Všichni občas lžeme. Nejčastěji sami sobě.

V této epizodě podcastu Pohledem trenéra se zamýšlím nad tím, jak si ve sportu vytváříme pohodlné výmluvy, jak ignorujeme únavu, přeceňujeme data nebo si špatně vykládáme vlastní trénink. Proč krátkodobý „dobrý pocit“ často znamená dlouhodobý problém? A proč je upřímnost – k sobě i k tréninku – jednou z nejdůležitějších podmínek skutečného zlepšení.

Součástí epizody je i vysvětlení drobné chyby v knize Když trénink dává smysl a širší pohled na to, proč základní vytrvalost nejde nahradit intenzitou.

Takže dneska:

Neřeš trénink.

Neřeš výkon.

Neřeš zítřek.

Buď tady.

Buď s lidmi, se kterými chceš být.

Nejlepší trénink roku možná nebyl jeden den.

Možná to bylo období.

Nebo jedna věta.

Jedno rozhodnutí.

Jedna změna přístupu.

A to je úplně v pořádku.

Trénink na návštěvě není kompromis.

Je to důkaz flexibility.

A flexibilita je vlastnost,

která rozhoduje o dlouhodobosti.

A nN je ten nejlepší čas…

vždycky o něco dřív, než si myslíš.

Dnešní úkol je jednoduchý:

Jdi na procházku.

Bez cíle.

Bez tempa.

Bez hodinek.

A pokud už přemýšlíš o „novém roce“,

tak si zapamatuj jedno:

Začít můžeš kdykoliv.

A nejlepší začátek je právě dnes

Vnitřní dialog je trenér,

kterého máš s sebou pořád.

Otázka je jen:

jestli tě podporuje,

nebo podkopává.

A to je něco,

co můžeš ovlivnit každý den.

Trénink je důležitý.

Ale není všechno.

A někdy je ten největší posun v tom,

že si dovolíš netrénovat,

a místo toho dát život do rovnováhy.

A to se dřív nebo později

vždycky vrátí i ve výkonu.

Svátky nejsou problém.

Problém je chaos.

Stejně jako nás může zpátky posouvat zranění,

může nás zpátky posouvat

i dlouhodobě špatně poskládaná strava.

Takže si svátky užij.

V klidu.

Bez stresu.

Jen mysli na to,

že jak jíme,

je často důležitější než co jíme.

A to se počítá i do tréninku.

Tentokrát opět o sportu bez pozlátek.

O tom, proč cesta je často důležitější než cíl.

Proč děti nepotřebují dřít, ale bavit se a patřit do party.

A proč je někdy největší výhra to, že se člověk hýbe celý život – ne jen do 18 let.

Mluvili jsme o:

– návratech k závodění a realitě stárnutí

– triatlonu jako ideálním „sportu na celý život“

– práci s dětmi, motivaci a systému

– školách, sportu a hledání dlouhodobého smyslu

– infrastruktuře, penězích a tom, proč to bez komunity nejde

Žádné motivační fráze.

Jen zkušenosti z praxe, které bolí i dávají smysl.

???? Celý díl najdeš v podcastových aplikacích / na webu

???? Budu rád za zpětnou vazbu! 

#sportovnipodcast #road2kona #triatlon