Mezi čtyřmi stěnami

Jakou roli má OSPOD ve chvíli, kdy se v rodině objeví násilí? Jak se o takové situaci dozvídá a co následuje, když je potřeba zajistit bezpečí dítěte? Moderátorka Lada Poláková si povídá s Bc. Petrou Opočenskou, vedoucí sociálního odboru MČ Praha 4, a Alexandrou Šťastnou, DiS., vedoucí OSPOD Praha 4.

V rozhovoru se dozvíte například:

• Jakými cestami se OSPOD o násilí v rodině dozvídá a jaký je následný postup?
• Jak se vyhodnocuje, zda jde o partnerský konflikt, nebo o domácí násilí?
• Jak probíhá spolupráce OSPOD se školami, neziskovými organizacemi a dalšími službami?
• Jak se pracuje s lidmi, kteří se násilí dopouštějí, a jakou roli mohou mít programy, jako je Stop násilí?
• Co se musí v rodině změnit, aby OSPOD vyhodnotil situaci jako pro dítě bezpečnou?

Mluvíme také o tom, proč je důležité vnímat dítě vždy jako oběť, a to i v případech, kdy je násilí v rodině "pouhým" svědkem. Pokud podobnou situaci řešíte ve své rodině nebo máte obavu o dítě ve svém okolí, nebojte se obrátit na OSPOD a požádat o pomoc.

Ve 22. dílu podcastu pokračujeme v tématu terapie ve vězení. Moderátorka Lada Poláková si tentokrát povídá s Ivetou Součkovou a Májou Chytrou, terapeutkami programu Stop násilí, které pracují s klienty přímo ve věznici.

V rozhovoru se dozvíte například:

• Jak terapeutky přijímali samotní vězni a jaký pro ně byl první vstup do vězeňského prostředí?
• Jak se pracuje s lidmi, kteří se dopustili násilí či se potýkají se závislostí?
• Jaké je pro ženy-terapeutky vstupovat do prostředí mužské věznice?
• Čím je terapie ve vězení specifická?
• Jak probíhá příprava na propuštění a jak vypadá následná spolupráce po návratu na svobodu?
• Jak může práce s lidmi, kteří se dopouštějí násilí, prospívat celé společnosti?
• Jakou roli hraje terapeut ve chvíli, kdy se v terapii otevírá téma přijetí viny a odpovědnosti vůči oběti?
• A jaká témata jsou pro lidi po propuštění nejdůležitější? Je to práce, rodinné vztahy, závislosti, nebo riziko návratu do původního prostředí?

Ve 21. dílu podcastu si moderátorka Lada Poláková povídá s terapeutem z věznice Vinařice Josefem Hrubým, který se dlouhodobě věnuje práci s lidmi ve výkonu trestu a terapeutickým programům zaměřeným na násilné chování.

Jak se za posledních 18 let proměnilo české vězeňství? A jakou roli dnes hrají terapeutické programy pro lidi, kteří se dopustili násilí?

Společně se zaměří i na to, jak probíhá spolupráce mezi terapeuty programu Stop násilí a vězeňskou službou. Jaký je rozdíl mezi klienty v běžné ambulantní terapii a těmi, kteří jsou ve výkonu trestu? Jakou roli hraje dobrovolnost, motivace ke změně a omezený čas, který mají terapeuti s klienty k dispozici?

Dozvíte se také, jak se lidé do terapeutických programů ve vězení dostávají, jak terapie probíhá a kdo z ní může nejvíce profitovat. Otevřou také téma kapacit těchto programů, jejich limity i na to, jak společnost vnímá práci s lidmi, kteří se dopustili násilných činů.

Může terapie za mřížemi přispět k větší bezpečnosti společnosti a pomoci předcházet recidivě? O tom všem v nové epizodě.

V tomto dílu si moderátorka Lada Poláková povídá se dvěma hosty, kteří se věnují násilí v blízkých vztazích z odlišných, ale vzájemně propojených úhlů.

Do podcastu přijali pozvání:

• Míla Hrnčířová z Bílého kruhu bezpečí, který poskytuje podporu lidem, kteří násilí zažili,
• Václav Chytrý, terapeut programu Stop násilí, který pracuje s osobami, které se násilí dopouštějí.

Obě služby míří na jinou cílovou skupinu, ale spojuje je společný cíl, a to eliminovat násilí a zvýšit bezpečí ve vztazích.

V rozhovoru se dozvíte:

• čím se jejich práce liší a v čem je si naopak podobná,
• kdo jsou typičtí klienti obou programů,
• jak se v praxi zajišťuje bezpečí obětem i zda, jak a proč je potřeba zajistit bezpečí i pro původce násilí,
• co je to risk assessment / hodnocení rizik a jak ho používáme i v běžném životě,
• co je v práci s jednotlivými klientelami nejnáročnější,
• a na jaké pozitivní příklady z praxe si hosté našeho podcastu vzpomenou.

Díl, který ukazuje, že k omezení domácího násilí je potřeba pracovat s oběma stranami, s těmi, kdo trpí, i s těmi, kteří ubližují.

Jak vznikla Asociace Zastav násilí a proč je potřeba i v roce 2025 mluvit o pomoci lidem, kteří se dopouštějí násilí? V Česku chybí dostatek programů, které by těmto osobám pomohly změnit jejich chování a v některých krajích nejsou dostupné vůbec. Dvanáct organizací sdružených v Asociaci představuje většinu programů v této oblasti. Program Stop násilí je jedním z nich. 

V podcastu se dozvíte, jak tyto programy fungují a jak je vnímá odborná i politická veřejnost. Představíme také konkrétní metody práce se vztekem a nahlédneme na to, jak programy hodnotí partneři klientů. A nakonec, jaké mýty o násilí mezi lidmi stále přetrvávají?

Jsme předurčeni k páchání trestných činů a násilí, nebo nás k tomu vedou okolnosti a prostředí? Co znamená přístup problem-solving justice a jak konkrétně pomáhá lidem, kteří se dopustili násilného chování (i jejich obětem)? 

Moderátorka Lada Poláková si o tom povídá s Mgr. Vladimírem Polákem, místopředsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem. Dozvíte se, jak tento přístup funguje krok za krokem, jaká je situace v České republice, kde se lze inspirovat v zahraničí a jaké jsou vyhlídky do budoucna.

V tomto díle si moderátorka Lada Poláková povídá s psycholožkou a psychoterapeutkou Hanou Vaníčkovou, která je jednou ze zakladatelek projektu Vztek matek. Společně rozebírají, co všechno může stát za vztekem, který matky prožívají vůči svým dětem, a proč je stále těžké o těchto emocích mluvit.

Jakou roli hraje stud, přehlcení a tlak dnešní doby? Proč je důležité naučit se pracovat se svým vztekem – a kde vůbec začít? Dozvíte se, co projekt Vztek matek nabízí a jak může pomoci ženám, které se ve svých emocích cítí ztracené.

V tomto díle si moderátorka Lada Poláková povídá s kurátorkou pro děti a mládež Petrou Pidimovou. Dozvíte se, jaká je role kurátora, s jakými situacemi se v práci setkává a jak může pomoci dětem a dospívajícím, kteří se dostali do obtížné životní situace. Jak vypadá práce s dětmi, které se dopustily trestné činnosti? A jak se kurátor dívá na tzv. „zlobivé děti“? 

Rozhovor se věnuje také tématu násilí – jak ze strany dětí, tak i vůči nim – a nechybí ani oblast šikany, včetně jejích nových forem jako je kyberšikana. Petra Pidimová sdílí své zkušenosti s dětmi, které bojují se závislostmi, a nabízí pohled na to, jaká řešení jim může jako kurátorka doporučit a jaké možnosti podpory pro ně existují. 

V 15. díle podcastu Mezi čtyřmi stěnami se dozvíte jak ukrajinské terapeutky Střediska celostátních programů a služeb Diakonie ČCE pracují s lidmi, kteří uprchli před válkou v Ukrajině.