Ráno ve Zdicích bylo chladné a tiché.

Vyrazili jsme od nádraží směrem ke Knížkovicím a dál na hřeben, kde vítr mluví hlasitěji než lidé.

Cesta po kořenech a kamenech nás dovedla až na Vraní skálu, místo, kde se svět na chvíli ztiší a člověk si uvědomí, že nejde jen o vrchol, ale o to, s kým po cestě jde.

Vyprávění o společném vandru táty a dcery, o legendě brdského ducha Fabiána i o tom, proč má hřeben zvláštní sílu.

Další naše příběhy z cest, lesů a skal najdete zde.

https://medium.seznam.cz/autor/cenda155-23969

Děkujeme, že jdete s námi.