Před nástupem internetu se mluvilo o mocných masových médiích – tisku, televizi a rozhlasu. Specializovaní tvůrci mediálního obsahu, jako jsou novináři, měli totiž možnost oslovit miliony lidí z různých koutů světa téměř ve stejný okamžik. Digitální svět jedniček a nul ale přinesl radikální změnu. Dnes může být mediálním tvůrcem každý, a to, čeho dříve dosáhla jen ta nejznámější média, dnes zvládne ze svého telefonu s připojením k internetu téměř každý. Jak internet změnil novinářskou práci? O tom si řekneme ve videu.

Proč je rozhlas v Česku i po sto letech důležitým médiem. Jakou roli hrál v našich dějinách? Kdy měl podle proroků skončit a jakým způsobem předpovídala hudební stanice MTV jeho zánik? A proč posloucháme podcasty? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v novém dílu Klíčů k médiím.

Tradiční vydavatelský model je v krizi. Podle učitele a výzkumníka médií z britské Louhgborough university Václava Štětky média dlouhodobě nemohou počítat s příjmy z reklamy a musí se soustředit jak na budování předplatitelů, tak na další zdroje příjmů. Postupná transformace médií a zánik řady z nich však nejsou klíčovým problémem, kterým dramatická proměna digitálního světa v současné době přináší.

“Nejzávažnější problém je ochrana soukromí. Stále více se ukazuje, že to je jedno z klíčových rizik, které souvisí naším působením v digitálním světě. Je to riziko, které například ve srovnání s dezinformacemi nebývá tak často zmiňováno, ale způsob, jakým odevzdáváme soukromým obřím korporacím naše data je naprosto bezprecedentní. To je něco, co v historii jsme nezakusili. Objem informací, které jako jednotlivci dobrovolně sdílíme s firmami, nad kterými nemáme žádnou kontrolu a které na nás tímto způsobem vydělávají, je naprosto bezprecedentní,” říká Štětka.

Jak se souvisí užívání médií s politickými postoji a jak se v zemích střední a východní Evropy liší?

Je dobré, nebo špatné, když oligarchové vlastní média?

Jak citlivě vnímají lidé nezávislost a svobodu médií a jak moc je pro ně důležitá?

Mají se média a novináři hlásit ke konkrétním politickým stranám?

Proč je v Británii diskuse kolem BBC žhavé téma a co se s etalonem veřejnoprávního vysílání v příštích letech stane? Zakonzervují jí nebo zprivatizují?

Nejen o tom mluví Václav Štětka v diskusi s Evou Hanákovou a Vladimírem Piskáčkem.

„Možná to krátkodobě zvětšuje byznys, ale do budoucna to nic neřeší,“ říká Libuše Šmuclerová o bezhlavém honu za kliky, který provádí některé mediální domy v Česku i ve světě. „Dnes jsme v situaci, ve které si technologické firmy díky svému datovému náskoku berou 60 procent a více inzerce, která v on-line prostředí je. Takže stále více bohatnou, mají stále více dat. A mají také čím dál větší společenskou sílu,“ popisuje Šmuclerová situaci klasických médií v podcastu.

Nejen o tom diskutují s Libuší Šmuclerovou Eva Hanáková a Vladimír Piskáček.

Stala se mimoděk influencerkou a na twitteru ji sleduje už téměř sto tisíc lidí. Její sociální sítě mají obrovský dosah. Když se ruská invaze poprvé přiblížila k ukrajinským jaderným elektrárnám, byly její sítě hlavním informačním kanálem pro stovky tisíc Čechů. Přitom fyzička Dana Drábová dlouho odolávala – sítě si založila až po vstupu do politiky.

„Mým původním záměrem bylo posloužit jako zesilovač. Můj twitter měl dostat do podvědomí sociální sítě našeho úřadu. Řekli jsme si, že kdybychom něco potřebovali rychle dostat mezi lidi, tak ty sociální sítě potřebujeme,“ popisuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Sama doufá, že její velká aktivita na sítích nebude mít dlouhého trvání. „Ale 24. února vyvstala od lidí vážná objednávka, aby o tom byli informováni. Takže teď to beru jako službu, ale už se opravdu těším, až ten rusák z Ukrajiny vypadne a já se vrátím k jednomu tweetu denně,“ dodává.

Česko počítá s rozvojem jaderné energetiky, ve světle plynové krize své plány možná ještě uspíší. Nakolik se je podaří přetvořit v realitu, je věc druhá. Když se Dany Drábové zeptáte, proč se stavba jaderných elektráren pokaždé prodlouží a prodraží nikoli o drobná procenta, ale o celé řády, ona vaši otázku přeformuluje.

„Já bych tu otázku doplnila o několik slov. Proč se nedaří stavět nové jaderné elektrárny v dohodnutém harmonogramu a za dohodnuté peníze v Evropě a Severní Americe? A proč se to daří v jižní a jihovýchodní Asii i na Středním východě? Proč se nedaří v Evropě prakticky žádné velké investici, včetně těch jaderných. Proč měla úžasná hamburská opera zpoždění pět let, proč nové berlínské letiště mělo obrovské zpoždění, proč došlo k ohromnému prodlení při stavbě ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto? Protože naše civilizace je velmi bohatá a nemusí se moc snažit,“ tvrdí Dana Drábová.

Nejen o tom v podcastu diskutují Eva Hanáková a Vladimír Piskáček s Danou Drábovou.