USA postavily první transkontinentální železnici, ale rychlovlaky tu stále chybí. Politika, auta a zastaralé koleje brzdí revoluci, která jinde dávno proběhla — a teď se Amerika snaží dohnat zbytek světa.

Když se počátkem 20. století církev rozhodla prodat ikonickou Růžencovou slavnost od německého renesančního umělce Albrechta Dürera, projevili o ni zájem také Němci. Z jednání však nakonec odstoupili, protože vhodnost nákupu zpochybnil pražský rodák a vídeňský kunshistorik Hanz Tietze. Důvodem byla rozsáhlá poškození obrazu a jeho úpravy v posledních třech stoletích.

Geneticky upravení bourci morušoví spřádají pavoučí hedvábí pětkrát pevnější než ocel při stejné hmotnosti. Po desetiletích slepých uliček míří první vzorkové dodávky do módních domů v roce 2026 – ale největší revoluce čeká uvnitř lidského těla.

Kapusta kadeřavá je plná vitamínů a antioxidantů – jenže tělo z ní vstřebá jen zlomek toho, co nabízí. Vědci z Missourské univerzity zjistili, jak to změnit jedinou přísadou.

V březnu 2026 vpluly do Sališského moře tři neznámé kosatky. Vědci je teprve identifikují — a jejich příchod otvírá znepokojivé i fascinující otázky o budoucnosti místních populací.

Vikingové osídlili Grónsko před tisíci lety a budovali tam farmy, kostely a celou civilizaci. Pak záhadně zmizeli, aniž by jejich příbuzní v Evropě tušili proč. Nové archeologické objevy nyní odhalují překvapivou pravdu o jejich osudu.

Vyhozený chléb jako surovina pro výrobu léků a nylonu? Edinburští vědci prokázali, že neupravená E. coli dokáže přeměnit odpadní cukry na cenné chemikálie s negativní uhlíkovou stopou.

Výšková nemoc postihuje až 85 procent horských turistů a nezajímá ji věk ani kondice. Klíčem k bezpečné dovolené je zastávka ve správném městě — a vědět, kde to je.

Korovec jedovatý je fascinující pouštní ještěr, který díky unikátním osteodermům připomíná živoucí brnění. Tento masožravý plaz z amerického jihozápadu proslul svým specifickým jedem, jenž se stal základem pro revoluční léky na cukrovku a obezitu. Poznejte fakta o jeho skrytém životě v podzemí, neobvyklých stravovacích návycích i přísné zákonné ochraně.

Přes čtyři staletí čekaly v okrajích středověkého astronomického textu zápisky, které nikdo nepřiřadil Galileovi. Nová studie v časopise Science odhaluje, co slavný astronom skutečně četl — a jak o tom přemýšlel.