
Sign up to save your podcasts
Or


V dnešní Historii očima Martina Kováře se budeme ještě jednou, už naposledy, věnovat „Americe ve válce“, jak zní název knížky, která vyšla na jaře letošního roku v INFO.CZ, protože se jedná o tak velké, obsáhlé téma, že jsme si před čtrnácti dny nestačili říct o letech 1961–1975/79 zdaleka všechno.
Kromě války v Indočíně samotné, domácí a zahraniční americké politiky, CIA a FBI, zvláště jejího dlouholetého šéfa J. Edgara Hoovera, nebo odborářského bosse Jimmyho Hoffy jsme se věnovali rovněž některým obecnějším aspektům vývoje a proměnám americké společnosti v této době i v časech, jež na ni navazovaly, tj. na počátku vlády Ronalda Reagana (v Bílém domě v letech 1981–1989).
Snad se nám dvojdílný „portrét“ Spojených států v jedné z nejnapínavějších fázích jejich dějin podařil, snad vás to bude bavit.
Příště, za čtrnáct dní, se můžete těšit na Milovana Djilase a jeho dobu, anebo, jinak řečeno, na titovskou Jugoslávii z pohledu blízkého spolupracovníka prezidenta Tita a později jeho odpůrce, jednoho z nejslavnějších disidentů celého východního bloku.
Tématem dnešní, již 53. Historie očima Martina Kováře (HOMK) je ohlédnutí za knížkou, kterou na přelomu jara a léta letošního roku vydalo INFO.CZ pod názvem Amerika ve válce. USA v letech 1961–1975/79. Její autor (a autor celého podcastu) Martin Kovář byl tentokrát v roli zpovídaného, role moderátora se ujal nový šéfredaktor INFO.CZ Pavel Vondráček.
Italský fašismus je jedním z mimořádně důležitých (nejen) politických fenoménů 20. století. V 52. díle podcastu Historie očima Martina Kováře si o něm povídáme s historikem a předním českým novinářem Ondřejem Houskou, mimo jiné autorem skvělé knížky „Praha proti Římu: Československo-italské vztahy v letech 1922–1929“. Jaké byly příčiny vzniku italského fašismu? Jaká byla jeho povaha? Kde se brala popularita Mussoliniho?
Nová, už 51. Historie očima Martina Kováře na INFO.CZ je věnována Latinské Americe. Mým hostem byl tentokrát profesor Josef Opatrný, emeritní šéf Střediska iberoamerických studií FF UK. U příležitosti padesátého výročí státního převratu v Chile jsme si s „Josém“ povídali o generálu Augustu Pinochetovi, o jeho osobnosti, okolnostem a způsobu, jakým se dostal k moci, o povaze jeho diktatury a postupném přechodu Chile k demokracii. Mluvili jsme i o chilské současnosti a o tom, že boj o Pinochetův odkaz není zdaleka rozhodnut. Řeč byla, přirozeně, i o chilském prezidentovi Salvadoru Allendem, kterého vojenský převrat v září 1973 svrhl, o jeho domácích a zahraničních podporovatelích včetně kubánského vůdce Fidela Castra a o castrovské a postcastrovské Kubě vůbec. Nezapomněli jsme ani na Venezuelu a její vůdce – Huga Cháveze a Nicoláse Madura, ani na některé další latinskoamerické politiky, včetně nikaragujského diktátora Daniela Ortegy, a na spoustu dalších latinskoamerických specifik, ekonomických, sociokulturních atd.
Proměny Ruska v čase. Historie, pohnutá současnost a blízká budoucnost země, jejíž vůdce rozpoutal krvavou válku na hranicích Evropy. Hostem Martina Kováře je odborník na Rusko Karel Svoboda z FSV UK.
S historikem Michalem Pehrem o postavení katolické církve a jejím vývoji (nejen) v čase totality.
Životní příběh režiséra Jiřího Svobody je v mnoha ohledech pozoruhodný. Navzdory tomu, že ho komunisté vyhodili z vysoké školy a následně ho chtěli vyhodit i ze strany, stanul po sametové revoluci v čele KSČM. Jak sám uznává, proměnit komunistickou stranu v moderní levicový subjekt se nepodařilo. Nejen o tom mluví v nové epizodě Historie očima Martina Kováře.
Pro profesora evropských politických dějin je vždy výhodou, když má ke svému tématu osobní vztah. Alexander Tomský tuto výhodu bezesporu má, když hovoří o moderní historii Spojeného království. V zemi prožil podstatnou část života a všechny dějinné zvraty tak mohl sledovat na vlastní oči. „Když jsem v roce 1968 do Británie přišel, měl jsem možnost vidět poslední zbytky staré imperiální Anglie, stejně jako její přerod do současné podoby,“ říká Tomský
Zajít si do baru na drink dnes patří k samozřejmostem. Ještě před sto lety ale fenomén amerických barů začínal do tehdejšího meziválečného Československa teprve pronikat, i když už zde jisté kořeny měl z časů rakousko–uherského císařství. A právě fenomén jménem „American Bar“ je tématem nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře, jehož hostem je barový historik, novinář a barman v jedné osobě Tomáš Mozr, který říká, že za první republiky koktejl rozhodně nebyl pro každého. „Do amerických barů chodila jen tehdejší elita, protože ta jediná si to mohla dovolit. Hezky popsáno je to jak ve filmu Kristián, tak třeba už od Svatopluka Čecha, jehož pan Brouček nadával, proč si dávat drahý koktejl, když v české hospodě může mít mnohem levnější pivo,“ říká Mozr.
Malá balkánská země s bohatou a pestrou historií. To by se dalo říci o Černé Hoře, která není od Česka příliš vzdálena, pro mnoho lidí je ale velkou neznámou. Jak to s Černou Horou bylo, je a bude, přišel do nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře poodhalit historik a balkanista František Šístek.