🛟

👑 Bůh sedmý den dokončil stvoření světa. Sedmý den nemá konce. Je totiž symbolem věčného života, který přišel v Ježíši Kristu, který nepřišel změnit svět, ale změnit naše srdce.

🎁 Často ve svých modlitbách jsme jako malí „žebráčci“. Prosíme neustále Boha o různé věci, které už často máme. Přitom to největší o co bychom mohli prosit je spása. Tu však už máme skrze Kristovu smrt.

🎅 Ať už oslava Mikuláše může vypadat sebepodivněji, tak má svého historického původce! Kdo byl skutečný Mikuláš? Měli jsme v Česku někoho podobného? A co si můžeme z jejich životů odnést?

👶 Nejkrásnější na křesťanství je konec — budeme Boží děti. Někdy se necítíme jako Boží děti, ale jako opuštění sirotci. Je jedno, jak se někdy cítíme — tak či tak jsme Ježíšova rodina, jeho přátelé.

☁️ Naše rodiče pro nás měli být obrazem Boha. Víme ale, že žádní rodiče nejsou dokonalí. V tomto díle se budeme bavit o tom, kde máme čerpat jistotu, kterou nám měli předat.

Omlouváme se za špatnou kvalitu nahrávky.

🫀 Bůh je několikrát v Bibli označován za nebeského Otce všech lidí na zemi. Často na to zapomínáme a můžeme se cítit zahlceni starostmi a problémy, a neuvědmovat si, že nás stále miluje.

📜 Další postavou knihy je rádce císaře Petronius, strýc Vinicia. Ten je velice moudrý a dobrý člověk. Křesťanem se však do konce knihy nestane. Může být dobro samo o sobě cestou ke spáse?