Prostor X

Vladimír Franz maluje obrazy, skládá hudbu a učí na vysoké škole. V minulosti kandidoval na prezidenta a po volbách se podle svých slov jakoby vynořil ze septiku. A možná i proto ho politika dnes už příliš nezajímá. Co jeho tvorba říká o současném světě? Co Vladimíru Franzovi dalo dospívání za normalizace? A kam se nám podle něj poděly ideály?

Jaderný fyzik Ondřej Novák říká, že tendr na stavbu dvou nových bloků elektrárny v Dukovanech je dobrá zpráva. Jádro se podle něj vyplatí, i když se může prodražit. "Řádově během pár let budeme muset začít importovat elektřinu, protože jí nebudeme mít dost," říká Novák v podcastu Prostor X.

Korejská firma KHNP, kterou vláda vybrala, je dle Nováka spolehlivý dodavatel. Budoucnost energetiky ale vidí i v malých jaderných reaktorech, které by mohly vznikat na místech současných uhelných elektráren. K jejich rozjezdu se ale bude muset stát přizpůsobit, například dodat odborníky na jádro na stavební úřady.

V energetické úspory jako řešení pro Česko příliš nevěří. "Svět směřuje dopředu technologicky a s tím dochází i ke zvyšování spotřeby. Máme úspornější přístroje, zároveň je jich ale v běžné domácnosti daleko víc než před dvaceti lety." Spotřebu bude v budoucnu navyšovat i robotizace průmyslu.

Za jak dlouho v Česku skončí výroba elektřiny z uhlí? Pomůžou Česku obnovitelné zdroje energie? A proč se vyplatí sázet na jaderné elektrárny a malé reaktory? Nejen na tyto otázky odpovídá Novák v podcastu.

Ekonomka Ilona Švihlíková si myslí, že inflace posledních let bude v ekonomice působit ještě dlouho, zejména v kupní síle. Vláda si podle ní chybně stanovila za prioritu veřejné finance. “To je úplně zcestná úvaha. Veřejné finance neplují v separátním vesmíru, závisí na tom, jak se daří ekonomice,” říká Švihlíková v Prostoru X.

Mezi trvalé problémy české ekonomiky patří závislost na zahraničních trzích, ale i nedodržování zákoníků práce. “Je tady hodně strukturálních deformací. Naprosto bězně se porušuje zákoník práce, vypadá to jako v rozvojových zemích,” vysvětluje Švihlíková.

Špatně nastavená je dle Švihlíkové i daňová soustava, která přeje zahraničním subjektům. “Když neustále přejímáte pokyny ze zahraničí a tváříte se, že jsou vaše, tak ztrácíte kapacitu přijímat domácí rozhodnutí,” dodává ekonomka. "Máme vzhledem ke kupní síle mnoho statků enormně předražených, například telekomunikační služby. Tam je poměr cena-výkon úplně vychýlený," říká Švihlíková v rozhovoru.

Proč si Švihlíková myslí, že velké firmy vnímají Česko jako kolonii? A je problém mít dlouhodobě deficit státního rozpočtu? Nejen na tyto otázky odpovídá Ilona Švihlíková v rozhovoru v úvodu článku.

Luděk Šulda je odborník na společenský hmyz a říká, že vosy jsou pro člověka užitečné. Jejich přemnožení je podle něj pouze iluze, dřív jich bylo víc. Z jeho vlastní zkušenosti je dostat žihadlo od vosy skoro umění. Čím jsou vosy pro člověka užitečné? Jak se k nim správně chovat a co udělat pro to, aby se vám uhnízdily na zahradě?

Nový cirkus už patří k nejpopulárnějším kulturním žánrům v Česku. Velký kus práce pro to odvedl festival Letní Letná, který právě probíhá v Praze. Ve speciálu podcastu Prostor X na tomto festivalu vystoupily tři velké osobnosti českého cirkusu: principál Cirku La Putyka Rosťa Novák, umělecký šéf Losers Cirque Company Petr Horníček a ředitel festivalu Letní Letná Jiří Turek.

Slovo cirkus si už možná většina lidí nespojí s jeho starou podobou, tedy drezurami zvířat, žonglováním a klaunskými čísly. Jeho symboly se staly právě soubory jako Cirk La Putyka nebo Losers cirque company. Přesto i oni potvrzují, že se pořád setkávají s předsudky. „Mám rád, když se říká cirkusové umění,“ říká Rosťa Novák.

La Putyka a „Lůzři“ jsou dvě největší značky českého cirkusu. Dostat se do jednoho z nich je běh na dlouhou trať. „Kdo začíná u nás, nejprve dva roky jen trénuje, pak teprve má vystoupení,“ říká Petr Horníček, známý také jako první vítěz soutěže Československo má talent. Jiří Turek přidává příběhy lidí, kteří se do velkých cirkusových souborů dostali úplně náhodou – povedlo se to i automechanikovi nebo kuchařce.

Oba soubory dostávají mnoho nabídek na jednorázové spolupráce. La Putyka například před třemi lety v unikátním čísle na stadionu v Edenu představila nový dres fotbalové Slavie. Na dotaz, kde vidí hranice komerční spolupráce, Rosťa Novák říká, že by nechtěl dělat vystoupení pro politiky. „Pro pana Babiše bych určitě nehrál,“ dodává.

Jak se vychovává akrobat a kolik lidí se v Česku cirkusem uživí? A jak je na tom nový cirkus v Česku ve srovnání s jinými zeměmi? To se dozvíte ve speciálním dílu podcastu Prostor X.

Americká politika zažívá nebývale divoké období. Uprostřed napjaté předvolební kampaně došlo k pokusu o atentát na Donalda Trumpa. Nedlouho poté z voleb odstoupil dosavadní prezident Joe Biden a nahradila ho Kamala Harris. Co je na pozadí těchto událostí? Jaké je dění uvnitř americké politiky? A co nakonec volby rozhodne? I na tyto otázky odpovídá publicista Roman Joch.

Tématem poslední doby a nejspíš i budoucích dekád je dostavba jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Podle bývalého premiéra Mirka Topolánka je jádro jedna z mála cest, které nám mohou pomoci k energetické stabilitě. Evropská unie se nepoučila z minulých krizí, a kromě energetiky se dělí i v řadě dalších otázek. Co z toho vyplývá pro Českou republiku?

V pátek začínají Letní olympijské hry v Paříži, ta je tak další z řady světových metropolí, které hostí tento sportovní svátek. V minulosti se několikrát vážně uvažovalo o tom, že by se Olympiáda mohla konat také v Praze. Naposledy u těchto úvah byl ekonom Miroslav Singer, který vedl analytický tým společnosti PwC, který uvažoval nad tím, jak by Olympiáda v Praze mohla vypadat.

V devadesátých letech objevil ve Francii žánr nového cirkusu, přivedl ho do Čech a vytvořil fenomén. Jiří Turek stojí za vzestupem nového cirkusu, založil a stále řídí festival Letní Letná. "Po revoluci jsme neměli zábrany, ten pocit je nenahraditelný. Teď nás nejvíc tíží byrokracie," říká Turek v pořadu Prostor X.

Jiří Turek začínal s uměním v pantomimě. Postupně poznal různé podoby cirkusu a pohybového divadla, jehož moderní podoby na festivalu Letní Letná přivezl do Česka. Letní Letná se koná pořád na stejném místě, jen s mnohonásobně větším rozpočtem než na začátku před dvaceti lety. Na začátku byl celý rozpočet festivalu dva miliony. "Teď stojí víc někdy i jeden účinkující," srovnává Turek dnešní dobu se začátky.

Šéf Letní Letné je přesvědčen, že podpora kultury ze strany státu pořád neodpovídá její důležitosti: "Kultura přináší celému státu velké peníze. Potřebujeme kulturu, přináší inovace," vysvětluje Turek. Jeho festival dle něj přináší do ekonomiky až 80 milionů korun, na dotacích dostává jen jednotky milionů.

Jaké to je v této době pořád velký festival a jaké to bylo v divoké době devadesátých let? Podporuje český stát kulturu? A na co by doporučil jít divákům na letošním ročníku Letní Letné? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru.

Andrej Babiš spoluzaložil v evropském parlamentu novou frakci Patrioti pro Evropu. Ta je sice po evropských volbách třetí největší, dle politologa Petra Sokola to však neznamená, že by měl Babiš v Bruselu větší vliv. „Je to jako když ovládnete pustý ostrov, ale jste daleko od všech ostatních,“ říká Sokol v podcastu Prostor X. Ještě hůře v Evropě dopadl Tomio Okamura. 

Novou frakci Sokol označuje jako krajně pravicovou. Je dle něj pozoruhodné, že do ní Babiš vstoupil, i když v Česku boduje především v tradičně levicových regionech. Spolupráce s Viktorem Orbánem a Marine Le Pen podle Sokola znamená, že už Babiš nemůže počítat s dřívější podporou od Emmanuela Macrona. „Ten si ho vymazal z telefonu,“ říká Sokol.

Politolog v rozhovoru dále hodnotí nedávné volby parlamentu ve Francii. Prezident Macron na nich nic nezískal. Sokol si myslí, že Macron chtěl dostat krajně pravicovou Marine Le Pen k moci a z pozice prezidenta jí natolik ztížit vládnutí, že by časem ztratila podporu voličů. V Evropě dle něj celkově nabírá na síle jak protestní pravice, tak nové levicové síly jako je u nás koalice Stačilo nebo právě Melenchonova Nepoddajná Francie.

Jak se Sokol dívá na označování Le Pen či Melenchona za extremisty? A rodí se v Přísaze do budoucna nový partner Andreje Babiše do příští vlády? Nejen na tyto otázky odpovídá Petr Sokol v podcastu.