Pozvánka k poslechu: Pojďte nahlédnout do světa muže, který se rozhodl nebýt jen divákem, ale bohem vlastního osudu, i kdyby to mělo znamenat život o 95% lihu a spaní na vrátnici zkrachovalé továrny na jahodový tabák. Miroslav Pauza vás provede příběhem Ladislava Klímy – největšího českého rebela, který se nebál vysmát císaři i vědě a vyměnil veškerý majetek za absolutní svobodu ducha. Zjistěte, proč je někdy „vlastnictví existence" víc než teplé místo v úřadě a jak chutná pravda, když se k ní člověk musí doslova prosmát.

Anotace: Miroslav Pauza interpretuje Ladislava Klímu jako myslitele, který dekonstruuje selhání evropského racionalismu a nahrazuje jej „imperativní formou pravdy". Sleduje Klímovu cestu od radikálních počátků, zahrnujících vyloučení ze všech gymnázií za označení Habsburků za „prasečí dynastii", až po totální existenciální nasazení. Řečník syntetizuje Klímův životní postoj jako „boj o vše", ilustrovaný bizarními i tragickými momenty – od výroby náhražkového tabáku z jahodového listí (kde investice 20 000 Kč přinesla zisk pouhých 500 Kč) až po vědomou sebedestrukci alkoholem. Pauza zdůrazňuje Klímovu radikální kritiku české kultury, v níž filozof napadá Karla Hynka Máchu jako „bezmyšlenkovitého, oteklého otce české mlhavosti" a odmítá masarykovský humanismus a racionalismus jako zdroje národního úpadku. Místo nich Klíma vzývá heroický šovinismus a „zvonění hvězdami". Přednáška ukazuje, že Klímův pokus o dosažení „deoesence" a překonání duality světa končí tragickým střetem s tělesnou bolestí, čímž se Klíma stává mementem iluzornosti čisté filozofické reflexe tváří v tvář syrové existenci.

Přednáška byla proslovena 22. 5. 1993 v rámci cyklu Dějiny české filosofie (26). Místo konání nelze přesně určit.