Josef Beneš vykládal příjmení Kelnar stejně jako Gellnar z německé podoby místního jména Jelení (tj. Gelenau) v Kladsku. Původní nositel jména nejspíše z Jelení pocházel. Příjmení Kelnar by však mohlo souviset i se středohornoněmeckým apelativem këlnaere, tj. „sklepmistr“, v rané horní němčině i „důchodní“ neboli „správce důchodů“.