Klára Bělíčková, Rozárie Haškovcová a Jakub Nekvasil sdílejí jeden po druhém své zkušenosti s klimatickým aktivismem a angažovaností v tomto ohledu. 

Ve třech příbězích posluchačstvu přibližují svoji cestu k angažovanosti a cestu aktivismem. Popisují taky emoční procesy s touto cestou spojené a skutečnost, jak se jim povedlo emoce – ať už negativní, nebo pozitivní – překlopit do aktivismu / klimatického engagementu. 

V páté epizodě podcastu Hlasy proměny se vydáme za jednou českou a jednou rakouskou vinařkou. Obě pracují šetrně ke svému okolí a hledají cesty, jak do přírodních procesů co nejméně zasahovat. Poslechneme si, jak přistupují k biodiverzitě, s jakými pracují odrůdami, čím hnojí vinohrady a jak přemýšlí o výzvách, které zemědělství přinesou klimatické změny.

Častější vlny veder, období sucha, ale zároveň i přívalové srážky – všechny tyto extrémní projevy počasí dopadají na města silněji než na venkovské oblasti. Do jaké míry jsou na tyto výzvy česká města připravená? A jak zajistit, aby se v nich dalo dobře žít i v budoucnu? To rozebereme s Magdalenou Macekovou, expertkou na klimatické adaptace měst z Nadace Partnerství a s Lenkou Suchou, výzkumnou pracovnicí z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. A podíváme se také na úspěšnou zelenou proměnu města Úvaly - v rozhovoru s místní starostkou Markétou Rydvalovou a zahradním a krajinářským architektem Lukášem Šteflem.

Bečva se před pár lety změnila v doslova mrtvou řeku. Ale od otravy kyanidy už uplynulo hodně vody a tok se díky úpravám koryta postupně mění k nepoznání. Může se z Bečvy stát český symbol obnovy přírodního charakteru řek v boji se změnou klimatu i povodněmi? To se dozvíte v druhé epizodě podcastu Hlasy proměny.

Jak přemýšlet při katastrofách? O co se opírat, když predikce selhávají, protože klimatická krize postupuje tak daleko, že uvádí do chodu různě zřetězené a exponenciálně se proměňující procesy? Úvodní díl druhé série podcastu Hlasy proměny představuje tzv. resilienční myšlení v rozhovoru s environmentalistkou Annou Bromovou z Institutu SYRI a vedoucí klima projektů v Člověku v tísni Magdalénou Davis. Mozaiku myšlenkových přístupů ke katastrofám doplňují scénáře budoucího vývoje, které představuje Zuzana Harmáčková, vedoucí Oddělení sociálně-ekologické analýzy na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

V osmé a závěrečné epizodě podcastu Hlasy proměny klademe lidem, kteří se aktivně zasazují o ochranu klimatu, otázku, jak se můžeme jako jednotlivci tváří v tvář klimatické změně angažovat, jak se postavit klimatickému distresu a jak hledat funkční řešení. Pohledy nejstarší a nejmladší generace doplňují expertní hlasy, které zasazují osobní výpovědi do kontextu vědomostí o české společnosti a českých médiích.

O občanské povinnosti, výhledovém rodičovství i klimatickém žalu promluví ekoložka Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica, Jan Krajhanzl, ředitel Institutu 2050, Veronika Ambrozy, metodička klimatického vzdělávání v Člověku v tísni a mediální vědkyně Lenka Vochocová a Jana Rosenfeldová.

Na jednu stranu sedí v lavicích angažovaní a environmentálně citliví mladí lidé, na druhou stranu ale také ti méně zapálení. Vydáme se na dvě brněnská gymnázia, která k výuce o klimatické změně přistupují aktivně, a budeme pátrat po tom, jak toto téma co

O nejlepších cestách, jak toto složité téma ve výuce pojmout, se pobavíme s Denisou Hobžovou, učitelkou biskupského gymnázia v Brně, Irenou Ivičičovou,

Na příkladu bioodpadu a jeho využití jako zdroje bioplynu to probereme s Hanou Potměšilovou ze spolku Revenium, která provozuje bioplynku při pražení kávy, Štěpánem Bubákem z Člověka v tísni, který instaluje bioplynky v Zambii, a Soňou Klepek Jonášovou z Institutu cirkulární ekonomiky.

V páté epizodě podcastu Hlasy proměny zamíříme do Ústeckého kraje. Tento region, podobně jako Karlovarský a Moravskoslezský kraj, po mnoho dekád spoluutvářela těžba a zpracování uhlí. V souvislosti s postupným odklonem od uhlí se v Česku začalo mluvit o takzvané „spravedlivé transformaci“. Co přesně si pod tímto pojmem představit? Jaká je budoucnost uhelných regionů? Daří se Česku smysluplně využít finanční prostředky z EU?

Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s Petrem Globočníkem, sociálním pracovníkem a politikem z Litvínova, Zuzanou Vondrovou z Centra pro dopravu a energetiku, Marikou Volfovou z Platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set či Radanou Leistner Kratochvílovou z ministerstva životního prostředí.