Nezaměstnanost nízká, inflace klesá, reálné mzdy rostou. A přesto se většina Čechů cítí hůř než před covidem. Proč je nálada ve společnosti tak špatná, když data vypadají nadějně? A co všechno se vlastně do „pocitu prázdné peněženky“ promítá?

Ve 37. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová vydávají po stopách českého (ne)blahobytu – a to od oficiálních statistik přes výdaje na bydlení až po strukturu spotřebního koše.

Co se v epizodě dozvíte:

- Proč má Česko nejnižší ohrožení chudobou v EU, ale Češi si připadají chudí?

- Kde leží hranice mezi statistikou a realitou, a proč decily často nestačí?

- Jaký vliv má drahé bydlení, fixace hypoték nebo zdražené rohlíky na náladu ve společnosti?

V nové epizodě mluvíme nejen o tom, komu reálně rostou příjmy, ale také o tom, proč se část společnosti cítí opomíjená. Vysvětlujeme, proč se nevyplácí podceňovat psychologii voliče a proč může být „pocit prázdné peněženky“ silnějším motivem než jakákoli makroekonomická tabulka.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Družstevní bydlení zažívá renesanci. Co bylo ještě nedávno považováno za relikt minulosti, se dnes stává jedním z posledních dostupných způsobů, jak v Česku bydlet. Ve 36. epizodě podcastu Odemčeno diskutuje Miroslav Zámečník s poslancem ODS Jiřím Havránkem a předsedou představenstva Buřinky Liborem Vošickým o tom, proč se k družstvům začínají vracet i developeři, banky i politici.

Co se v epizodě dozvíte:

- Kdo si dnes může dovolit vlastní bydlení?

- Jak funguje financování družstevních bytů?

- Co tomu všemu brání, a jak to změnit?

Dozvíte se, proč stát zaspal, co může změnit přístup obcí, a proč by kuchařka pro družstva mohla být jedním z nejefektivnějších nástrojů bytové politiky. Nechybí ani příklady ze zahraničí – od newyorského mrakodrapu Dakota po švýcarské neziskové modely.

„Družstevní bydlení je kvazi-vlastnictví. A možná i proto má šanci být řešením krize dostupnosti,“ shrnuje Zámečník.

Poslouchejte na YouTube a všech podcastových platformách.

Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 35. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová zaměřují na ekonomicky i společensky výbušné letní téma - sklizeň a ilegální migrace.

Co se stane, kdyžAmeričané zavřou hranice, ale nemá kdo sbírat úrodu?

Ve Spojených státech tvoří migranti až 73 % sezónní pracovní síly v zemědělství, a z toho téměř polovina pracuje nelegálně. Prezident Donald Trump se chlubí tvrdými zásahy proti ilegálním přistěhovalcům, ale pole na Floridě i jinde zůstávají prázdná.

Ovoce a zelenina hnijí. Bez levné pracovní síly z Mexika, Guatemaly nebo Salvadoru se americké zemědělství zkrátka neobejde.

Zámečník s Filipovou vysvětlují, proč je současný stav výsledkem dlouhodobého tichého konsenzu mezi farmáři, vládou a spotřebiteli, jaké dopady má agresivní politika ICE(Immigration and Customs Enforcement), a proč se bez legalizace části nelegálních pracovníků situace nevyřeší.

Podíváme se i do historie a zahraničí:

- Jak kdysi fungoval americký program Bracero a proč byl výhodný zejména pro Mexiko

- Jak se liší přístup Kanady nebo Evropy, kde je sezónní zaměstnávání více formalizované

- Proč i české zemědělství dnes stojí na zahraniční pracovní síle, zejména v období sklizně

- A co má společného chřestová sezóna v Německu a marocké dělnice ve Španělsku

„Bez migrace by nebylo co jíst, a politici to dobře vědí. Ale zároveň se bojí to říct nahlas,“ shrnuje Miroslav Zámečník.

Pokud vás zajímá, kdo doopravdy sklízí vaše ovoce a zeleninu, jak migrace formuje globální zemědělství a proč může tvrdá imigrační politika zdražit váš nákupní košík, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 34. epizodě podcastu Odemčeno rozebíráme novou klimatickou realitu, která se dotkne většiny českýchdomácností. Od roku 2027 začne platit rozšířený systém emisních povolenek EU ETS2 – tentokrát i pro silniční dopravu, vytápění a ohřev vody v domácnostech.

Co všechno to přinese? Kolik to bude stát? A proč se o tom zatím mluví v téměř katastrofickém tónu?

Miroslav Zámečník a Míša Filipová upozorňují, že v případě nezvládnutí přípravy na EU ETS2, může dojít až k protestům podobným „žlutým vestám“ ve Francii, ale také jak ji zvládnout bez sociálního výbuchu – a ideálně jako příležitost k pozitivnízměně.

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak se EU ETS2 liší od dosavadního systému a koho nejvíc zasáhne

– Proč i malý nárůst cen pohonných hmot může vést k velké společenské reakci

– Jaké náklady přinese ETS2 pro domácnosti v Česku a proč hrozí růst energetické chudoby

– Jak fungují kompenzační schémata v Rakousku nebo Německu – a co z nich převzít

– Proč Evropská unie snižuje emise, ale její globální dopad je marginální

– Jak chytře komunikovat klimatická opatření a kde vlády selhávají

– Jakou roli mohou hrát technologie, výzkum a transfer know-how do rozvojových zemí

– Proč je důležité stanovit předvídatelný cenový rámec pro emisní povolenky

– A co by měl říkat premiér, pokud to myslí se zelenou politikou vážně

„Když se lidem zvednou náklady o 3 koruny na litr, hrozí společenské nepokoje. Přitom se to dá zvládnout – třeba přes klimatické dividendy, sociální leasing nebo jasný cenovýkoridor. Jen se o tom musí mluvit dřív než tři týdny před volbama,“ říká Zámečník.

Pokud vás zajímá, proč se o ETS2 mluví s takovými obavami, co může způsobit neřízený nárůst cen a jaká klimatická politika má šanci přežít nejen v grafu, ale i ve volebním programu, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 33. epizodě podcastu Odemčeno se ponoříme do jednoho z největších milníků české energetiky: podpisu smlouvy na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Co pro Česko znamená vítězství korejského KHNP? A jaká je budoucnost malých modulárních reaktorů?

Hostem Miroslava Zámečníka je Anna Fořtová, specialistka na energetiku a jadernou energetiku ze společnosti KPMG, která se výběrovému řízení i SMR věnuje dlouhodobě. Otevřeně mluví o parametrech vítězné nabídky, účasti českých firem a strategických významech celého projektu.

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč byla vysoutěžená cena pod 90 €/MWh zlomová a v čem překvapila i korejská média

– Jaké výhody a rizika přináší tenderový přístup oproti G2G modelu

– Co přesně jsou malé modulární reaktory (SMR) a proč se o ně zajímají i Microsoft nebo Rolls-Royce

– Jakou roli může sehrát český průmysl v globálním jaderném řetězci

– Kde a kdy může v Česku vyrůst první SMR – a proč se vyplatí spolupráce s Velkou Británií

– Jak se mění vztah jádra a obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu

– Proč budoucnost nepatří ani výhradně solárům, ani výhradně jádru, ale jejich kombinaci

„Díky modulárním reaktorům může Česko znovu získat technologickou kompetenci a stát se exportérem know-how. To je příležitost, která se nemusí opakovat,“ vysvětluje Anna.

Pokud chcete pochopit, proč je jaderná energie zpět, co chystá ČEZ na 30. léta a proč se investice do SMR vyplatí, i když dnes působí jako sci-fi, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno - k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 32. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová vydávají po stopách fenoménu, který trápí nejen Benátky, Barcelonu nebo Kanáry – overturismu.

Cestovní ruch se po covidu vrátil s plnou silou. Přes 300 milionů lidí vycestovalo jen za první čtvrtletí roku 2025, a turistický boom dál nabírá na obrátkách. Jenže kde končí ekonomický přínos a začíná obtěžování a nepřiměřená zátěž místních komunit?

Zámečník s Filipovou hledají odpovědi v Evropě, Africe i Americe – a ptají se: Co se dá dělat, aby se z cestování nestala dovolená v davu?

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak masový turismus přetváří města k oboustrannému diskomfortu – a proč jsou dnes na pláže potřeba rezervace, QR kódy a zákazy ručníků

– Co stojí za nárůstem regulací krátkodobých nájmů a jak bude fungovat nové evropské nařízení

– Proč overturismus zatěžuje evropské památky, a obtěžuje gepardy v Africe

– Jak Rwanda reguluje přístup ke gorilám a proč je to jeden z mála funkčních modelů

– Jak se do trendu vkrádá politika – a proč turisté přestávají jezdit do USA od nástupu Donalda Trumpa

– Jak funguje tzv. regenerativní turismus a proč by měl každý z nás změnit cestovatelské chování

„Overturismus je daň kterou platí atraktivní lokality. Ale ta daň nesmí být tak vysoká, aby se dovolená změnila v logistické cvičení a pláž ve vojenskou zónu. Cestování má být přínosem, pro návštěvníky i místní.“

Pokud vás zajímá, proč dnes na dovolenou potřebujete víc aplikací než plavek, proč Airbnb mění celé čtvrti a jestli existuje laskavější způsob cestování, tahle epizoda je přesně pro vás.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 31. epizodě podcastu Odemčeno rozkrýváme jednu z největších slepých skvrn české ekonomiky: proč i přes stovky miliard na účtech domácností a firem zůstává kapitálový trh v Česku v ústraní?

Miroslav Zámečník si tentokrát pozval dva muže, kteří se nebojí pojmenovávat věci napřímo – Petra Koblice, šéfa pražské burzy a prezidenta Federace evropských burz, a Jana Rafaje, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Společně hledají odpovědi na otázky, které tu visí roky: Proč české firmy tak málo využívají burzu? Proč mají banky tak vysoký podil na financování firem? A co vlastně brání tomu, aby se z Česka stala investiční země?

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč firmy raději stáhly akcie z burzy a bojí se minoritních akcionářů

– Jak kupónová privatizace vytvořila nedůvěru ke kapitálovému trhu

– Proč by české banky měly firmám pomahat hledat i jiný typ financování než úvěr

– Kolik peněz leží ladem v transformovaných penzijních fondech – a proč se tak málo investuje do českých firem

– Jaké tři firmy by měl stát nabídnout na burze, aby oživil trh: Letiště Praha, Budvar, ČEZ

– Jak vypadá úspěšný start-up na burze – a proč český retail miluje akcie Coltu a Doosanu

– Jak švédský model drobných investorů mění pravidla hry v celé Evropě

– A proč „DIP“ je jen dobrý začátek, nikoliv cíl

„Máme zemi, která plave v penězích – ale kapitál nepracuje. Potřebujeme změnit pohled. Kapitálový trh by se měl stát nástrojem růstu. A ten růst potřebujeme víc než kdy jindy.“

Pokud chcete pochopit, co brání rozletu českých firem, proč stát zaspal privatizaci 2.0 a proč banky nepomáhají dost, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 30. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová zaměřují na klíčovou otázku pro české domácnosti: mají hypotéky v roce 2025 ještě smysl?

S analytickým nadhledem a konkrétními daty rozebírají, jak se proměnil hypoteční trh - a proč je dnes problémem nejen samotná výše úrokových sazeb, ale i jejich výkyvy v čase. Hypotéky přestávají být nástrojem dlouhodobého plánování, protože trhu chybí elementární predikovatelnost.

Co v epizodě uslyšíte:

– Jak poměrně mírný pokles sazeb nastartovat nejen zájem o hypotéky, ale bohužel i ceny nemovitostí

- Jak výkyvy sazeb v čase komplikují rozhodování domácností i developerů

- Proč banky nejsou ochotné poskytovat dlouhé fixace

- Co dělá s trhem stagnující nabídka nového bydlení a vysoké ceny nemovitostí

- Jak do celého systému promlouvají regulace, inflace i makroekonomická nejistota

- A proč mladé páry s malými úsporami z trhu de facto zmizely

Hypotéky už nejsou cestou k lepšímu bydlení pro střední třídu, protože čistý příjem žadatele o průměrnou hypotéku je dnes řadí do skupiny finančně silných - a každá další změna sazeb přináší v systému další cenové napětí.

Poslechněte si Odemčeno a zjistíte, proč český hypoteční trh připomíná houpačku, na níž pokles úroků zdaleka neznamenánižší splátku.

Sledujte nás i na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 29. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník zaměřuje na jednu z největších výzev, které před českouekonomikou a společností stojí – realizační fázi „renovační vlny“, dopady na stavebnictví a mikroekonomii domácností.

Spolu s Liborem Vošickým ze Stavební spořitelny Buřinka a odborníkem na stavebnictví Vítkem Kutnarem rozebírají, covšechno musíme zvládnout, aby Česko mohlo do roku 2050 výrazně dekarbonizovat své budovy.

Co v epizodě uslyšíte:

– Proč nestačí jen peníze: chybějí hlavně lidé, specializace a politické zadání

– Jak se vyhnout cyklickým výkyvům a nastavit „pěknou křivku“ rozumného rozvoje

– Kde je největší úzké hrdlo: ne ve výrobě materiálů, ale v pracovních kapacitách a legislativě

– Proč se rekonstrukce neobejdou bez zrychlení povolovacích procesů a zjednodušení pravidel

– Jakou roli v tom hraje stát, stavební spořitelny i digitální nástroje

– A proč se do stavebnictví nevracejí lidé, kteří jej po krizi opustili – a co s tím

V sázce je 2–4 biliony korun, stovky tisíc domů a bytů – a především schopnost celé země zvládnout změnu, která má být nejen ekologická, ale i ekonomicky únosná.

Poslechněte si podcast a zjistíte, že „Renovace bez lidí“ je problém, který nesmí zůstat bez řešení.

Sledujte nás i na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 28. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová věnují největší zakázce v historii České republiky – výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Proč projekt opět vázne? A jaké ekonomické, právní a politické důsledky hrozí, pokud se spor s EDF nepodaří rychle urovnat?

Co v epizodě uslyšíte:

– Proč se výběr korejské KHNP stal terčem kritiky, ačkoliv tendr byl legitimní

– Jak zásah soudu a žaloba EDF ohrožují harmonogram i cenu projektu

– Kolik miliard stojí Českou republiku každý měsíc zdržení

– Jak to dělají jinde: právní srovnání s Francií, Německem nebo Polskem

– Proč samotný francouzský Nejvyšší účetní dvůr prohlásil, že má EDF historicky problematickou reputaci a varovné ekonomické výsledky

– Co by měla česká legislativa změnit, aby podobné strategické projekty příště lépe chránila

V sázce je nejen energetická bezpečnost Česka, ale i reputace celé EU. Vítěz výběrového řízení čeká, zatímco diplomatická a právní přestřelka pokračuje.

Poslechněte si podcast a uznáte, že „Jádro v pasti“ není jen výstižný název epizody, ale realita dnešní energetické politiky.

Sledujte nás i na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik