Jestli má Česko z „montovny“ přerůst do země vlastních nápadů, musí se změnit prostředí pro startupy. Tedy víc chytrého kapitálu doma, jednodušší pravidla, míň byrokracie.

V 52. Odemčenu Miroslav Zámečník s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Martinem Jiránkem (předseda České startupové asociace) pojmenovávají, proč nám utíkají firmy i výnosy, a co zafungovalo ve Švédsku či Británii.

Řeč je o ESOPech, „startupovém zákonu“, daňově-regulatorním sandboxu a zapojení penzijních fondů do VC, ale hlavně o tom, jak dostat korporace k roli prvních zákazníků a zrychlit cestu od šuplíku k trhu. Krátce, prakticky, bez ideologie, aby české nápady zůstávaly doma a rostly rychleji.

Co v epizodě probíráme srozumitelně a bez ideologie:

• Kde dnes Česko ztrácí: méně startupů a násobně méně VC peněz než ve srovnatelných zemích (typicky Švédsko) a častý odchod firem do ciziny za kapitálem.

• ESOP konečně na startu — a co ještě doladit, aby zaměstnanecké podíly fungovaly i pro externisty a v rané fázi motivovaly, ne brzdily.

• „Startupový zákon“: jasná definice, zrychlené procesy, jednodušší najímání talentů, daňové pobídky pro investory. Proč pomohly ve Španělsku a jak to udělat česky.

• Regulatorní/daňový sandbox: vymezené hřiště (řádově stovky firem), kde se prototypuje zdanění výzkumu a inovací bez byrokratické paralýzy.

• Kapitál, kapitál, kapitál: proč mají peníze do VC plynout i z penzijních fondů (švédská zkušenost), jak nastavit české schéma po britském vzoru EIS a proč bez toho scale-up nevznikne.

• Komercializace vědy: od šuplíku k prvnímu zákazníkovi. Co se naučit od TUM/Rakouska a jak do toho nacvaknout korporace jako první referenční klienty.

Padnou i praktické otázky: Jak zjednodušit odpisy na R&D, aby pravidla vyhovovala i finančáku? Jak nastavit „FlexiWorker“ legálně a férově? Jakou roli má sehrát Svaz průmyslu a banky? A co může vláda změnit rychle a měřitelně už v příštím volebním období?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Z čínské pětiletky se nás týká víc, než si myslíme. V 51. Odemčenu Miroslav Zámečník s Míšou Filipovou rozebírají, co může další plánování v Pekingu znamenat pro Evropu i Česko. Tedy od technologií přes obchod až po politiku.

Co v epizodě probereme srozumitelně a bez ideologie:

- Kde už je Čína globálním lídrem (EV, baterie, soláry) a kde stále zaostává (proudové motory a civilní letadla, špičkové čipy a EUV, precizní obráběcí stroje, biotechnologie/farma, vyspělé materiály).

- Jak funguje „síla soustředění“. Tedy masivní státní podpora, která v některých sektorech vytvořila přebytečné kapacity, deflační tlak a tlak na export.

- Proč má země zároveň vysokou nezaměstnanost mladých a realitní bublinu . A jak to brzdí domácí spotřebu, kterou Čína potřebuje zvednout.

- Co čekat od další pětiletky: víc autonomie v technologiích, víc peněz do AI a robotizace, pokračování průmyslové politiky „víc téhož“.

- Jak by měl reagovat Západ (a Česko): jasná pravidla proti dumpingu, chytré clo/antisubvence, důraz na lokální výrobu v citlivých řetězcích, de-risking místo decouplingu a důsledná obrana férové soutěže.

- Kde jsou příležitosti pro nás: specializace v precizním strojírenství, polovodičové vybavení, materiály, energetická infrastruktura, a hlavně schopnost „dodat kvalitu“ tam, kde Čína stále dohání.

Padnou i praktické otázky. Tedy například jak chránit evropský trh, aniž by se rozbil? Co z čínské průmyslové politiky využít (a co rozhodně ne)? Jak si včas pohlídat strategické obory a zároveň nezabít konkurenci?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Dotace nejsou sprosté slovo, ale ani univerzální lék. V jubilejním Odemčenu #50 se s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se podíváme střízlivě na to, co dotace jsou, kde dávají smysl a kde už spíš škodí. Projdeme typy (investiční vs. provozní), proč jich u nás máme tolik a proč se „čerpání“ často zaměňuje za skutečný přínos.

Bez ornamentů pojmenujeme hlavní potíže:

– Rozdrobenost programů a obří administrativa, která zvýhodňuje zkušené „žadatele“, ne nejlepší projekty.

– Dotační závislost: když polovinu investice platí erár, firmy si netvoří rezervy a čekají na další kolo.

– Křivení soutěže a majetková nerovnost, když výběrové dotace posilují jen část trhu.

– Vysoké náklady příležitosti: kdyby část podpory běžela jako revolvingové nástroje, dnes by se v ekonomice otáčely stovky miliard.

Co doporučujeme místo plošného rozdávání:

– V příští evropské sedmiletce omezit investiční dotace podnikům a přepnout na finanční nástroje: zvýhodněné úvěry, záruky, venture/venture-debt a fond-fondů. Peníze se vracejí a mohou podpořit více projektů.

– Více „ex-post“ podpory: podmíněné granty po úspěchu (izraelský model), ne předem.

– Jednoduché a předvídatelné daně pro inovace: jistější R&D superodpočet, srozumitelný patent box, jasná metodika, aby se firmy nebály kontrol.

– Chytré veřejné zakázky a sandboxy: menší losy, předkomerční nákupy, rychlý most z pilotu do rutiny.

– Cílená pomoc tam, kde je veřejný zájem a trh to sám neudělá (např. infrastruktura), ne „pocukrovat“ všechny stejně.

Mluvíme konkrétně. Tedy proč jsme místo dálnic stavěli rozhledny, jak fungují podmíněné granty, co umí záruky NRB a jak přesměrovat podporu tak, aby zrychlila produktivitu, ne excelové tabulky.

Méně dotací z principu, více nástrojů, které vracejí peníze do oběhu a zvyšují efektivitu. Kdo platí, kdy a co za to dostaneme, tohle si v Odemčenu #50 řekneme nahlas.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Start-upy nejsou móda, ale chybějící motor růstu. V Odemčeno #49 řešíme, proč Česko i přes vysoké úspory domácností a investice firem roste pomalu. A jak omladit strukturu ekonomiky, aby vznikalo víc inovativních firem a víc z nich zůstávalo doma.

Podíváme se na to, co brzdí ekosystém a jak to napravit. ESOP tak, aby motivoval a neředil kontrolu (zvláštní podíly bez hlasovacích práv + „no tax before cash“). Jasná definice start-upu a právní rámec, který se dá reálně použít. Sandboxy s koučinkem regulátora místo papírových slepých uliček. One-stop-shop po francouzsku, víceletá podpora „mladých inovativních společností“ po finsku a podmíněné granty, které se při úspěchu vrací po vzoru Izraele.

Řešíme i peníze. Jak zapojit penzijní a další dlouhé úspory do fondů rizikového kapitálu přes model fond-of-funds. Jak přestat trestat neúspěch a hodnotit portfolia, ne jednotlivé střely. Co změnit u OSVČ, aby due diligence neodradilo investory. Proč dává smysl speciální víza pro technologické týmy a zároveň větší důraz na matematiku, přírodní vědy a informatiku už od základní školy.

Přidáme fakta pro orientaci. V Česku působí zhruba dva tisíce start-upů, tedy kolem 167 na milion obyvatel. Estonsko je na zhruba pětinásobku, evropský průměr je výš než my, USA ještě výš. Nejde o závist. Jde o recept, jak to dohledat: méně formulářů, víc kapitálu a jasných pravidel. A hlavně, kupovat výsledky, ne litry inkoustu.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Zdravotnictví není černá díra ani perpetuum mobile. V Odemčenu #48 Miroslav Zámečník se svými hosty, jimiž jsou tentokrát Jan Rafaj (Svaz průmyslu) a Tomáš Kolář (Linet) vysvětluje, proč do systému, který stojí přes 500 mld. ročně, musí víc promluvit ti, kdo ho z většiny financují, a proč má smysl „kupovat zdraví, ne výkony“.

Bez ideologie pojmenujeme, kde se láme efektivita a dostupnost:

- Silnější primární péče a prevence ve firmách

- Chytřejší organizace akutní lůžkové péče (centralizace, koordinace, stárnutí populace)

- Důstojná následná a domácí péče se stabilním víceletým financováním (klidně i PPP)

- Rychlejší a férový přístup k lékům s hodnocením přínosu

- A hlavně digitální páteř a data, bez nich se systém řídit nedá.

Mluvíme i o správě pojišťoven a motivacích. 70 % příjmů jde z mezd a odvodů, 30 % ze státní kapsy. Náklady rostou 8–10 % ročně, mzdy a HDP pomaleji. Jednorázově přidané miliardy nic samy nezmění, pokud nepřijde evoluce procesů. Máme 10–15 let, než demografie nápor násobně zesílí, tím víc potřebujeme měřit, porovnávat a průběžně ladit.

Přinášíme i konkrétní inspirace z praxe:

- Jak v Británii fungují balíčky domácí péče (od lůžek po respirátory)

- Co mohou udělat nemocnice i soukromí hráči hned teď

- A kde má stát nastavit pravidla tak, aby se vyplatilo předcházet nemocem, nejen proplácet výkony.

Méně kouzel, víc čísel a jasná otázka u každé změny. Kdo to zaplatí, kdy a co za to dostaneme? To se dozvíte jedině u nás!

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ceny potravin nejsou spiknutí ani osud. V Odemčenu číslo 47. Mirek s Míšou rozebírají, co skutečně zdražuje potraviny a co s tím. Srovnáme Česko s Polskem (cenově jsme si dnes velmi blízko) a ukážeme, proč debata často míří vedle.

Bez ideologie projdeme mýty i „zkratky“:

- Proč nula na DPH nezlevní jídlo těm, kteří to nejvíc potřebují a stojí desítky miliard

- Co ve skutečnosti znamená „potravinová soběstačnost“ (vyšší ceny, nižší bezpečnost)

- Jak do cen promlouvají světové komodity, energie a poptávka v USA/Číně

- I to, proč evropské dovozní limity drží některé položky nahoře.

A hlavně řešení! Adresná pomoc místo plošných slev (neúplné rodiny s dětmi, nízkopříjmoví senioři), chytřejší daně a bonusy namísto drahých všeobecných opatření a férová podpora farmářům. Tedy platit krajinu a pestrost. Ne jen na dominantní hektarové dotace, odstupňované podle velikosti podniku.

Méně kouzel, víc čísel a jednoduchá otázka. Kdo to zaplatí a kdy?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Volby nejsou soutěž pohlednicových slibů. Miroslav Zámečník a Michala Filipová odhalují, co dnešní programy opravdu znamenají pro ekonomiku i vaši peněženku.

Ale také to, proč kampaně „zinfantilněly“, jak jsme rezignovali na debaty o zdravotnictví a důchodech a proč místo reforem řešíme jen rychlé dávky a valorizace. V novém Odemčenu vysvětlujeme, co dává u daní smysl (míň danit práci, jednodušší DPH), co jsou líbivé slepé uličky (nula na potraviny, která stojí všechny) a proč dluh není zadarmo: Česko si půjčuje dráž než eurozóna, a i tak se tváříme, že to nic neznamená.

Projdeme oblíbené předvolební „zkratky“ jako jsou cenové stropy energií, dotované hypotéky, státního developera či potravinovou soběstačnost a bez emocí vám ukážeme jejich reálné náklady a vedlejší efekty. A taky to, proč „nejdu volit“ není protest, ale tichá podpora horšího výsledku.

Tahle epizoda je pozvánka k dospělé politice. To znamená méně kouzel, víc čísel, a především otázka u každého slibu, kdo to zaplatí a kdy.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Evropa tlačí na elektromobilitu, ale trh uhýbá a průmysl hledá kyslík. Co se skutečně odehrálo na jednání zástupců automobilek s předsedkyní EK 12. září a jaké korekce kurzu jsou realistické, pokud nechceme jen předat trh Číně? Miroslav Zámečník to probírá s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Zdeňkem Petzlem (výkonný ředitel AutoSAP).

Co se v epizodě dozvíte:

• Jaké závěry a sliby padly k revizi CO₂ norem a k roku 2035 a jaké manévrovací okno vůbec existuje.

• Proč aktuální přepočty u plug-in hybridů uměle vytlačují technologii z trhu – a komu tím Evropa nahrává.

• Regulace vs. realita: povinných 25 % BEV vs. zhruba 15 % skutečných prodejů, tři čtvrtiny registrací tvoří firemní flotily a co to dělá s residual value a leasingem.

• Jak hrají roli Čína, cla, servisní síť, záruky a proč „levná elektromobilita vyrobená v EU“ naráží na náklady vstupů.

• Co znamená technologická neutralita v praxi a proč se bez ní rozumná dekarbonizace neobejde.

• Co může udělat Česko hned: nastavení podmínek pro investice a retooling, gigafactory, přetahování výroby ze západu, rychlá koalice států v Radě EU a regionální spolupráce V4+.

Poctivá, debata bez sloganů o tom, co můžeme v příštích 12–24 měsících ztratit, ale i získat.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má Česko jednu z nejvyšších měr úspor v EU, ale důvěru střadatelů podkopáváme retroaktivními zásahy? Co udělaly poslední změny se stavebním spořením, proč dnes sektor hlásí „uvěrovanost“ okolo 130 % (úvěrů je víc než vkladů) a jak tenhle tradiční produkt modernizovat místo „vypínat“?

Ve 44. epizodě Odemčeno si Miroslav Zámečník povídá s Liborem Vošickým (prezident Asociace českých stavebních spořitelen, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny) a Patrikem Nacherem (poslanec hnutí ANO a místopředseda hospodářského výboru). Probíráme, co se v tomhle volebním období stalo se státní podporou, proč je důvěra klíčová a jak vrátit smysl spoření i investicím tak, aby peníze pracovali pro českou ekonomiku.

Co se v epizodě dozvíte:

– Co s trhem udělaly retroaktivní změny u běžících smluv a proč to ničí důvěru

– Proč roste poptávka po úvěrech ze stavebka, zatímco vklady klesají, a jak vrátit systém do rovnováhy

– Jak dát stavebnímu spoření „2. dech“: vyšší podpora pro mladé do 35 let, širší účel (např. vzdělávání), úvěr na družstevní podíl

– Jak sladit produkty přes životní cyklus: spoření na vzdělání → bydlení → penze (kombinace spoření a investování)

– Co si vzít z Polska (PPK, defaultní „life-cycle“ fondy, domácí kapitálový trh) a proč Česko potřebuje recyklovat úspory doma, ne je vyvážet na zahraniční burzy

– Proč má stát podporovat spoření nejen penězi, ale hlavně stabilními pravidly bez (byť nepřímé) retroaktivity

Tohle je epizoda o vizi, předvídatelnosti a chytrém propojení úspor s investicemi do bydlení, vzdělání i kapitálového trhu. Když víme, co chceme za 5–10 let, můžeme tomu přizpůsobit produkty i politiku, a přestat prošustrovávat potenciál českých střadatelů.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má letos Evropa skokově víc registrovaných elektromobilů, zatímco benzín a nafta ztrácí? Kdo si drží zisky a marže, a kdo bojuje o přežití v cenové válce s Čínou? A jak se do téhle mapy promítá Škoda Auto, od modelového mixu po návratnost kapitálu?

Ve 43. epizodě Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová dívají na auta jako byznys. Řešíme tržby a ziskovost velkých hráčů (VW zhruba 357 mld. USD tržeb, Toyota nejvyšší absolutní zisk), extrémy provozních marží (Ferrari zhruba 29 %), ale i to, proč má Tesla solidní marži a přesto nízké ROCE. Probereme, co znamená evropský obrat k BEV a hybridům (BEV cca 15,6 % prodejů za 7 měsíců; diesel už jen zhruba 9,5 %; hybridy zhruba 2,25 mil. kusů, včetně mild hybridů), kde Čína reálně stojí v Evropě (podíl zhruba 5,1 % dnes, odhady zhruba 12 % do 2030) a proč je klíčová servisní síť a důvěra ve značku.

Zastavíme se i u baterií: závislost na Asii, nákladový dopad a co by znamenala „evropská“ výroba. A samozřejmě Škoda: silné měsíce v evropské top 3, meziroční růst, posun portfolia k elektromobilům a lekce z Číny i Indie o tom, jak trefit cenu, vkus a marži.

Co si z epizody odnesete:

– Kdo skutečně vydělává v globálním autoprůmyslu a proč

– Jak se proměňuje evropský mix pohonů a co to udělá s dodavateli a zaměstnaností

– Reálný dopad čínské konkurence v EU vs. mimo EU

– Proč je Škoda momentálně „case study“ dobře nastavené nabídky a nákladů

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.