Paranormální Pipiny

Rok a půl utekl jako voda a my jsme u posledního dílu Věřte nevěřte. Bradka Jonathana Frakese ještě nikdy nebyla tak načesaná jako nyní.

Začneme v baru U Krvavé ruky, kde Vincent má velmi bizarní dekorace a třešničkou na dortu je ruka v láku od okurek na barovém pultíku. Proč? Ptáte se správně, je to celé dost zapeklité.

Zuzka nás pak zavede ke krbové římse plné panenek, majitelka má k panenkám lehce nezdravý vztah matky s dcerami. Nejradši má Heidy, která její majitelku bude ochraňovat až za hrob.

Pak si dáme partičku pokru ve středověké krčmě, kde za podvody dostanete kulkou mezi oči a nikdo se vás na nic ptát nebude.

Nad mraky je nebe a hlavně sky bar, kde chtějí holky oslavit narozeniny, jedné z nich se ale moc nechce. Má strach z výšek a blbou předtuchu, že je v proskleném výtahu čeká smrt.

Nakonec si dáme romantiku jak od Jane Austen o dvou zamilovaných duších, které se i přes rozchod opět shledají a možná i rozbitý vztah slepí zase zpět.

V dnešním díle se budeme opět věnovat lidem, kteří dostaliod života několik velmi zřetelných varovných signálů a rozhodli se je ignorovat se sebevědomím člověka, který četl půlku motivační knížky.

Co se může pokazit, když jste svědkem vraždy? Co se můžepokazit při ruletě? Co se může pokazit, když si domů dotáhnete záhadný předměts energií prokleté brambory? Správná odpověď je samozřejmě úplně všechno.

Společně s Míšou rozebereme vraždu s nechtěnými diváky,hazardní dobrodružství, které skončilo o dost hůř než ranní kocovina, jednu velmi zvláštní hlavu, most s atmosférou horší než na úřadě, kdy víš že máš průser, protože máš měsíc propadlou OP a krabici na doutníky, která měla zůstatpřesně tam, kde byla nalezena.

Jinými slovy, další krásný den v Paranormálních Pipinách.

Rýma chudáka Douglase dožene až do motelu u cesty, kde tomu velí ostřílený Harold. Harold už si za ta léta v hotelnictví prošel ledasčím, ale na setkání s nemocným Dougem jen tak nezapomene. Vrahem je klasicky vždy zahradník. U lupičů to tak jisté není, může to být zvídavý invalida, babička o holi na ulici nebo prodejce květin s podezřele vymakanými bicáky. No, uvidíme. Význam slova vigilie nás se Zuzkou překvapil a alespoň jsme si díky příběhu o nebohé Julii v kómatu trochu rozšířily slovník. Příběhem Mandarínova mísa se dostaneme do čínské čtvrti San Franciska, kde malý chlapec místo oběda dostane spirituální osvícení a Zuzka se nám změní v mesiáše. Zakončíme to se spisovatelem Martinem, který musí spolupracovat s úspěšným, ale nesnesitelným podnikatelem na autobiografii. Podnikatel Martinovi prozradí o dost víc, než sám chtěl, a málem ho to bude stát život.

Spisovatelku začne kontaktovat duch zavražděné ženy, vikář s Biblí vytáhne z rukávu léčebnou metodu, kterou na medicíně moc neučí, a syn se pokusí zachránit svého otce telepaticky z jehličnaté ďury v Coloradu. Přihodíme upíří manžele s pochybnou finanční gramotností a hippie pár, kterému jedno kradené auto nadělí pět let života navíc. Ve vězení. 🛋️👻

Po krátké odbočce ve speciálku jsme zpět v našem zajetém formátu. Pět příběhů a dvě ukecané holky, které se dlouho neviděly. Takže huba nám dneska jede jako kolovrátek.

První příběh je taková rozehřívačka ve formě bázlivé mladé Cassie a její kraví farmy. Cassie zemřel manžel, který údajně schoval peníze někde na pozemku, ale nezapomněl tuto informaci sdělit všem místním bachelorům v hospodě. Jeden takový se objevil a už hází okem nejen po mladé vdově, ale i po možných schovkách. Zuzka nás poté pozve k příběhu o mladých dívkách, které se pustí do vyšetřování vraždy své kamarádky za pomoci hlasu ze záhrobí. Jsou to profesionálky, takže tomu přeci musí přijít na kloub, když se policie fláká. Míša se potom rozjede po cestě do vesničky s názvem Good Samaritan, kde v Jednotě není zelenina, jelikož se vždy kamiony překotí na kraji ulice a řidiči spoléhají na to, že je někdo včas zachrání. Smrti se bojíme asi všichni, ale ne tak moc jako chudinka Ivana. Trápí ji noční můry o tom, že v den jejích 30. narozenin zemře. Je z té vidiny nepochopitelně rozhozená a nepříjemná, takže dokonce odmítne i oslavu v místní luxusní italské restauraci, kterou jí nachystal její přítel. Nevděčnice. Poslední příběh nám nabídne návod, jak rozpoutat zábavu na každé párty. Stačí jen, abyste nenápadně zavedli řeč na své telekinetické schopnosti, které následně předvedete. Je jedno, jestli je to celé podvod, nebo vlastně není. Jestli jste odhalili pravdu, gratulujeme. My už asi věříme všemu.

Tak máme tady další díl a nebudeme to protahovat. Míša přišla s obligátním referátkem z vodnického prostředí. Kde jsme si zafilozofovaly o tom, jak by vypadala Výměna manželek, kdyby Hastrman poslal svou družku na 10 dní do jiné řeky, či rybníka. Aby si uvědomila, že štiky v jeho vodě, nejsou zas tak špatný. No a Zůza si nepřipravila nic poučného, avšak potrápí Míšu svými otázkami na tělo. Například.: Kdyby jsi mohla být ortopedickou vložkou do bot, chtěla bys, aby se do tebe obouval Mathew Mcgounahey, Albus Brumbál a nebo Bud Spencer?

Takže je to tady, další díl a s ním i solidní nálož bizáru z orlího brku scénáristy, co se očividně nebojí vůbec ničeho.

Začneme docela nevinně… jednou svíčkou. Jenže jak už to tak bývá, když do toho vstoupí rodinný trauma, zlodějíčci a trocha záhrobní podpory, je z toho nakonec příběh, co vám možná i trochu posvítí na cestu a možná i na bankovní účet.

Pak se přesuneme ke květinám, protože co jinýho by mělo usvědčit vraha, než pořádně posh, nadupaná poupátka s vyrýsovanou lodyhou na Arnolda a s mozkem na Sherloka. A aby toho nebylo málo, dorazí i staré kolo, dva lehce rozbitý bráchové a jedna skládačka, která zvládne víc než rodinná terapie.

No a pak přijde na řadu iluzionistická vložka, dva bratři, co jsi jsou stejně podobní, jako jabloň a hruškovec přelahodný. A k tomu ambice větší než Houdiniho ego. Spoiler: ledová rakev není ideální místo na seberealizaci.

A finále? Pianista, co ztratil duši… a možná ji zase našel. Nebo mu ji někdo přišel vrátit. Těžko říct. Každopádně k tomu dostaneme belgickou pralinku za psychickou újmu, neboť z těchto příběhů vskutku stříká originalita.

Tři, dva, jedna, kapesníky do ruky a začínáme smutným příběhem o zesnulém chlapci, který musí vzít svou vraždu do vlastních rukou, protože pan detektiv věnuje většinu svého času sebelitování. Zuzka nás potom vezme do bytu, kde romantiku mladému zamilovanému páru překazí kapající kohoutek a kvílející trubky. Třetí příběh nám barvitě ukáže život mladé talentované umělkyně z New Yorku, která při hledání inspirace najde i kus svého vlastního rodokmenu. Poté nahlédneme do hotelu, kde vlají vlajky o velikosti fotbalového hřiště, protože v sálu aktuálně probíhá intenzivní politická debata na téma, který z politiků to s lidmi myslí lépe. Míša nám to pak zakončí příběhem o kadeřnici, která touží po pasivním příjmu ve formě bohatého manžela jedné z klientek. Tohle neskončí dobře.

Doufáme, že hádáte s námi a nejde vám to stejně tak jako Míše.

Kulaté číslo a my pořád stejné. O fous zchátralejší, neboť 30tka už padla, páteř sesedá a do menopauzy to uteče rychlostí žigulíku na energiťáku.

V tomhle speciálu se vracíme k tomu nejlepšímu bizárku a děkujeme za příběhy a inspiraci. Ano, je tam kůň, co „počítal“. Ne, pořád tomu nevěříme. Ano, jsou tam posedlosti, hlasy ze záhrobí a příběhy, u kterých si říkáš, že lidstvo jako celek je asi tak stejně kvalitní, jako rozinky v perníku.

A protože jsme to my, řešíme i zásadní filozofické otázky typu: „Jak rychle bys obětovala kamarádku při zombie apokalypse (spoiler: okamžitě)?“

Mezi humorem, lehkou absurditou a mrazivými momenty se dotýkáme i toho, jaké monstrum by vzniklo z kolektivního stresu českých žen.

Tohle není děsivá epizoda.

Tohle je realita… jen lehce přiznaná nahlas.

Pusť si 40. díl. A pokud se u toho nebudeš bát, tak minimálně ztratíš víru v lidstvo. 👻

Takže máme tu konečně další díl a s ním asi zatímnejvětší bizáry z orlího brku scénáristy.
Nejdřív se podíváme do studijního pokojíčku Sandy, která miluje svoje 4 stěny a nevyměnila by je ani za kůlnu na zahradě Buckinghamského paláce. Nicméně brzy bude muset čelit lumpíkovi v oversize šusťákovajdě, ale má štěstí protožeji záhrobí udělalo rychlý workshop na lekci karate. A pak tu sice hraje prim malá Tanya, která telepaticky z blešího trhu zachránila svou mámu. Nicméně ty opravdový rozměr tomu dává její babička v meruňkovým svetříku, tohočasu dobrovolná hasička ve výslužbě. No a abychom se dozvěděli, jak moc dnes bude obloha nadýchaná a zda-li ji uvidíme přes několik párů tornád, to nám poví meteorolog, ale spíš bázlivý blázínek Brent. Který pro popularitu udělá doslova vše. Pak si odskočíme za humoristickým recitálem, kde nás na konci čeká čtvrtletka z matematiky o tom, komu kolik zbylo nohou. No a zavřeme to strašidelnýmpokojem č. 245. Tedy pokud máte v životě osobu, kterou byste chtěli spláchnout do hlubin kanálových, můžete se nainspirovat zde.