V novém díle podcastu Náhradka jsme si povídali se třemi ženami, které samy vychovaly, nebo pečují o děti v náhradní péči, a dnes zároveň profesionálně podporují další pěstouny a osvojitele. Všechny tři působí v Rodinném centru Routa v Čelákovicích u Prahy.

Rozhovor jsme vedli s Janou Luhanovou, dlouhodobou pěstounkou a vedoucí sekce SPOD, Martinou Šplíchalovou, přechodnou pěstounkou a klíčovou pracovnicí rodin, a Jiřinou Maleňákovou, adoptivní maminkou, která v centru koordinuje služby pro osvojitele.

Společně jsme mluvili o tom, jak a proč se rozhodly přijmout do péče ohrožené děti. O tom, jak vypadala jejich první zkušenost, co bylo těžší, než čekaly, a na co je přípravy nikdy nemohly dostatečně připravit.

„Na co mě nikdo nepřipravil, bylo to, že narazím na vlastní limity. A že můžu cítit i vztek na dítě. A ten vztek vůbec nedává smysl, protože ono za to nemůže. Takže jsem se s tím vším musela postupně vyrovnat.“

„Děti si s sebou nesly batoh neznámého obsahu… My jsme reagovali na něco, ale nevěděli jsme na co. Ony taky na něco reagovaly… a nebylo jasné, na co.“

„Musím říct, že ať to děťátko vypadá jakkoliv, já za ním okamžitě vidím ten příběh. A hned se navážu.“

„Připravovali nás sice na ústavní deprivaci, ale realita byla úplně jiná.“ 

„Na tu byrokracii nás během příprav nikdo nepřipravil.“ „My dospělí to zvládneme... Když nám někdo řekne, že dítě přijde za půl roku, tak se s tím vypořádáme. Ale co to udělá s dítětem, které se už naváže, a pak se dlouho čeká… S tím se nemůžu smířit.“

🎧 Poslechněte si celý díl a ponořte se s námi do otevřeného rozhovoru o rodičovství, pochybnostech i hlubokém zájmu pomoci dětem, které to potřebují.

Podcast Sdružení pěstounských rodin natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme!

Připravila: Karolina Antlová | Námět: Julija Prejsová | Hudba: Petra Bohemi | Zvuk: Pavel Kunčar