Radio Wave

„Největší změna v životě je z nuly na jedno dítě. Změní se totálně všechno a svobodný život to hodně naruší. Když jsou děti tři, už s nimi člověk nějak počítá,“ říká herečka a trojnásobná máma Kristýna Leichtová. „Teď se aktuálně snažím vrátit do svého života nějaké hranice.“

Chytré prsteny, suplementy, testy nebo celé anti-aging protokoly slibují delší a zdravější život. Co z toho skutečně funguje? S Lukášem Roubíkem rozebíráme, co o dlouhověkosti ví věda, za co má smysl utrácet a kdy může snaha o dokonalé zdraví paradoxně přinášet víc stresu než užitku.

„Od klientů často slyším, že být štíhlý je objektivně správně – že je to objektivně hezké, dobré, morálně lepší. Zdá se, že se s tímto přesvědčením rodíme, ale tak to není. Tenhle ideál vzniká procesem socializace,“ říká nutriční terapeutka a psychoterapeutka ve výcviku Lesana Hodek. Sociální sítě podobné myšlenky dál podporují – vystavují nás pouze jedné „správné“ podobě tělesnosti. A pokud ji vídáme opakovaně, začneme ji považovat za normu.

Asi 20 tisíc lidí je v Česku zcela bez střechy nad hlavou. Ve věku 18 až 27 let jich pak na ulici žije asi 1 500. „Končí tam často lidi z dětských domovů, nemají záchrannou síť,“ říká analytik Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení. „Jedna věc se jim v životě pokazí a najednou na té ulici jsou,“ dodává.

„Žijeme v prostředí, které je toxičtější, než si dokážeme připustit,“ říká Martina Hájková, která vystudovala průmyslovou ekologii a toxikologii a během studia prošla desítkami průmyslových provozů. Dnes je doktorandkou v oboru environmentální chemie a výzkumnicí, která pomáhá průmyslovým podnikům hledat ekologičtější řešení. Letos navíc na sociálních sítích pod názvem Martinčina laboratoř začala tohle téma přibližovat i veřejnosti.

Mistr světa ve freestyle motokrosu, vítěz X Games a účastník Rallye Dakar Libor Podmol strávil velkou část života ve vzduchu na motorce. Zažil těžké pády, přišel o několik přátel a už jako čtrnáctiletý se musel vyrovnat s tragickou smrtí otce. V podcastu Bojs mluví o strachu, odpovědnosti za rodinu i o tom, proč je pro něj dnes čas cennější než všechny získané trofeje.

Nocovky před odevzdávkami, švarcsystém a hodinová sazba, která může klesnout i pod 100 korun. Jak vypadají pracovní podmínky českých architektů? O tom mluví v nejnovějších Fasádách architektka Eliška Havla, která se tématu věnuje od roku 2020 a je také kurátorkou výstavy Cena architektury.