Bruselská setba

Koncem loňského roku se nová evropská pravidla pro nakládání s odpady z obalů teprve blížila, ale na místě bylo očekávání, že „politické haló ještě přijde“. Přišlo. Dnes už první povinnosti platí a politici i firmy si stěžují: nemáme jasné návody, jak na to, nevíme přesně, co dokládat, a hrozí nám zbytečné náklady. Kdo tedy zaspal? Firmy, Česko, nebo Evropská komise spustila pravidla dřív, než bylo jasné, co přesně chce?

Přes veřejné zakázky loni v Česku z veřejných rozpočtů prošlo zhruba 1,1 bilionu korun. Až 82 procent z nich se hodnotí jen podle kritéria nejnižší ceny. Evropská komise nyní navrhuje nařízení, které z kvality udělá povinnou součást hodnocení. Proč čeští zadavatelé raději sázejí na cenu, co přinese „evropská preference kvality“ a kdy se podle nového pravidla poprvé zadá česká zakázka?

Drony už nejsou jen hračkou nebo pracovním nástrojem. Válka na Ukrajině ukázala, že i levný a snadno upravitelný stroj může sloužit k průzkumu, útoku i sabotáži. Evropská unie i proto chystá nová pravidla pro drony a Česko již připravuje vlastní změny, které se týkají dronů a ochrany kritické infrastruktury. Kdo bude moct nebezpečný dron najít, rušit nebo sestřelit? A kdo pak odpovídá za případnou škodu?

Čistší voda, více měření, modernější čistírny a výhledově nejspíš také vyšší účty: Evropská unie rozšiřuje seznam chemikálií, které budou státy ve vodě sledovat a omezovat; od léčiv a pesticidů až po věčné chemikálie a mikroplasty. Vedle toho tlačí na větší zadržení vody v krajině pro dobu sucha. Co to bude znamenat pro Česko a kdo to zaplatí?

Léto je nejen čas dovolených, ale taky stresu a zdržení na letištích, zpožděných, odložených či zrušených letů… A do toho po letech jednání Rada EU 13. července 2026 definitivně schválila reformu práv cestujících v letecké dopravě. Jde o podstatné zpřesnění pravidel, snazší uplatnění nároků a omezení některých obchodních praktik aerolinek.

Ministerstvo financí Aleny Schillerové předložilo v dubnu 2026 návrh zákona o ekonomické ochraně státu. Ten má formálně naplnit novou evropskou směrnici o boji s praním špinavých peněz. Jenže česká verze zákona jde výrazně za rámec toho, co Brusel požaduje: přidává třeba značné pravomoci Finančnímu analytickému úřadu. Ten by mohl přímo zakázat advokátovi výkon profese a prolomit advokátní tajemství. Zákon rozšiřuje i některé policejní pravomoci nad rámec toho, co EU vyžaduje.

Už zhruba šest let platí, že investor ze zemí mimo EU nemůže jen tak přijít a koupit si cokoli. Investice se prověřují hlavně z bezpečnostního hlediska v sektorech jako je energetika, finanční služby, biotechnologie, obrana, robotika, infrastruktura a další. Nově má být ale prověřování zahraničních investic z třetích zemí v EU povinné. Evropská komise to označuje za konec „evropské naivity“. Cílem je chránit „bezpečnost, veřejný pořádek a strategickou autonomii EU, aniž bychom odradili běžné investory“.

Evropa má hodně úspor, ale málo kapitálu, který by se rychle a levně dostal k firmám, inovacím a dlouhodobým investicím. Jen evropské domácnosti mají kolem deseti bilionů eur úspor – hlavně na bankovních vkladech. Ty jsou sice bezpečné, ale obvykle vydělávají méně než investice na kapitálových trzích. Proto vzniká Unie úspor a investic. Chce tenhle „spící“ kapitál rozhýbat a podpořit financování evropské ekonomiky.

EU chce do roku 2035 vypnout všechny měděné linky a nahradit je moderními sítěmi – od optických vláken přes 5G/6G po satelity. Znamená to konec klasických pevných telefonů, ale také to slibuje větší konkurenci a tím i tlak na nižší ceny mobilních tarifů.

Právo veta vyplývá, respektive požadavek jednomyslnosti v Radě EU, platí v oblastech spojených se suverenitou členských států: společná zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, rozšiřování EU, změny smluv, části daňové politiky, sociálního zabezpečení a některé rozpočtové otázky. V ostatních oblastech se rozhoduje kvalifikovanou většinou (nejméně 55 % států reprezentujících 65 % obyvatel EU). V praxi se ovšem veto používá stále častěji jako nástroj nátlaku. Kritici říkají, že paralyzuje EU v době geopolitických krizí a oslabuje její kredibilitu navenek. Je to tak?