Antonín Kotík dával příjmení Hajdaš do souvislosti se slovem hajdy, tj. „ven, pryč“ (srov. hajdák „tulák“, hajdalák „otrhaný cizí chlap“ apod.). Jako pravděpodobnější se však jeví, že se jedná o příjmení polské, které se vykládá z polského apelativa hajda, tj. „horský pastýř“ nebo také „někdo silný“, případně ze slovesa hajdać, tj. „houpat se“. Bylo tedy motivováno povoláním, nebo se inspirovalo vzhledem původního nositele.