Zatímco snahy o kolonizaci vesmíru jsou stále v nedohlednu, kosmický výzkum intenzivně probíhá i zde v Brně. Do dnešního dílu jsme si pozvali Dr. Libora Lenžu, který je vedoucím laboratoře Space Agri Technologies na Mendelově univerzitě v Brně a ředitelem hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Výzkum v jeho laboratoři je zaměřen především na využití mikrořas jako možných mikroživin nebo na odstraňování nežádoucích prvků v přírodě. Pan doktor nám povypráví nejen o jejich výzkumu, ale také o různých spolupracích napříč Brnem i v zahraničí, kde se zmíní o vypouštění stratosférických sond nebo o možném budoucím projektu vynášení vzorků na oběžnou dráhu pomocí Space ridera.

Hostem tohoto dílu je naše kolegyně a Ph.D. studentka CEITECu VUT Alžběta Ressnerová. Povyprávěla nám o svém dosavadním působení ve výzkumu v zahraničí a o své motivaci vrátit se po magisterském studiu v Německu zpět do ČR. Věnovala se také otázkám spojených s podmínkami v české vědě se zamyšlením, proč čeští vědci mnohdy nejsou dostatečně ohodnoceni. V neposlední řadě se podělila o své bohaté zkušenosti z roční stáže v Kalifornii na Institutu inovativní genomiky vedeném nobelistkou Jennifer Doudnou.

K zodpovězení našich otázek o střevním mikrobiomu jsme přizvali doktorku Petru Vídeňskou, která nyní působí na Mendelově univerzitě na Ústavu chemie a biochemie. V tomto díle nás provede od počátečního momentu vzniku mikrobiomu u novorozence až po to, jak ho můžeme změnit stravou a jak se liší napříč světem a u každého z nás. Dotkneme se také toho, zda střevní mikrobiom může přispívat k dobré náladě nebo dokonce podporovat vznik psychických poruch.

Hostem tohoto dílu je profesor chemického inženýrství na Fakultě chemické VUT v Brně, který nám povyprávěl celý svůj vědecký příběh od samého počátku. Pan profesor má v tomto oboru bohaté celosvětové zkušenosti, které nám také podrobněji nastínil. Zavzpomínal na náročný výzkum po výbuchu elektrárny ve Fukušimě nebo na pozitivní vzpomínky, jako bylo přijetí emírem v Kuvajtu. Na Fakultě chemické působí od jejího založení, a tak nám podrobněji vyprávěl o úskalích, se kterými se zde při zavádění výuky chemického inženýrství setkal.

Druhá část s profesorem Vojtěchem Adamem je věnována akademické sféře, kde se kriticky podíváme na to, zda vědecká a akademická obec funguje správně a zda jsou doktorandi dobře placeni. On sám měl doktorské studium velmi komplikované, protože mu jeho školitel mimo jiné bránil studium dokončit. Během své kariéry se setkal s nepříjemnou kauzou, která hodně změnila jeho pohled na vědecký i soukromý život. V epizodě vzpomíná na různé historky, jako na bruslení v Istanbulu, když se rozhodoval, zda povede výzkumnou skupinu, a na to, jak v mládí vůbec neuvažoval o tom, že by se stal chemikem.

Našeho hosta Olgu Ryparovou budou mnozí znát spíše pod značkou Olinium, což je projekt, který zpřístupňuje a vysvětluje chemii nejen studentům středních škol, ale i širší veřejnosti. V tomto díle se bavíme, jak projekt Olinium vznikl a co všechno obnáší. Dozvíte se, jaké přístupy Olga Ryparová při práci se studenty využívá a co si myslí o učení se modelových otázek k přijímacím zkouškám na VŠ nazpaměť. Kromě toho se věnujeme i otázkám týkajícím se popularizace vědy včetně toho, z čeho vychází její inspirace.