Seriál s českými a slovenskými historičkami jsme sice plánovali minulý týden ukončit, ale začaly se nám ozývat i další, že by k tomu také chtěly něco říct. A tak jsme pozvali Danielu Tinkovou a mimo jiné probrali postavení žen v 18. století a co z té doby vlastně přebíráme v ženské otázce dodnes. Tak to vypadá, že téma žen v dějinách a žen historiček není zdaleka vyčerpané. Třeba v roce 2026 ještě navážeme. 

Od kdy patří vánoční pohádka České televize k štědrovečerní tradici? A zvládli bychom místo ní třeba Smrtonosnou past? A co Tři oříšky pro Popelku? Proč jsou stále tak populární u nás i v Německu, že se o ně televize perou? O tradici televizní pohádky jsme si povídali s historikem televizního vysílání Milanem Krumlem. 

Seriál s českými a slovenskými historičkami nejen o skleněných stropech v jejich profesní realizaci nebo mediálním prostoru, ale také o jejich práci a oblíbených tématech, pokračuje s Veronikou Pehe, která se věnuje především těm nejnovějším dějinám. Ano, jsou to devadesátky. Narážet u tohoto tématu na starší bílémuže/pamětníky musí být teprve zábava. 

Před pár dny se roztrhl pytel s nostalgickými vzpomínkami některých politiků na Ludvíka Svobodu. Je na místě připomínat jen těch několik jeho světlých okamžiků a zamlčovat temná místa jeho kariéry? Netrpíme tu až příliš selektivní pamětí? Jaká byla role Svobody v roce 1945, pustil do armády agenty NKVD a nebyl to vlastně především snadno manipulovatelný politik? 

Tentokrát se do seriálu s českými a slovenskými historičkami zapojí žena, která si na nedostatek mediálního prostoru nemůže stěžovat - spolu s Jarem Valentou má vlastní, na Slovensku velmi populární podcast Dejiny. Jak se dějiny politizují na Slovensku a jak v Česku? A liší se to, nebo vlastně pořád ze Slovenska tak trochu děláme kolonii plnou bizárů? 

Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte si ho ujít. 

Další hostka seriálu s českými a slovenskými historičkami působí sice v Praze na Fakultě sociálních věd UK, pochází ale ze Slovenska. Jak se dělá věda ženám u nás i za hranicemi,a to nejen těmi východními? A jakým tématům se věnuje poté, co vydala nedávno svoji knihu o slovenském křesťanském nacionalismu?

Konečně přišel pořádný hranáč a všem nám vysvětlil, jak to tehdy bylo. Komise to vyšetřovaly, historici desítky let bádali, výpovědi se psaly, dokumenty točily, všechno marno. Nikdo nepřišel na to, že listopad 1989 řídila KGB. Až Filip Turek a naštěstí to přišel letos na Národní třídu i zvěstovat. A víte, že tu tehdy fakt vysocí důstojníci KGB byli? Dokonce u generála Lorence? Akorát měli trochu jiné plány, až by se i Turek divil.

Další hostkou seriálu s českými a slovenskými historičkami je dnes Radka Šustrová. Téma se tak opět bude točit kolem druhé světové války a protektorátu, ale samozřejmě dojde i na roli žen ve vědě a na to, proč nejsou tolik vidět v médiích jako jejich mužští kolegové?

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument…