Helena Mezlová spolu s matkou a třemi sourozenci absolvovala v květnu 1945 odsun německy mluvících obyvatel z jihomoravské metropole. Tehdy šestiletá dívka se ještě téhož roku do rodného Brna vrátila. Tím ale idylické časy pro rodinu nenastaly. Otec zůstal v cizině, rodinu živila matka a děti skončily na tři roky v klášteře sv. Vavřince v Jundrově. Důvodem ale nebyly jen chybějící finance a odpovídající bydlení – bylo to také proto, aby se děti naučily česky.