
Sign up to save your podcasts
Or


Slovenské parlamentní volby na konci září určí mimo jiné i
Evropa je odhodlaná zvítězit v zelené transformaci. Hrozbou je ale chybějící společný trh čistých technologií, protekcionismus USA a agresivní čínští výrobci.
Za necelý rok od chvíle, kdy americký prezident Joe Biden představil revoluční protiinflační balíček (IRA), který v USA položil základy pro mohutnou investiční vlnu do čisté energetiky, představila Evropská unie řadu kroků, aby americký náskok stáhla. Aby ale Evropa obstála v dravé mezinárodní konkurenci, bude se muset vypořádat s protekcionismem Spojených států amerických a dravými čínskými podnikateli.
Poslechněte si speciální debatu s europoslancem Luďkem Niedermayerem (TOP 09), Zdeňkem Sobotkou (SOLEK Holding), Martinem Sedlákem (SME, AliES) a Tatianou Mindekovou (AliES).
Česko zaostává v klimatické transformaci. Proměna tuzemské energetiky se před lety v podstatě zastavila. A teď se jen pomalu rozbíhá. Zelené projekty přitom nabývají na významu a velké společnosti k nim tlačí veřejná poptávka i nejnovější evropská legislativa.
Jak se v Česku klimatické transformaci daří a co nejvíce pokulhává? Jakou roli v procesu klimatické transformace hrají banky a finanční instituce? K čemu slouží a co vlastně jsou tak zvané zelené dluhopisy?
Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Lenka Nováková, ředitelka Primárních emisí z ČSOB a Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Česko potřebuje pro úspěšnou transformaci své energetiky co nejrychleji začít s budováním velkých zdrojů. Ty totiž v posledních letech v podstatě vůbec nepřibývají. Stejně tak se budeme muset zaměřit na rozvoj větrných parků, které dokáží vykrýt zimní měsíce a nahradit tak v té době chybějící výkon solárních zdrojů.
Co nejvíc brání rozvoji velkých projektů? Jak se liší zkušenosti ze solárního byznysu v Jižní Americe a u nás? A na jakých principech fungují energeticky soběstačné kampusy?
Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Roland Hofman, spoluzakladatel skupiny Urbanity a Zdeněk Sobotka, podnikatel a vizionář v oboru obnovitelných zdrojů energie, zakladatel a CEO společnosti SOLEK s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Do roku 2030 může Česko díky evropským penězům postavit až 17 GW nových obnovitelných zdrojů. Díky této investiční vlně vzniknou desítky tisíc nových pracovních míst a do státního rozpočtu připlují desítky miliard korun. Podle studie společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky jde o obrovskou příležitost, která může Česku pomoci jak ekonomicky, tak i v rámci boje s klimatickou změnou. Podaří se tuto šanci využít? O tom si Ondřej Novák povídá s programovým ředitelem Svazu moderní energetiky Martinem Sedlákem a manažerem strategických projektů pro energetiku Deloitte Miroslavem Lopourem.
Decentralizace energetiky je absolutní trend a cesta, jak zvýšit energetickou bezpečnost a soběstačnost. Česko v něm ovšem zaostává za západními zeměmi Evropské unie. Chybí legislativa, dostatek odborných poradců, ale i jasná a dlouhodobá koncepce státu.
Podle čeho se rozhodují malí investoři a domácnosti při budování vlastních energetických zdrojů? Jak podporuje decentralizaci stát? A jak decentralizace energetiky souvisí s tolik potřebnou dekarbonizací českého teplárenství?
Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT se zaměřením na energetickou účinnost a Jakub Maščuch, odborník na inovace v energetice, který také vede Laboratoř organických Rankinových cyklů a jejich aplikací v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze a poradce prezidenta pro energetiku
Komunitní energetika je v rámci Evropy už zavedený pojem. Bohaté zkušenosti mají třeba v Rakousku, Německu nebo v Belgii. Ačkoliv má český model podle novely Lex OZE 2 řadu dobře nastavených vlastností, v lecčems se může stále inspirovat v nedalekém zahraničí. Díky tomu může využít funkční prvky lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího sdílení mezi členy společenství z jiných států Evropy. Dokládá to studie Outlook komunitní energetiky v Evropě, kterou vypracoval Svaz moderní energetiky.
Hosté speciálního dílu z live vysílání podcastu Pod proudem jsou Martin Ander, expert na komunitní energetiku, Svaz moderní energetiky, Martina Krčová, radní Energetického regulačního úřadu, Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce a Vojtěch Krajíček, Doucha Šikola advokáti.
V Krušných horách se finalizuje průzkum a přípravné práce na těžbě lithia. Firma Geomet, z většiny vlastněná společností ČEZ, spolupracuje s experty z celého světa a už brzy by chtěla mít hotovou studii proveditelnosti. Pokud projekt získá potřebná povolení, mohla by těžba lithia začít už v roce 2027. Může přitom jít o zásadní a velkolepý projekt, a to nejen v samotné těžbě, ale i ve výrobě baterií.
Jak daleko pokročila příprava těžby lithia? Jak složité je se do ní pustit? A jak je na tom Česko dnes v oblasti akumulace energie?
Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Tomáš Vrbický, geolog a technolog na projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet a Tomáš Kazda, docent na VUT v Brně a výzkumník v oblasti baterií s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Požáry solárních elektráren, stejně jako třeba hořící elektromobily, jsou mediálně vděčné téma. Přitom mezi lety 2017 a 2021 docházelo v průměru ke dvanácti požárům fotovoltaik ročně, což představovalo zhruba půl procenta požárů na území Česka.
„Dle mé patnáctileté zkušenosti ve fotovoltaickém byznysu solární panel při standardní a odborné montáži nehoří. Je složen výhradně z prvků, které jsou v podstatě nehořlavé až na jednu výjimku. Tu u standardních fotovoltaických panelů tvoří zadní takzvaná EVA fólie o tloušťce zhruba 0,45 milimetrů,“ vysvětluje Miroslav Calda, majitel a výkonný ředitel společnosti Atlantis Management a pokračuje: „Za ty roky zkušeností z výstavby a z pětileté zkušenosti servisu, kdy jsem zajišťoval kompletní servis pro jednu naši velkou nadnárodní společnost, jsem z těch statisíců nebo i milionů instalovaných panelů viděl požár jen tří kusů panelů, které byly lokálně propáleny kvůli neuklizeným ptačím exkrementům nebo jiným překážkám na fotovoltaickém panelu. Neviděl jsem a nezažil jsem případ, že by fotovoltaický panel vzplál a hořel, protože hliník, křemík či sklo nehoří.“
Pokud už k nějakému požáru solární instalace dojde, je podle Caldy zpravidla způsobený poruchou v rozvaděči, ve špatně udělané nebo utažené kabeláži nebo při porušení izolace, kvůli kterému vznikne elektrický oblouk.
O požární bezpečnosti bude Miroslav Calda hovořit i na konferenci Solární energie a akumulace 2023, kterou 30. května pořádá Solární asociace.
Na jaká další bezpečnostní rizika je dobré dát si pozor při pořízení firemní fotovoltaiky? Budou se v budoucnu střešní solární elektrárny kombinovat s malými větrnými turbínami? A v čem by se Česko mělo posunout v oblasti legislativy obnovitelných zdrojů energie? Zjistíte v podcastu Pod proudem.
Firmy mohou díky fotovoltaickým elektrárnám a bateriovým úložištím ušetřit podstatnou část nákladů za energie, a tím zvýšit svou konkurenceschopnost, říkají v novém díle podcastu Tomáš Minařík a Václav Vejrosta, majitelé společnosti Solar Design.
Vedle ekonomické stránky ale firmy, pokud mají zájem o instalaci vlastní fotovoltaické elektrárny, musejí zohlednit i technické možnosti svých budov. Zejména starší střechy mohou mít například nedostatečnou statiku. Výhodné tak je pořízení fotovoltaiky spojit i třeba s rekonstrukcí firemní střechy. „Problém mohou být i externí překážky, jako třeba nedostatečná kapacita distribuční sítě na straně distributora. I s tím je potřeba počítat,“ dodává Václav Vejrosta.
„Vyvíjejí se ale nové technologie, které umožňují solární panely instalovat na všechny tipy hal,“ uvedl Tomáš Minařík a upozorňuje třeba na novinku v podobě ohebných fotovoltaických panelů. Ty jsou podstatně lehčí a tvárnější než běžné panely, ale zároveň se už účinností blíží běžně dostupným řešením. Takové panely se například dají umístit i na fasády nebo jako stínění plodin v rámci agrivoltaiky.
Návratnost firemních fotovoltaik je dnes díky dotační podpoře zhruba sedm let.
Na co si dát při pořízení firemní fotovoltaiky pozor? Kdy a pro koho se vyplatí? A jak souvisí fotovoltaika s ochranou přírody? Dozvíte se v podcastu Pod proudem.