Historie

Dumasův „Napoleon“ je barvitým a napínavým čtením. Popisuje císařovo dětství, vojenské počátky, armádní tažení i nejslavnější války. Vrcholem biografie je popis tří známých bitev: u Slavkova, Borodina a u Waterloo, právě z této kapitoly přinášíme ukázku. „Napoleon“ není suchopárným vypravováním se záplavou zbytečných letopočtů. Jde o strhující knihu zasvěceného vypravěče, který Bonaparta kritizuje i obdivuje. Dumasovo mistrovství stvořilo portrét muže, na jehož osud už svět neměl nikdy zapomenout.

Moderátor a spisovatel Vladimír Vokál popsal Pád Bastily mimo jiné v knize Francouzská revoluce: Sieyes - ten, který všechny přežil. Poslechněte si ukázku s názvem „Předsedou Ústavodárného shromáždění“.

„Král musí buď vládnout, nebo zemřít.“ To jsou nejslavnější slova Louise Antoina de Saint-Justa, která pronesl 13. listopadu 1792 při procesu s Ludvíkem XVI. Byl prvním, kdo vznesl na půdě Konventu nekompromisní požadavek na královu popravu. Tabu monarchovy nedotknutelnosti bylo prolomeno a od tohoto okamžiku bylo vše možné. Francouzská revoluce odhalila svou pravou tvář a vydala se cestou jakobínské diktatury. Poslechněte si ukázku z audioknihy novináře a badatele Vladimíra Vokála, která nabízí napínavý příběh mladého politika, jenž se stal vedle Robespierra jednou z nejviditelnějších tváří revolučního teroru.

7. října 1922 se stal československým premiérem Antonín Švehla, jeden z nejvýraznějších politiků první republiky. Ve funkci nahradil Edvarda Beneše.

Česká špionáž a kontrašpionáž má poměrně bohatou historii, která začíná ještě před vznikem Československa v roce 1918. O její historii si povídal s autorem několikadílné publikace o našich vyzvědačích Karlem Pacnerem moderátor Vladimír Vokál.

Lidstvo se s epidemiemi a pandemiemi potýkalo odjakživa. Čím více se svět globalizoval, tím ničivější byly. „Nejvíce připomíná současnou situaci pandemie španělské chřipky,“ říká v rozhovoru s Vladimírem Vokálem historik lékařství Karel Černý. A upozorňuje zároveň, že covid-19 nepatří mezi klasické chřipky.

Jaký byl ve skutečnosti Jan Palach? Historik Petr Blažek dostal od jeho spolužáka z dětství Stanislava Hamra pozvánku na školní sraz a s překvapením zjistil, že si Jana Palacha pamatují hodně jinak, než jak se o něm píše. Oba byli hosty Vladimíra Vokála.

Václav IV. měl mladé milence, smiřická kněžna Kateřina si užívala se ztepilým kovářem. Uvolněné mravy však nebyly jen výsadou vrchnosti, sexualita nebyla ze středověké společnosti vytěsňována. Za tenhle mýtus může romantické 19. století, vysvětlil v rozhovoru s Vladimírem Vokálem historik Jaroslav Čechura.

Čeští archeologové odhalili dosud největší mumifikační depozit v dějinách Egypta. Unikátní depozit, ve kterém se dříve rituálně uchovávaly zbytky po mumifikaci, pochází z 6. století před naším letopočtem. O detailech nálezu se s Vladimírem Vokálem rozpovídali ředitel českých vykopávek v Egyptě Miroslav Bárta a Ladislav Bareš, mezinárodně uznávaný expert na historii a kulturu Egypta v období 1. tisíciletí před Kristem.

Svět byl v minulosti mnohem propojenější, než jsme si mysleli. Už před třemi tisíci lety, tedy dávno před Římskou říší, putovaly velké skupiny lidí napříč Evropou. Potvrzují to nejnovější výzkumy lidského genomu. Z něj se zároveň zjistilo, že tehdejší obyvatelé Británie uměli trávit mléko mnohem dříve než obyvatelé tehdejší střední Evropy. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Vokálem o tom hovořil archeolog Michal Ernée.