Skrýchov u Malšic na Táborsku je samostatnou obcí od roku 1878. Do té doby se starostové a radní střídali se sousedním Bezděčínem. Prvním starostou samostatného Skrýchova byl Josef Maruna z čísla popisného jedna. V polovině 19. století bylo v obci 24 domů, v nichž žilo 211 lidí, na počátku 21. století pak 32 domů, ale pouze se 78 obyvateli.

Zuzana Galíčková z Českých Budějovic má dětskou mozkovou obrnu a od svých osmnácti let je na vozíčku. Přesto žije naplno. Vystudovala Jihočeskou univerzitu, pracuje v sociálních službách, má dvě děti a také se věnuje atletice. Z mezinárodního mistrovství České republiky v Ostravě, které pořádala paraatletická liga, se vrátila se dvěma medailemi.

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Na Vysočině vede myslivecký spolek ve Žďáře nad Sázavou a v Jihoafrické republice provozuje loveckou farmu. Jde to dohromady? Jan Velík dokazuje, že se může starat jak o srny a zajíce, tak o antilopy a pakoně.

Mňoukání, prskání a mručení provázelo očkování a čipování tří rysích mláďat v Zoo Hluboká na Českobudějovicku. Zatímco chovatelé psů a koček dochází za veterináři do ordinací, sami veterináři naopak chodí za zvířaty do zoologických zahrad. Jak vypadalo první setkání tří rysích koťat s lékaři, zachytila pro rubriku Pojďte s námi za zvířaty redaktorka Jitka Cibulová Vokatá.

Plumlovský zámek v Olomouckém kraji patří k nejneobvyklejším památkám na Moravě. Monumentální stavba měla být reprezentativním sídlem rodu Lichtenštejnů, nakonec z ní ale vzniklo pouze jediné křídlo z původně plánovaného čtyřkřídlého zámku. Díky tomu dnes patří mezi architektonické unikáty.

Rád čtu detektivky a sám se tomu divím, protože jinak jsem spíš na humor a násilí se mi protiví. Ale detektivka bez násilí je jako pitva bez těla. Proto dokážu brát mrtvolu jako nutnou rekvizitu, a ocením, když se popis její výroby obejde bez zbytečných detailů.

První známý zákaz kouření na veřejných místech na světě byl vydán papežem Urbanem VII. v roce 1590. Tehdy hrozilo vyloučení z církve každému, kdo „užije tabáku v krytém přístřešku nebo uvnitř kostela“.