TÉMA: hledání nesmrtelnosti, MOTIVY: hrdinské přátelství, marnost lidského snažení FORMA: poezie DRUH: Epika ŽÁNR: epos/ epická báseň KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA - v babylónské verzi původně 12 tabulek, v sumersk é 5 oddělených příběhů, strofy, verše, volby verš DĚJ: stavba Uruku - setkání s Enkiduem - svržení Chumbaby - souboj s nebeským býkem - smrt Enkidua - výprava za Uta-napištim - získání a ztráta rostliny - návrat do Uruku ČASOPROSTOR: město Uruk (leželo by v dnešním Turecku), 2500 př. N. L. První ústní příběhy, 1700 zaznamenáno písemně, 1200 ustálený epos - zapisuje Sin-Leque-Unini (někdy také jako Sín-léké-uníní) HLAVNÍ POSTAVY: Gilgameš 1/3 člověk, 2/3 bůh a Enkidu - divoký člověk (také stvořený bohy), dlouhé vlasy, silný (v souboji s Gilgamešem zvítězí) VEDLEJŠÍ POSTAVY šenkýřka bohů Siduri - helénistická filozofie Uršanabi - převozník přes vody mrtvých, lodivod Uta-napiště, Uta-napišti - nesmrtelný člověk, přežil potopu, Ištar - (babyl., sumersky Innana - často titulována jako panna svatá Innana) - bohyně plodnosti, sestra Ereškigal v podsvětí (dodatek Sestup Ištar do podsvětí), hlavní trojice bohů mezopotámského pantheonu: An - bůh nebes, ochránce a zřizovatel Uruku, otec Ištary, Enlil - bůh země Ea - bůh moudrosti a vod, správce cedrového lesa (uváděn jako obr) Chumbaba (asyrsky, babyl. Chuvava), Šamchat - doslovně znamená bujará, nevěstka, která se 6 dnů a 7 nocí (6 dní a 7 nocí měl vzhůru zůstat také Gilgameš, aby získal věčný život) oddávala rozkoším s Enkiduem, Šamaš - bůh slunce (srov. Hélios), osobní Gilgamešův ochránce (rozpoutal 8 větrů proti Chuvavovi), sám se podílel na jeho vzniku, VYPRÁVĚCÍ POSTUP: chronologický VYPRAVĚČ heterodiegetický, extradiegetický - vševědoucí - er-forma TYPY PROMLUV: přímá řeč TROPY přirovnání, epiteton ornanc FIGURY amplifikace, inverze DODATKY: Atrachasis - příjmení Uta-napištiho, Sestup Ištary do podsvětí, Gilgameš a Agga - vítězství nad kišským králem Aggou, Gilgameš a Chuvava - podrobnější popis souboje LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT redaktor/autor babylonský kněz Sin-leque-unini, epos často považován za nejstarší literární památku, 1. Sumerská verze - 5 oddělených příběhů (Sumerská civilizace 4000 - 2000 př n l), příchod semitského obyvatelstva: Akkadská verze (Akkadská říše 2300- 2100 př n l) - snaha spojit všechny skladby do uceleného mýtu, 1700 písemně, 1200 ustálená verze - Sin-leque-unini PODOBNÁ DÍLA - syropalestina: Starý zákon (zejména kniha Genesis) babylon: Chammurapiho zákoník, pohádky Tisíce a jedné noci - původně z indie, rámcová kompozice, heterodiegetický intradiegetický vypravěč (vypráví příběhy, ve kterých sám neúčinkuje), obohaceno perskou tradicí, přes Egypt se dostává do Evropy, poprvé Epos o Gilgamešovi Znovu vychází jako Das babylonische Nimrodepos - domněnka návaznosti na biblického hrdinu Nimroda