Kauzality

Česká politika prošla od voleb v roce 2021 výraznou proměnou. Do politiky vstoupili (staro)noví hráči jako prezident Pavel, Motoristé, hejtmané Grolich a Kuba nebo Danuše Nerudová.

V díle rozebíráme cestu ANO ke svému rekordnímu výsledku ve volbách do poslanecké sněmovny z roku 2025. Politologicky komentujeme jendotlivé volební výsledky a hledáme, co za nimi stálo.

______________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu [email protected]

Petr Fiala se ujal úřadu premiéra České republiky coby čtvrtý předseda ODS, potvrdil tak tradici, že každý šéf této strany se zároveň stane šéfem naší země. Jeho mandát ale nebyl zrovna radostný. Zemi převzal v době hluboké covidové izolace a brzy nato začala válka na Ukrajině.

Právě zahraniční události, ať už ve východní Evropě, v Americe nebo na blízkém východě se za uplynulých let stále výrazněji stávají důležitým tématem i pro vnitřní politiku ČR. Jak si Fialova vláda vedla při adresování těchto událostí? Za nás docela dobře, víc se dozvíte v podcastu.

A na závěr tři slůvka: Dozimetr, Kampelička, Bitcoin. Názvy tří nejvýraznějších kauz jsou častým argumentem proti Fialově vládě - jejich podstatu rozkrýváme v epizodě. A neopomeneme zmínit ani některé personální rošády. Tak příjemný poslech.

______________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu [email protected]

Díky za vše

Pokud se podíváme na jih Afriky, můžeme narazit na dvě relativně zajímavé země, Jihoafrickou Republiku a Zimbabwe. Tyto státy měli nejen v průběhu 20. století velice zajímavý a dynamický vývoj a jsou speciálními případy v rámci dekolonizace.

Obě země byly poznamenány vládou bílé minority a útlakem práv původního obyvatelstva kontinentu. V kontrastu s tímto přístupem k lidským právům státy dlouhodobě byly synonymem ekonomické konjunktury i přes různé překážky.

Jaký byl kontext těchto bělošských vlád? Jsou tyto země dnes demokratické? A jaká je jejich budoucnost? Na to se dnes podíváme v rámci nového dílu podcastu Kauzality!

___________________________________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu [email protected]

Znělku máme od Dominika Steinera

Když se v roce 2011 rozhořely po arabském světě protesty, demonstrace a revoluce, Jemen nebyl výjimkou. Stát, nacházející se na špičce Arabského poloostrova, čítajícího skoro 40 milionů obyvatel, k tomu měl všechny předpoklady.

Dlouhodobý neklid způsobovalo několik faktorů: náboženští extremisté, autoritářský vůdce, politická izolace, hospodářská krize a další. Jemenci ani po více než deseti letech nenašli klíč ke zklidnění situace.

Rozklíčujte společně s námi komplikovanou situaci fragmentovaného státu!

___________________________________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu [email protected]

Znělku máme od Dominika Steinera

Počátkem minulé dekády ve světě začal na jih a východ od Evropy proces, kterému se říká arabské jaro. Mnoho autoritářských režimů v regionu tak bylo velkou řetězovou reakcí ovlivněno, přičemž neméně byl ovlivněn i celý zbytek světa.

Jaká byla charakteristika režimů před těmito událostmi a co se vlastně stalo? Kdo měl na celý proces vliv? A jaký má region budoucnost? To vše se dozvíte v dnešním díle!

___________________________________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu [email protected]

Znělku máme od Dominika Steinera

Na přelomu 19. a 20. století byla Argentina jednou z nejbohatších zemí světa. Průměrný Argentinec byl stejně zámožný jako průměrný Američan. Jenže velká hospodářská krize zasáhla tuto exportně závislou ekonomiku silněji než jiné a otevřela cestu k sérii vojenských převratů, nestability a vzestupu nacionalismu.

Do tohoto chaosu vstoupil Juan Domingo Perón. Se svou vizí „peronismu“ – kombinací sociální spravedlnosti, ekonomické nezávislosti a nacionalismu – ovládl politiku země na desítky let. Kult Evity, střídání junty a civilních vlád, „špinavá válka“ i prohraná válka o Falklandy zanechaly hluboké jizvy, které Argentina překonávala jen těžko.

Ani návrat demokracie v roce 1983 nedokázal Argentinu stabilizovat. Ekonomické kolapsy, opakované bankroty a neschopnost udržet reformy držely zemi v permanentní krizi. Dnes je symbolem této frustrace Javier Milei, který slibuje radikální neoliberální revoluci, ale otázkou zůstává, zda dokáže prolomit stoletý cyklus nestability.

______________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu ⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠

Znělku máme od Dominika Steinera

Na jihu Amerického kontinentu leží zajímavý stát jménem Chile, který je takřka od severu na jih lemován Andami. I tato země se však nevyhnula režimu, který měl s liberálně-demokratickým pojetím státu máloco společného.

Tímto režimem byl režim Augusto Pinocheta, armádního generála, který se dostal k moci svržením demokratického režimu, jenž se některým aktérům v téže době nemusel zdát vhodný. Jak revoluce proběhla a za jakých předpokladů? Jaké jsou specifika Latinské Ameriky a místních systémů? A jakou v tom všem hráli roli vrtulníky? To vše se dozvíte v dnešní epizodě!

______________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu [email protected]

Znělku máme od Dominika Steinera

Koloniální velmoc s přítomností od Macaa po Mozambik a zároveň evropský stát zmítaný chaosem mezi monarchií a republikou. Portugalsko na začátku 20. století hledalo stabilitu, ale střídání vlád a politické násilí ho táhly ke dnu.

Zlom přinesl profesor teologie António Salazar, který se stal architektem „Nového státu“. Jeho autoritářský režim kombinoval katolickou střídmost, ekonomický dirigismus a tvrdou cenzuru, ale přitom se vyhnul totalitnímu modelu známému z Německa či Sovětského svazu.

Koloniální války, odpor mladé generace a mezinárodní izolace nakonec režim oslabily. Salazarův odkaz zůstává dodnes sporný – od „otce národa“, který zajistil stabilitu, po diktátora, jenž Portugalsko udržel v roli nejzaostalejší země západní Evropy.

______________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu ⁠⁠[email protected]⁠

Znělku máme od Dominika Steinera

Španělsko je velká a rozmanitá země na jihu Evropy, která má historický příběh, jakým se žádná jiná země nemůže chlubit. Historicky se jedná o důležitou hranici, bojiště mnoha rodů a mocností, zároveň jde o místo kde se střetávali i civilizace.

Tento zajímavý vývoj nakonec vedl i k podhoubí, které dalo za vznik autoritářskému režimu generála Francisca Franca, který španělsku vládl dlouhé desítky let. Jak je tento režim vnímaný v současném Španělsku? A co samotné zemi vzal, nebo naopak přinesl? A jak se na něm podepsala spolupráce s Osou během Druhé světové války?

______________________

Chcete-li nám cokoliv sdělit, pište na adresu ⁠⁠[email protected]