Z kazatelen často říkáme i slyšíme, že odpuštění je třeba. Jenomže jsou to pro mnohé, kteří zažívají hluboká zranění, jen zbožné řeči vytržené z reálného života. Odpuštění. To víme. Ale jak na to, když to tak strašně bolí?

A co spravedlnost v tom všem?

Odpuštění je z pohledu obětí. Odpuštění (či cesta k němu) neznamená rezignaci na spravedlnost, naopak k ní uschopňuje. Jak? Proč?

Na férovku o odpouštění se spisovatelem, fyzikem a biskupem Pavlem Konzbulem.

Ptá se Jan Hanák.