V celkovém vyhodnocení Indexu prosperity, který v průběhu loňského roku porovnával 10 vybraných pilířů, jsme se umístili na 13. místě. Mezi východoevropskými zeměmi patříme k premiantům, v životním prostředí či bytové situaci padáme na chvost EU. 

Třináctá příčka v celkovém vyhodnocení Indexu prosperity Česka ukazuje, kde máme rezervy, a kde se nám naopak daří dobře. „Oproti třetímu místu v pilíři zdraví a bezpečnosti nebo deváté příčce ve stavu ekonomiky nás k průměrnému výsledku táhne zejména životní prostředí nebo dostupnost bydlení,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny s tím, že právě v těchto oblastech ve srovnání se zbytkem EU tabulku spíše uzavíráme. 

Index prosperity Česka zároveň poukazuje na často až propastné rozdíly mezi východem a západem EU. Z postkomunistických zemí je na tom Česko s třináctou příčkou téměř nejlépe.

Více na www.indexprosperity.cz

Česko se umístilo na třetí příčce v pilíři Indexu prosperity Česka, který se zaměřuje na úroveň zdraví a bezpečnosti. Nad ostatní státy EU Česko posouvá 5. nejlepší dostupnost zdravotní péče, vyšší počet nemocničních lůžek či jedno z celosvětově nejlepších zabezpečení proti kyberútokům. Pokulháváme však ve fyzickém zdraví, a to především kvůli našemu životnímu stylu. Co se týká naděje dožití, je Česko v Evropské unii průměrné, a z hlediska obezity a nadváhy dokonce patří k nejslabším státům.

„Z pohledu zdravotnictví není jen důležité sledovat, jaká je délka našeho života, ale nakolik si v posledních dekádách život užíváme. Říkáme tomu léta strávená ve zdraví a to je něco, co bychom se měli snažit zvyšovat,“ říká Tomáš Šebek, zakladatel platformy Ministr Zdraví, která si dala za cíl do roku 2030 zvýšit počet let prožitých ve zdraví o 5 let.

„Zdraví je komodita, o kterou je potřeba pečovat. Jsme za ni zodpovědní my sami a zdravotnictví je jen servis, který nám pomáhá zdraví udržet,“ říká Tomáš Šebek. Podle statistik začínáme být v průměru nemocní v 62 letech a dá se říci, že nás zdravotnický systém velmi draze udržuje díky kvalitní léčbě při životě. Mnohem zajímavější je soustředit se ne na délku života absolutně, ale na prodlužování let strávených ve zdraví, říká Tomáš Šebek. Správná cesta podle něj vede přes důraz na prevenci, lepší vzdělávání, využití digitalizace a efektivnější financování zdravotnictví. 

České podnikatelské prostředí je v eurounijním srovnání podprůměrné, stačí jen na 21. příčku ze 27 zemí EU. Vůbec nejhůř si Česká republika vede v hodnocení podmínek pro založení podnikání, které jsou u nás nejméně příznivé. Založení vlastního podnikání v tuzemsku totiž trvá až 25 dní, což je druhá nejdelší doba mezi evropskými zeměmi. Oproti ostatním členským státům je v Česku také relativně menší počet startupů. Přitom právě startupy mají velký potenciál proměnit Česko z „montovny na mozkovnu“.

Za pozitiva českého podnikatelského prostředí lze považovat vzdělanost obyvatelstva. „Byť v této oblasti jsou stále velké rezervy, zároveň zde máme obrovské know-how. Poslední tři dekády od revoluce nás mnohé naučily,“ říká Martin Vohánka, šéf společnosti Eurowag, který se kromě podnikání věnuje také rozvoji občanské společnosti a filantropii. Zároveň je jedním ze signatářů výzvy k druhé ekonomické transformaci.

„Česká republika má velký potenciál stát se vyspělou zemí Evropy a vrátit se zpět na špičku, kde ještě se před 2. světovou válkou byla. V podnikání zápasím s nedostatkem talentů, proto se při náboru nerozhlížíme jen v Čechách, ale v celé Evropě,“ zmiňuje Martin Vohánka. „Stále pokulháváme v digitalizaci. Starosti mi dělá rozevírání nůžek mezi tím, jak roste zkušenost a znalost privátního, ale i neziskového sektoru a na straně druhé je nepružnost státního sektoru. Bohužel zde máme nedostatečnou digitalizaci a s tím spojenou transparentnost a pomalost stavebních řízení. Zatím se nám pro vedení společnost nedaří využívat data a převládá zde především krátkodobé rozhodování,“ pokračuje Vohánka. Podle něj například v ČR chybí větší množství kapitálu pro rozvoj startupů a větší podpora podnikání v regionech. 

Jednou z otázek, ke které se musí česká společnost postavit, je pracovní migrace. „Ukrajina představuje pro Českou republiku obrovský zdroj talentů, což už jsme viděli před ruskou agresí. Naše země je velmi atraktivní zemí pro střední a východní Evropu. Můžeme nabídnout vysoký standard života a bezpečnosti, což je obrovský potenciál, který dosud není nevyužit,“ dodává Vohánka.

Lidem v Česku se dramaticky zdražující ceny energií i potravin, které mohou jejich úspory rychle vyčerpat. Ohrožené jsou zejména nízkopříjmové domácnosti, kde nemá žádnou finanční rezervu více než 60 % z nich. Právě vysoká míra ohrožení nízkopříjmových skupin posouvá Česko v oblasti finančního zdraví na 13. místo EU v rámci Indexu prosperity Česka.

Podle Daniela Hůleho, který vede program dluhového poradenství v Člověku v tísni, máme v Česku na rozdíl od bankovního sektoru velmi zaostalou regulaci energetického trhu, a to z pohledu fungování dodavatelů energií. „Růst inflace, cen energií a válka na Ukrajině nás dostává do situace, která je skutečně velmi obtížně udržitelná a již i politici se bojí celospolečenských nepokojů a případně ohrožení polistopadového vývoje,“ upozorňuje Daniel Hůle.

„Kdyby přibližně polovina společnosti upadla do velké nouze, tak by mohlo dojít k politickému převratu a mohli bychom se začít ubírat jiným směrem. Jsme opravdu ve velké krizi, nárůst cen energií je značný a smutné je, že Česká republika je zrovna v tomto odvětví na tom jedna z nejhůře v Evropě. To se ukazuje i ve srovnání cen energií pro koncové spotřebitele,“ pokračuje Daniel Hůle.

Dle Indexu prosperity se Česko v kvalitě trhu práce umístilo na 15. pozici ze 27 unijních států. Výrazně nám pomáhá nízká nezaměstnanost, naopak dolu nás stahuje nízká produktivita práce, rigidní regulace, nerovné podmínky v zaměstnávání či malý podíl zkrácených úvazků.

Ač je Evropa nyní v krizi a do Česka přišly statisíce ukrajinských běženců, ekonomka z think tanku IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze Klára Kalíšková se výrazného zvýšení míry nezaměstnanosti neobává: „Vysoké nezaměstnanosti bych se ale nebála, český trh práce má spíš problém s tím, že zaměstnavatelé těžko hledají lidi s vhodnou kvalifikací.“

Podle Kalíškové je velkým problémem českého trhu práce nejen nedostatek kvalifikované pracovní síly, ale i nejrůznější nerovnosti a malá nabídka částečných úvazků, které v ostatních státech využívají rodiče malých dětí či pracující senioři. Vláda proto nyní zavádí snížení platby sociálního pojištění za takto zkrácené úvazky. „To je jistě krok správným směrem, otázka je zda těch 5 procentních bodů slevy bude stačit k ‚prolomení ledů‘. Hodně zaměstnavatelů v ČR totiž žije v přesvědčení, že zaměstnávání osob na zkrácený úvazek přináší obrovskou administrativní, ale i organizační zátěž,“ upozorňuje Klára Kalíšková.

Česká infrastruktura je dle Indexu prosperity na 12. místě v Evropské unii. V dopravní infrastruktuře staví na historii dobré silniční sítě a husté železniční dopravy, která ale není dostatečně rychle modernizována. V digitalizaci si Češi oblíbili nejrůznější online služby, ale velmi pokulhává nabídka e-governmentu. Podle předsedy Českého telekomunikačního úřadu a experta na informační systémy Jaromíra Nováka by měl stát poskytovat například komfortní digitální rozhraní pro vyplňování daní z příjmu. „Když vyplňuji růžový daňový formulář, fyzicky trpím,“ říká. Na druhou stranu mnohé projekty jdou podle něj kupředu. Do roku 2025 by například vysokorychlostním internetem z Národního plánu obnovy měly být pokryty všechny hlavní železniční koridory: „Až pojedeme z Prahy do Brna vlakem, už nám nebude vypadávat internet.“ 

Problém s bydlením se na podzim může týkat více než milionu lidí, zejména seniorů, říká Barbora Bírová z Platformy pro bydlení. Stát by měl investovat do kampaně, která lidem vysvětlí,  jak žádat o příspěvek na bydlení a další dávky.

Dle Indexu prosperity se stav českého životního prostředí v evropském srovnání umístil na nelichotivé celkové 23. příčce, dvacet dva unijních zemí je před námi, jen čtyři za námi.

Zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová tvrdí, že sice dobře fungují mnohé zelené iniciativy odspoda nahoru, ale v opačném směru chybí opravdu dobrá státní zelená strategie.

Aktuální energetická krize podle ní enormně zvýší tlak na úspory, které tu už dávno měly být. A to nejenom k menší energetické náročnosti domácností. Třeba spalování odpadu ze skládek podle Jonášové představuje v Česku dlouhodobě zcela nevyužitý energetický potenciál. Lepší by bylo masivně recyklovat a mnohem více zálohovat. „Zálohou dáváte jasný signál, že věc, kterou si koupíte, má hodnotu.“   

Solidarita Čechů je ale fenomenální, teď musí zabrat stát, dodává Pánek

Člověku v tísni se podařilo vybudovat největší tuzemskou sbírku na pomoc Ukrajině. Ředitel neziskové organizace Šimon Pánek v podcastu Prospero přiznává, že takovou vlnu solidarity ani nečekal. Vnímá ji nejen jako humanitární pomoc, ale i jako jasný vzkaz Vladimiru Putinovi: Ruce pryč od Ukrajiny!

Dle Indexu prosperity se Česko v evropském srovnání solidarity a důvěry ve společnosti umístilo na celkové desáté příčce. Co se ale za tímto shrnujícím číslem skrývá? Proč jsou nyní Češi solidární, ale třeba před sedmi lety se báli mnohem menší migrační vlny? I to rozebírá nový podcast Prospero.

Pánek také upozorňuje, že současná vlna občanské solidarity s ukrajinskými běženci musí být podpořena dobře vymyšlenou podporou ze strany státu.

Integraci ukrajinských studentů do českého školství zvládneme, věří ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Školám se bude hodit zkušenost z covidového období, kdy musely být v přístupu k žákům velmi flexibilní. Česko si už vyzkoušelo i doučovací tábory, které nyní bude třeba dopřát i ukrajinským studentům, aby se naučili dobře česky.

Větší problémy Zatloukal vidí v dlouhodobých restech, což potvrzuje i nový Index prosperity, který umisťuje kvalitu českého vzdělávání a výzkumu až na 13. pozici z 27 unijních zemí. Velkým problémem jsou zvětšující se nerovnosti v českém školství. Potenciál mnoha žáků není plně využit a zbytečně se tak snižuje jejich šance na budoucí úspěšný život. „Jako bychom silným autem jezdili jen na půl plynu,“ přirovnává Zatloukal.