Pojmenování tohoto typu zakončená na -ův (jako je Jakubův, Janův, Petrův) nebo méně často na -ov (Hálkov, Jakubov, Zachov) a nářeční -ůj (Jankůj, Petrůj, Machůj) patří mezi nejstarší příjmí vůbec, vznikala jako přivlastňovací, a to nejčastěji ze jména otce. Příjmení Raňkův tedy označovalo syna osoby jménem Raněk. V současnosti u nás však již podle evidence obyvatel nikdo toho jména nežije.