Antonín Lagryn strávil část dětství kočováním po republice, patří totiž k Sintům, německým kočujícím Romům. Po zákazu kočování žil s otcem v Brně a po letech nastoupil poprvé na delší dobu do školy. Rozdíl a náskok svých vrstevníků se ale nepovedlo vyrovnat. Nakonec absolvoval pět tříd zvláštní školy a kvůli výchovným problémům skončil i v nápravném zařízení pro mladistvé. Čas ale přece jen všechno srovnal. Po roce 1990 se zapojil do připomínání obětí romského holokaustu.