Obžerství – sedmý hřích nebo do očí bijící epidemie?

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava a LF Ostravské univerzity

Sdělení zaznělo na 10. kongrese Medicíny pro praxi, který se konal ve dnech 16.–17. února 2024 v Clarion Congress Hotelu v Ostravě.

Celosvětově přibývá obézních osob, a to tempem, které svou nezadržitelností nutně povede k situaci, kdy za nepříliš dlouhou dobu nebudou zdravotnické systémy schopné ufinancovat a kapacitně zvládat nápor chorob, které jsou přímým důsledkem vysoké hmotnosti a nestřídmého příjmu potravin a nápojů s vysokou energetickou hodnotou. Za posledních 40 let se v České republice znásobil počet osob s nadváhou a obezitou dvaapůlkrát, nápadně stejně, tedy dvaapůlkrát, se znásobil i počet diabetiků.

Ústřední příčinou epidemie obezity je obezitogenní prostředí, jímž jsme obklopováni doslova všude: nadměrný a rychlý přístup k potravinám, nevhodná kvalita a složení stravy, včetně nadměrného počtu kalorií, čas a chuť k jídlu (nikoli hlad) vedoucí k přejídání, někdy i úmyslné vykrmování, nesprávná strava nadcházejících matek, a to i před početím, nedostatek pohybu a lenost, vlivy rodiny a okolí, nedostatek spánku. Existují vážné indicie, že ke vzrůstu obezity přispívají epigenetické vlivy. 

Kdy nám zdravotní a sociální systém podává pomocnou ruku?

Mgr. Hana Potměšilová, BA, DiS.

Revenium, z. s., Brno

Sdělení zaznělo na 8. kongrese Medicíny pro praxi, který se konal ve dnech 8.–9. září 2023 v Hotelu International v Brně.

V České republice žije přes jeden milion osob se zdravotním postižením. Téměř polovina

z toho jsou lidé v produktivním věku.

Odlišnost dnes už není vnímána jako ohrožení a jako něco, co je třeba odstranit

a vyloučit. Když člověk veřejně přizná, že je součástí jeho života například roztroušená

skleróza, může ze strany běžné společnosti sice cítit nejistotu, obavy, zaznamenat

zkreslené představy. Na druhou stranu však také otevřenost, snahu o poznání, podporu

a ochotu pomoci. Podpora z nejbližšího okolí je pro člověka základem pro to, aby mohl

žít spokojeným životem. K němu může jistou měrou pomoci také stát a jeho zdravotní

a sociální systém.

Zdravotní pojišťovna, česká správa sociálního zabezpečení, úřad práce a případně i obecní

(městský) úřad, městská část nebo obvod jsou instituce, které mohou pacientovi pomoci

řešit témata, která se netýkají práce těch nejpovolanějších – lékařů, lékařek, zdravotníků.

Tedy těch, kteří prakticky řeší zdravotní stav klienta – pacienta.

Víte, která instituce co řeší? 

Příchod nemoci nezasahuje jen samotného pacienta, ale také jeho blízké. Ti mu chtějí být oporou. Situace je pro ně ale mnohdy náročná, případně nevědí jak přesně mu pomoci, co říci apod. Obdobné to může být, když je ze strany blízkého osloven lékař, onkolog. Praktickým doporučením v této oblasti se věnuje náš podcast, otevíráme zde témata: jak o nemoci mluvit, jak blízké podpořit, jak zvládnout „být tam pro ně", a zároveň mít dost sil i pro sebe. Tento užitečný podcast pro vás připravil PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., z psychoonkologické sekce České onkologické společnosti.

Odkazy na užitečné zdroje  

1)   Síla vztahů a jejich vliv na naše zdraví

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/mysliprotirakovine/prednasky-1/sila-vztahu-a-jejich-mozny-vliv-na-nase-zdravi-zaznam-prednasky-z-cyklu-myslipro/

2)   Postoj k nemoci a jeho možný vliv na zdraví

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/mysliprotirakovine/prednasky-1/postoj-k-nemoci-a-jeho-mozny-vliv-na-nase-zdravi-zaznam-prednasky-z-cyklu-myslip/

3)   Jak mluvit s někým, kdo má rakovinu

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/jak-mluvit/jak-mluvit-s-nekym-kdo-ma-rakovinunova-stranka/

4)   Touha žít – kniha (zdarma ke stažení) o tom, co běží hlavou onkologicky nemocným s vážnější diagnózou a co jim může pomoci.

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/jak-lepe-zvladat-svoje-onemocneni/jak-lepe-zvladat-svoje-onemocneninka/touha-zit-nova-kniha-o-moznostech-zvladani-nevylecitelneho-onkologickeho-onemocn/

5)   Jak lépe zvládnout úlohu pomáhajícího

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/kdyz-nam-nekdo-blizky-onemocni/jak-zvladat-peci-o-blizkeho/

6)   Jak se starat a vydržet

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/kdyz-nam-nekdo-blizky-onemocni/jak-se-starat-sam-o-sebe-a-vydrzet/

PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D.

České onkologická společnosti – psychoonkologická sekce

Zveme vás k poslechu pediatricko-mateřského podcastu Pediatrie na vlastní kůži, který tvoří pět pediatriček a zároveň maminek dnes už celkem osmi dětí.

Tento díl s názvem Resuscitace dětí a SIDS jsme upravily přímo pro vás a můžete si tak připomenout laickou resuscitaci dětí a preventivní opatření proti SIDS včetně základů bezpečného spánku kojenců. Pokud by se vám náš způsob odborné osvěty líbil, budeme rády, pokud ho doporučíte rodičům vašich malých pacientů. Podcasty jsou dostupné na všech platformách a jsou zcela zdarma

Je v přístupu českého sociálního systému rozdíl mezi diagnózou, kde startem byla nemoc z povolání, pracovní úraz, nebo "jen běžný život"?  Lze úraz na pracovišti, k jehož vzniku došlo vinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považovat za pracovní úraz? Jak mohu jako lékař pomoci pracujícímu pacientovi, který má dlouhodobé zdravotní omezení a kterého stát a jeho sociální systém trestá za to, že pracuje? Co lze a co nelze považovat za pracovní úraz vs. nemoc z povolání, jak se k tomu staví sociální systém a systém náhrad? Nejen na tyto otázky, ale i na spoustu dalších najdete odpověď v podcastu Mgr. Hany Potměšilové, BA, Dis. (Revenium, z.s.).

Předchozí díly povídání o závratích byly zaměřeny na jejich diagnostiku a léčbu z pohledu lékařů jednotlivých specializací. Abychom posluchačům poskytli kompletní pohled na tuto problematiku, nemůžeme opominout samotného pacienta. Závěrečný díl povídání o závratích je tedy věnován pohledu člověka, který má se závratěmi osobní zkušenost. Jeho příběh, doporučení a povzbuzení pro všechny pacienty s podobnými problémy si můžete nyní poslechnout.

Psychika hraje v léčbě závratí významnou roli. Závrativé stavy ovlivňují psychiku pacienta a psychické problémy se naopak mohou projevit řadou doprovodných symptomů, včetně závrativých obtíží. To vše jsou situace, se kterými se snaží pacientovi pomoci právě psychiatr. Na otázky, jaké jsou moderní postupy v léčbě pacientů v ordinacích psychiatrů, jaké jsou se závratěmi spojené diagnózy, kde jsou hranice toho, co by měl již pacient s psychiatrem řešit a co je „normální“, či jak je to se stigmatizací pacientů odeslaných k psychiatrovi, odpovídala paní doktorka Kristýna Vrbová z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Nedílnou součástí komplexního přístupu k pacientům se závrativými obtížemi je také péče fyzioterapeuta. Jak pacientovi může pomoci on, jak časté by měly být rehabilitace, anebo jestli pacienti mohou cvičit sami podle návodů na internetu, to vše se dozvíte v následujícím povídání s panem docentem Ondřejem Čakrtem z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Praze v Motole.

Problematika diagnostiky a léčby závratí spadá do několika různých lékařských odborností. V prvních dílech podcastů jsme s pacientem prošli cestu od praktického lékaře, přes vyšetření u neurologa a v tomto povídání se zastavíme v ordinaci lékaře ORL. Pan doktor Vladimír Koucký z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole odpovídal na dotazy o tom, co čeká pacienta při vyšetření u otorinolaryngologa, k jakým závěrům mohou vést výsledky těchto vyšetření a také, zda a jak rychle může ORL lékař pacientovi s jeho problémy pomoci.

Ve čtvrtém díle povídání o závratích jsme se zeptali pana docenta Jaroslava Jeřábka z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole nejenom na to, jak se závratě léčí, ale také na to, kam by se neurologie nebo medicína vůbec měla posunout tak, aby dokázala ještě lépe pomoci pacientům trpícím závratěmi.