Mezi Rentiéry

V nejlepším se má přestat.
Vladimír a Josef se loučí s podcastem Mezi Rentiéry.

Poslední díl není o investicích. 
Je o tom, proč investice bez rodiny, zdraví a komunikace nedávají smysl.

Po více než třech letech pravidelného natáčení, desítkách tisíc posluchačů a 150 epizodách přichází ta, která není dalším tématem v řadě – ale zastavením a ohlédnutím.

Vladimír Fichtner a Josef Podlipný se v závěrečném dílu podcastu Mezi Rentiéry vracejí k tomu, co jim společná cesta dala: pochopení, že skutečné bohatství se netvoří jen v portfoliu, ale především v rodině, vztazích a schopnosti spolu mluvit.

Moc děkujeme za přízeň i čas, který jste podcastu Mezi Rentiéry věnovali.

Na závěr roku 2025 pro Vás máme vánoční dárek a pomyslnou třešničku na dortu. 

Je nám velkou ctí, že na jubilejní a zároveň předposlední epizodu podcastu Mezi Rentiéry přišel hrabě Francesco Kinský dal Borgo a sdílí s námi své zkušenosti a pohled na mezigenerační správu majetku.

Většina rodin s významným majetkem řeší stejnou otázku: Jak předat bohatství další generaci, aniž by rodinu rozdělilo? Zákon má jasnou odpověď – rovný díl každému. Ale co když právě takové „spravedlivé“ řešení zničí to, co předchozí generace budovaly?

Hrabě Francesco Kinský dal Borgo spravuje rodinný majetek, jehož počátek sahá k 12. století, a čítá tisíce hektarů lesů, dva zámky, pilu a tradici, která přežila konfiskace, války i totalitní režimy. 

V rozhovoru s Josefem Podlipným odhaluje, proč jeho rodina záměrně nejde cestou zákona a místo dělení majetku rozděluje výnosy. „Mnohem důležitější než rozdělit majetek, je spravedlivě rozdělovat výnos z toho majetku,“ vysvětluje Francesco princip, který může zachránit rodinné bohatství i po generace.

Francesco varuje před příklady, kdy hlava rodiny drží moc do 90 let věku. Druhá generace buď přestane mít zájem, protože má vlastní kariéru, nebo se nikdy nenaučí převzít odpovědnost. Otázka "kdy" je klíčová a málokdo ji řeší včas.

Dozvíte se také, jak psaná pravidla minimalizují nejhorší emoce – frustraci a pocit nespravedlnosti – které ničí rodiny bez ohledu na velikost majetku. A především získáte praktický rámec, jak začít diverzifikovat postupně z výnosů, aniž byste riskovali rozpad fungujícího celku.

Tato epizoda není o šlechtických rodech. Je o každé rodině, která stojí před otázkou: Co předám, jak to předám, a kdy to předám? Francesco a Josef sdílejí odpovědi, které přežily staletí.

Investice do startupu = raketová návratnost.
To je hodně naivní představa o andělském investování.

Jan Staněk, Managing General Partner Purple Ventures s lucemburským fondem o objemu 40 milionů eur, vysvětluje, jaký přístup pro investování do startupů využít, aby investor nebyl zklamaný a nepočítal ztráty. 

Tato druhá část diskuze jde do větší hloubky a dozvíte se v ní mimo jiné, co je klíčem k úspěchu v oblasti investice do startupů, jak pracovat s hotovostí a podíly ve firmách. 

Pokud máte investovatelný majetek přes 100 milionů korun, stojíte před otázkou: jak velkou část portfolia alokovat do private equity, konkrétně do venture kapitálu. Data z UBS a velkých family offices ukazují rozmezí 2–12 % volného kapitálu.

Jan Staněk, Managing General Partner Purple Ventures s lucemburským fondem o objemu 40 milionů eur, vysvětluje v této epizodě podcastu Mezi Rentiéry, proč právě seed investice mohou při správném přístupu přinášet zajímavé výnosy – a zároveň proč většina investorů už po dvou až třech pokusech selhává a přichází o peníze.

Seed investice představují nelikvidní aktiva s horizontem 5–10 let, což vyžaduje zcela odlišný přístup než u tradičních investičních nástrojů.

Mimo jiné se dozvíte, jak odlišit nápad na ubrousku od firmy s reálným potenciálem, proč je důležitější investice do lidí než do nápadu, a proč andělský investor musí být připravený selhávat – systematicky, ne emocionálně.

Spousta investorů sní o tom, že jejich investice do startupu bude další jednorožec - miliardová firma. Ale drtivá většina startupů selže. 

V této a následující epizodě se dozvíte, jak se stát chytrým investorem – a ne „bláznem“ z fráze friends, family & fools.

Bez zdraví ztrácí smysl i těžce vybudované rodinné bohatství. 
Jak tedy spravovat zdraví jako klíčové aktivum?

V rodinách s majetkem v řádu stovek milionů korun či miliard už zdraví jednoho člověka rozhoduje o strategii, kontinuitě a někdy i o tom, zda rodina zůstane jednotná. 

Ukazuje se, že nejzranitelnější bod při správě rodinného bohatství není trh, konkurence ani legislativa – je to člověk a jeho zdraví.

Josef Podlipný, člen čtvrté generace bohatství, má svou osobní zkušenost s infarktem, který mu ukázal, že věnoval více energie správě majetku než péči o své vlastní zdraví. 

Na základě svých zkušeností i diskuze s mnoha rodinami úspěšných sdílí, jak systematicky přistupovat ke zdraví podobně jako ke správě finančních aktiv –  sledují, měří a řídí.

Dozvíte se 3 konkrétní metriky, které lze okamžitě začít měřit. HRV (variabilita srdečního tepu) jako biometrickou obdobu volatility portfolia. Spánek. Glukóza.

Poznáte rozdíl mezi genetickými a epigenetickými testy a jejich praktické využití. Zjistíte, jak rodiny, které řeší zdraví systematicky, dělají méně impulzivních rozhodnutí.

Pokud chcete, aby vaše rodina měla sílu spravovat bohatství v horizontu desítek let, a nebyla nucena zbrkle reagovat na „nečekané” situace, tato a následující epizoda vám poskytne dost podnětů na zamyšlení.

7 klíčových kroků ke zdraví jako aktivu:
1. Zavést risk management pomocí HRV, spánku a glukózy
2. Provést komprehenzivní well-being audit celé rodiny
3. Vzdělávat se o mentální odolnosti, biohackingu a adaptogenech
4. Integrovat zdravotní data do rozhodovacích procesů rodiny
5. Realizovat genetické testování pro poznání predispozic
6. Ročně kontrolovat epigenetický věk pro sledování trendů
7. Ustanovit Chief Health Officera v rodinné governance

Bez zdraví ztrácí smysl i těžce vybudované rodinné bohatství. 
Jak tedy spravovat zdraví jako klíčové aktivum?

V rodinách s majetkem v řádu stovek milionů korun či miliard už zdraví jednoho člověka rozhoduje o strategii, kontinuitě a někdy i o tom, zda rodina zůstane jednotná. 

Ukazuje se, že nejzranitelnější bod při správě rodinného bohatství není trh, konkurence ani legislativa – je to člověk a jeho zdraví.

Josef Podlipný, člen čtvrté generace bohatství, má svou osobní zkušenost s infarktem, který mu ukázal, že věnoval více energie správě majetku než péči o své vlastní zdraví. 

Na základě svých zkušeností i diskuze s mnoha rodinami úspěšných sdílí, jak systematicky přistupovat ke zdraví podobně jako ke správě finančních aktiv –  sledují, měří a řídí.

Dozvíte se 3 konkrétní metriky, které lze okamžitě začít měřit. HRV (variabilita srdečního tepu) jako biometrickou obdobu volatility portfolia. Spánek. Glukóza.

Poznáte rozdíl mezi genetickými a epigenetickými testy a jejich praktické využití. Zjistíte, jak rodiny, které řeší zdraví systematicky, dělají méně impulzivních rozhodnutí.

Pokud chcete, aby vaše rodina měla sílu spravovat bohatství v horizontu desítek let, a nebyla nucena zbrkle reagovat na „nečekané” situace, tato a následující epizoda vám poskytne dost podnětů na zamyšlení.

7 klíčových kroků ke zdraví jako aktivu:
1. Zavést risk management pomocí HRV, spánku a glukózy
2. Provést komprehenzivní well-being audit celé rodiny
3. Vzdělávat se o mentální odolnosti, biohackingu a adaptogenech
4. Integrovat zdravotní data do rozhodovacích procesů rodiny
5. Realizovat genetické testování pro poznání predispozic
6. Ročně kontrolovat epigenetický věk pro sledování trendů
7. Ustanovit Chief Health Officera v rodinné governance

Jak získat okamžitou likviditu bez prodeje portfolia. 
A proč se s tím dá zároveň vydělat – i spálit.

V druhé části diskuze Tomáš Tyl, Vladimír Fichtner a Josef Podlipný vysvětlují, co znamená pojem „lending value“, jak ji banky určují a proč se může měnit ze dne na den – zvlášť při poklesu trhů nebo zásazích regulátora. 

Dozvíte se, proč má smysl pracovat pouze s privátními bankami (nikoli investičními brokery), jak funguje margin call, a co může způsobit jeho spuštění.

Rozdíl mezi klidným spánkem s lombardním úvěrem a finanční katastrofou často spočívá jen v tom, zda investor rozumí svým limitům.

Bez pravidel, hranic a kontroly se z lombardu stává hazard. V této epizodě pochopíte, jak využít lombardní úvěr správně – bez zbytečného rizika a s chladnou hlavou.

Jak získat okamžitou likviditu bez prodeje portfolia. 
A proč se s tím dá zároveň vydělat – i spálit.

V této epizodě se Josef Podlipný, Vladimír Fichtner a Tomáš Tyl dívají na jeden z nejmocnějších, ale zároveň i nejzrádnějších nástrojů privátního bankovnictví – lombardní úvěr. Ten umožňuje investorům čerpat peníze proti hodnotě jejich investičního portfolia, bez nutnosti prodávat aktiva.

Zní to jako kouzlo: druhý den můžete mít na účtu miliony eur, s úrokem kolem 1–2 % nad základní sazbu. Ale jak říkají hosté – „je to výborný sluha, ale zlý pán“.

Dozvíte se, jak lombardní úvěr skutečně funguje, kdy dává smysl a kdy se z něj může stát past. Jak pracovat s měnami i ukazatelem Loan-to-Value.

Zjistíte rozdíly mezi švýcarskými privátními bankami a on-line brokery. Proč u jedněch při poklesu trhu dostanete telefonát, zatímco u druhých jen zjistíte, že vám systém vyprodal celé portfolio.

A také to, proč i bohaté rodiny omezují využití lombardního úvěru – často na pouhých 6 % z celkového majetku – aby jejich majetek zůstal v bezpečné zóně, i když přijde „černá labuť“.

Bez pravidel, limitů a kontroly se z lombardu stává hazard. V této epizodě pochopíte, jak využít lombardní úvěr správně – bez zbytečného rizika a s chladnou hlavou.

Klidný spánek investora nezačíná u výnosu, ale u strategie. A ta se musí umět bránit i fatálním průšvihům.

V druhé části diskuse o tom, jak ochránit své bohatství v časech nejistoty a zmatku, Tomáš Tyl vysvětluje, proč jednotlivé akcie nejsou vhodné pro konzervativní portfolia  – i skvělá firma může zaniknout, zatímco diverzifikovaný index přežije. 

Dále rozebírá, proč zdánlivé měnové riziko může být pro české investory výhodou, zejména v případě lokální krize nebo devalvace koruny. 

Vladimír Fichtner přidává s pohled na to, proč je důležité mít část majetku registrovanou mimo Českou republiku, ideálně ve Švýcarsku – kvůli právní stabilitě, kontinuitě a přístupu k celosvětovým trhům.

Pokud chcete popřemýšlet o tom, jak sestavit finanční portfolio, které bude dlouhodobě ochráněno před krizí, měnovým kolapsem i změnou režimu, poslechněte si tuto epizodu.

Bezpečí neznamená mít všechny peníze v dluhopisech. 
Znamená mít strategii, plán a schopnost jednat, když ostatní panikaří.

V této epizodě se Josef Podlipný, Vladimír Fichtner a Tomáš Tyl zaměřují na téma, na které se dnes možná zapomíná, a proto může vést k velkým ztrátám: jak ochránit své bohatství v časech nejistoty a zmatku. 

Šéf investičního týmu Tomáš Tyl vysvětluje, proč „bezpečný přístav“ nejsou dluhopisy, ale promyšlená strategie, která vám umožní klidně spát i v době geopolitických otřesů, inflace a tržních propadů.

Dozvíte se pohled na konkrétní scénáře – od hypotetického útoku Číny na Tchaj-wan až po reálné poklesy trhů v roce 2025. Zjistíte, jak diverzifikované portfolio, protiinflační dluhopisy a systematické nákupy při poklesech chrání dlouhodobé investory.

Tomáš Tyl podrobně popisuje, proč zdánlivě „bezpečné“ korporátní dluhopisy často nejsou bezpečné vůbec. 

Vladimír Fichtner vysvětluje, proč je 100% akciové portfolio často méně rizikové než 100% dluhopisové – pokud je postavené rozumně a dlouhodobě.

První část této diskuse ukazuje, že klidný spánek není o nulovém riziku, ale o schopnosti rozumět svým investicím, mít plán a držet se ho i v době, kdy ostatní ztrácí nervy.