Je veganství pouhou úpravou jídelníčku, nebo jde o něco hlubšího? S ochranou zvířat a bojem za jejich práva je úzce spojeno, byť jde stále o třaskavé téma budící silné emoce. Hostem dalšího dílu podcastu Obránci zvířat je tentokrát Silvestr Vandrovec Špaček.

Silvestr je dlouholetý aktivní bojovník za práva zvířat, pro kterého je život bez živočišných produktů již 16 let především aplikovanou filosofií nenásilí. Jaká byla jeho osobní cesta k veganství? Kde hledat kořeny životního stylu bez krutosti a jak se vnímání tohoto tématu proměnilo v čase?

V rozhovoru rozebírá nejen etické otázky, ale i praktickou stránku veganského života. V čem jsou největší překážky, jak s veganstvím začít a co by Silvestr poradil každému, kdo chce učinit vědomou změnu ve svém životě?

Stovky milionů takzvaných hospodářských zvířat napříč Evropou tráví celé své životy nebo jejich významnou část zavřené v klecích. Nejen slepice kvůli vejcím, ale také křepelky chované pro maso nebo vejce. Násilím překrmované husy a kachny pro foie gras. Prasnice které jsou v březosti a kojící fixovány v těsných individuálních kotcích. Pekelné scény z velkochovů králíků, jemných a plachých zvířat. Telata odtržená od matek a izolovaná v maličkých ohrádkách. Zvítězí konečně soucit a etika nad absolutní bezohledností a ziskem za každou cenu? Jak dlouho ještě budou muset zvířata čekat? Hostkou pořadu je Romana Šonková z organizace CIWF, dialog s ní vede Pavel Buršík ze spolku OBRAZ-Obránci zvířat.

Tak takový happening za zvířata tu ještě nebyl. Obránci zvířat vybudovali repliku kanceláří přímo pod okny manažerů Albertu, a to včetně jednací místnosti. Týden dnem i nocí vyzývali vedení Albertu, aby konečně splnili svůj slib, a začali jednat o lepších životech pro jeho zubožená kuřata.

Řetězec Albert se dlouhodobě prezentuje jako údajně nejodpovědnější a nejudržitelnější supermarket v Česku. Není to ale jen marketingový klam? Proč kuřata prodávaná Albertem v Česku trpí mnohem více, než jak by si dovolil ve svém domovském Holandsku? Proč dostává český zákazník horší kvalitu a česká zvířata více bolesti, utrpení a lhostejnosti kvůli honbě za ziskem, který je pak posílaný na Západ?

Stovky mrtvých krav, ze kterých zůstala prakticky jen kostra s kůží. Telata, jež zemřely hned po porodu nebo ještě během něj. Společným jmenovatelem byl hlad. Události na farmě u Chomutova vhánějí mráz do žil. Je to ale jen špička ledovce v případech týrání zvířat v Česku. O tomto i dalších případech týrání nebo špatného chovu zvířat, které se dostaly OBRAZu pod ruce, ale i o tom, co člověk může dělat, pokud je něčeho takového svědkem, mluví specialistka na welfare zvířat Rebeka Chomátová.

Zvířata, která jsou už spíše hříčkou přešlechtění. Kosti se lámou pod tíhou svalů, překotný růst nezvládá ani srdce a hladem a žízní často umírají ve vlastních výkalech. Řeč je o takzvaných rychlokuřatech - tedy kuřatech chovaných pro maso, které následně plní regály českých obchodů. O realitě za zavřenými dveřmi velkochovů a o tom, zda je pro kuřata naděje na důstojnější život v etičtějších podmínkách, mluví animal welfare specialistka organizace OBRAZ - Obránci zvířat Kateřina Gregarová.