rok intenzivních bojů a jak bude vypadat ten další? Jaké jsou hlavní črty nové ruské ofenzivy? A můžeme v dohledné době počítat s ukončením konfliktu? 

Odpovědi na tyto otázky a vaše dotazy na Bezpečnostním večeru online s přenosem na Facebookové události.

Další Bezpečnostní večer se opět věnoval tématu Ukrajiny, ovšem tentokrát byli našimi hosty dobrovolníci Taylor, Michal a Tatiana Shulman.

Právě probíhající válka v Ukrajině zvedla obrovskou vlnu solidarity. Někteří z nás přispěli finančně či materiálně někteří dobrovolně pomáhají např. v urpchlických centrech.

Iniciativa kolem T-12 Eshop (www.t-12.cz) a Team4Ukraine (www.team4ukraine.eu) jdou však ještě o krok dále. Kromě převozu materiální pomoci do Ukrajiny pomáhají na místě s výcvikem ukrajinských policistů, vojáků či domobranců, zásobují některé jednotky potřebnými prvky jako jsou drony, vysílačky, dalekohledy, balistická ochrana, TCCC zdravotnické vybavení, taktická výstroj či SUV vozidla. Do jejich portfolia patří také exfiltrace civilistů z oblastí ohrožených probíhajícími válečnými operacemi. Kromě toho zajistili humanitární pomoc a pomoc pro lékařská zařízení v Ukrajině v řádu jednotek milionů korun za posledních 6 týdnů.

O vzniku celé inciciativy a o mnohých zkušenostech z Ukrajiny pohovořili Taylor, Michal, a Таtiana Shulman. Taylor se dlouhodobě věnuje výcviku střelecké přípravy, stejně tak vojenské první pomoci TCCC (Tactical Combat Casualty Care). Michal přepravuje pomoc na místo určení a Tatiana je civilním povoláním trenérkou pro Alternation.cz a nyní je jako součást Team4Ukraine koordinátorkou pro pomoc Ukrajině.

Bezpečnostní večer portálu Security Outlines bude tentokrát na téma ruské invaze na Ukrajinu.

Pozvání přijal Mgr. Tomáš Šmíd, Ph.D., který rozebral aktuální situaci, možná řešení, další kroky Ruské federace a také pravděpodobný i nutný postup ze strany Západu.

Jak a proč Putin po svém nástupu vybudoval silné ozbrojené síly? Jakou proměnou prošla od roku 2014 ukrajinská armáda? Jsou sankce funkčním nástrojem aktuální zahraniční politiky? Odpovědi na tyto a další Vaše dotazy naleznete v tomto záznamu z přednášky.

Masivní vojenské cvičení a hromadění ruských jednotek na hranicích s Ukrajinou, dronové útoky na separatisty na Donbasu, či možný vstup Ukrajiny do NATO. To vše souvisí s aktuálním napětím na rusko-ukrajinských hranicích. Rusko své jednání interpretuje jako ochranu hranic pomocí „běžných“ manévrů a cvičení, zatímco Ukrajina spolu se západem upozorňuje na možnou invazi. Spojené státy deklarují snahu vyřešit situaci diplomatickou cestou a požadují de-eskalaci konfliktu ze strany Ruské federace. NATO otevřeně odmítá většinu ruských požadavků a očekávaná jsou i jednání Ruska s OBSE.

Jak pravděpodobný je ruský útok? Je Ukrajina lépe připravena, než v roce 2014? Jaký vliv měly jednání mezi USA a Ruskem a kam mohou směrovat? Odvrátilo ruskou hrozbu dění v Kazachstánu? Tyto a další dotazy na Bezpečnostním večeru zodpověděl Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra AMO zaměřující se zejména na Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství.

Pavel Havlíček pracoval v letech 2019 a 2020 na výzkumném projektu na podporu občanské společnosti v EU s Fondem George Marshalla. Je také spolupracovníkem Center for European Policy Analysis (CEPA) v rámci transatlantického programu Jamese S. Dentona. V květnu 2020 byl na dva roky zvolen do funkce člena Správní rady Fóra občanské společnosti EU-Rusko. Od srpna 2020 je také koordinátorem výzkumu ruského týmu v rámci projektu MapInfluenCE. Kromě toho absolvoval stáže v Evropském parlamentu, na Ministerstvu zahraničí ČR, v Člověku v tísni a Evropské nadaci pro demokracii v Bruselu.

Transatlantické vztahy prošly pouze v posledním roce radikální obměnou. Jaká je pozice transatlantické vazby v české a evropské zahraniční politice dnes?

S naším hostem, europoslancem Alexandrem Vondrou, který stál mimo jiné i u vstupu ČR do NATO, jsme hovořili o vlivu současné administrativy ve Spojených státech, nutnosti reformy společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, roli České republiky i o mnohém dalším.

Třetí Bezpečnostní večer, který pro Vás Security Outlines přineslo ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky.

Hostem byl pan Michal Lebduška, který je analytikem Výzkumného centra AMO se specializací na politický, bezpečnostní a společenský vývoj na Ukrajině, ukrajinsko-polské vztahy a koordinátorem projektu transformační spolupráce v Bělorusku. Pan Lebduška probral blíže situaci na anektovaném Krymu.  

DISCLAIMER: Omlouváme se za špatnou kvalitu mikrofonu. Od 06:19 je již vše v pořádku.

S panem doktorem jsme diskutovali o problematice šíření dezinformací v souvislosti s pandemií (nejen) onemocnění Covid-19, stejně jako o jeho aktivitách v osvětových projektech s tímto souvisejících. 

Debatu pořádalo Centrum pro lidská práva a demokracii, ve spolupráci se Security Outlines, proběhla 11. května 2021.

Hostem byla paní Karolína Lahučká, která je analytičkou Výzkumného centra AMO se zaměřením na politiku Turecka.

Paní Lahučká je absolventkou magisterského dvouoboru Politologie a Turkologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se zaměřením na mezinárodní vztahy. V současnosti zde pokračuje v doktorském studijním programu Dějiny a kultury zemí Asie a Afriky se specializací na Turecko. Odborně se zaměřuje na politický vývoj Turecka a proměnu tureckého nacionalismu. Kromě toho sleduje problematiku Turecka v rámci NATO a jeho roli regionálního hráče ve vývoji situace na Blízkém východě.

Současná zahraniční politika Turecka je v současné době předmětem mnoha diskuzí. My jsme se proto v rámci toho Bezpečnostního večeru podívali blížeji na její bezpečnostní aspekty, kterými jsou mimo jiné boj s terorismem, snaha o revizi mezinárodního řádu a v tom kontextu představa Turecka v pozici mluvčího islámského světa, či bojovníka proti nespravedlnosti a za utlačované.

Po jisté odmlce se vracíme na scénu s prvním Bezpečnostním večerem tohoto semestru. Ten jsme pro vás připravili ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky a v tomto semestru se můžete těšit na celkem tři přednášky vzešlé z této nové a vzrušující spolupráce.

Hostem byl pan Matěj Denk, který je analytikem zabývajícím se regionem Blízkého východu, zejména pak státy Perského zálivu, mezinárodními a bezpečnostními vztahy v regionu a vlivy náboženství na politiku.

Pan Denk vystudoval Arabistiku a Dějiny a kulturu islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současné době dokončuje Bezpečnostní studia na Fakultě sociálních věd téže univerzity. Má za sebou rozsáhlé studium v regionech jeho zájmu, mimo jiné v Egyptě, Tunisku či Íránu. Působil též jako stipendista na Kuwait University.

O saúdsko-íránském soupeření se často mluví jako o blízkovýchodní studené válce. Ale kde se tato rivalita vzala a jaké jsou její příčiny? Má napětí potenciál přerůst v otevřený konflikt a jakou roli v něm hraje náboženství? Týká se i dalších států regionu? A proč je to vůbec všechno důležité pro Evropu a Českou republiku? Právě na tyto otázky pan Denk prostřednictvím Bezpečnostního večera odpovídal.

Bezpečnostní večer proběhl 19. 4. 2021

Jakou cestu urazila Evropa od konce druhé světové války? Čím si společnosti procházejí v procesu demokratizace a jak vypadá jejich začleňování do rodiny západních demokratických států a organizací? Jakou roli v nich hraje solidarita a jak si stojí evropské státy dnes?  

Diskuze byla uspořádána 22. 3. 2021 u příležitosti 75 let od skončení druhé světové války (vzhledem k loňské krizové situaci však realizována o rok později) Centrem pro lidská práva a demokracii a Security Outlines. Partnery akce byly Spolu silnější a Velvyslanectví USA v Praze.