V druhém dílu rozhovoru s Ivem Paverou se pobavíme o roamingu, platbách za dobíjení a vyvrátíme si mnoho mýtů spojených s požárem elektromobilu. Dozvíte se o příkladech zahoření elektromobilů v České republice a jakým způsobem se dneska elektromobily hasí – zároveň si ale dokážeme, že požár elektromobilu je věc statisticky velmi nepravděpodobná, o čemž často míváme z médií pocit opačný.

Hostem tohoto dílu je Ivo Pavera, specialista na elektromobilitu ze společnosti ČEZ ESCO.

V prvním dílu dvoudílného rozhovoru se dozvíme, jak daleko je vývoj technologií elektromobilu, proč je pro automobilový průmysl rok 2035 tak důležitý, jakou roli na trhu elektromobilů hraje a bude hrát Čína a zda má smysl využívat baterii elektromobilu ke stabilizaci elektroenergetické soustavy.

V této epizodě se též budeme bavit o zkušenostech s denním používáním elektromobilu a o tom, co vše je potřeba udělat pro vybudování dobíjecí stanice doma.

Co je to účinnost budov, průmyslu nebo energetiky? Dozvíme se, jakou roli hraje v dekarbonizaci a jak jakožto jedinci můžeme být součástí změny. Budeme se též věnovat aktuálnímu solárnímu boomu a zodpovíme si, co za ním stojí a jestli snížením dotací na počátku roku nebude ohrožen. 

Je lepší krmit kukuřičnou siláží krávy, nebo bioplynové stanice? Odpověď zná Ing. Jakub Mikulka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ ČZU v Praze, se kterým jsme probrali také další aktuální témata v zemědělství, klimatickou změnu nevyjímaje. A stihli jsme i krátkou lekci z dějepisu.

Petr Novotný je seniorní konzultant nevládní a neziskové organizace INCIEN – Institutu Cirkulární Ekonomiky. V této epizodě se dozvíme, co přesně cirkulární ekonomika znamená a jak může pomoci v boji s klimatickou změnou. Též si budeme povídat o tom, jak na tom je s procesem dekarbonizace EU, USA i státy v Asii. Vysvětlíme si též dnes velmi aktuální koncept ESG a rozebereme si největší nedostatky českého odpadového hospodářství.

Klimatická změna pohledem mladé generace. Teodor Duraković je student Fyziky na PřF MUNI v Brně. Již na střední škole se zapojil do projektu Klimatická gramotnost, podílel se na  jeho vzniku a rozvoji, nyní také přednáší jako lektor. Proč se do něj zapojil a jaká je jeho motivace? Jakou roli hraje právě vzdělávání v problematice klimatické změny? Liší se názory a ochota něco změnit napříč generacemi?

Václav Kurel je zakladatel společnosti Carboneg, která pomáhá zemědělcům k zavedení tzv. regenerativního zemědělství. Povídali jsme si mimo jiné o tom, jak lze  ukládat uhlík do zemědělské půdy, zlepšit stav půdy i kvalitu produkce. Dostali jsme se i k tomu, jak důležitý může být vztah mezi traktoristou a předsedou zemědělského podniku.

Martin Kašák působí jako ředitel sekce energetický obchod ve společnosti ČEPS. Zabývá se výzvami současné energetiky, zajištěním podpůrných a přenosových služeb nebo také rozvojem trhu a dispečinku. Dnes mimo jiné uslyšíme, kde se bere elektrická energie na vyvažování naší soustavy a jak může případně i spotřebitel pomáhat vyvažovat odchylku v síti.

Vladimír Janíček je vědecký pracovník z katedry mikro-elektroniky fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Kromě toho, že se na univerzitě snaží v mladé generaci zažehnout zájem o studium moderních technologií, zabývá se aplikovanou elektronikou a efektivním využitím elektrických zařízeních.

Lukáš Novotný je odborník na atomovou energii ze společnosti ČEZ. Zabývá se jadernou energetikou a možnostmi jejího uplatnění v České republice. Dnes mimo jiné uslyšíme, kde vznikne první malý modulární reaktor a jak velký vlastně takový reaktor doopravdy je.