V tomto díle se vracím k tomu, proč vlastně chodím.
A proč vodím druhé.

Pouť není turistika.
Je to technologie změny stavu vědomí.

Co se stane, když odložíme role?
Když přestaneme být „stromem“ a vstoupíme do vědomí lesa?
Když si dovolíme nahlížet vlastní život z jiné perspektivy než jen z racionálního režimu?

Mluvím o:

– La Gomeře jako laboratoři ticha
– vavřínovém pralese jako metaforě identity
– noetice a sporu o původ vědomí
– intuici, záblescích a kreativním poli
– proč géniové tvrdili, že myšlenky k nim „přicházely“

A také o tom, proč změněný stav vědomí nemusí znamenat útěk.
Ale návrat.

Slova v chýši.
Pro ty, kdo chtějí vidět víc než jednu perspektivu.

firemni-saman.cz

tomas-busek.cz