Řeči o řeči

Třetí pátek v říjnu je již tradičně celosvětově známý jako DLD Day neboli Den vývojové jazykové poruchy - vývojové dysfázie. Přinášíme vám k tomuto dni rozhovor s těmi nejpovolanějšími, tedy rodiči dítěte s vývojovou jazykovou poruchou. Zuzana a Vojtěch Juříkovi jsou rodiče chlapce, kterému byla krátce po třetím roce věku diagnostikována tato neurovývojová porucha. Nyní, dva a půl roku po vyslechnutí diagnózy, přišli sdílet s Barborou Liborobiec Havelkovou své zkušenosti, pocity, ale také tipy pro ostatní rodiče. Proč a kdy vyhledali klinického logopeda? Jaké to bylo dozvědět se, že jejich dítě má DLD? Co bylo nejtěžší: přijmout diagnózu sám v sobě, nebo ji vysvětlovat příbuzným a kamarádům? Kde hledat sílu pro sebe i pro své dítě ke každodenní práci na něčem, co mu jde nejhůře, totiž na vyjadřování a komunikaci? O motivaci, frustraci, radosti, budování sebevědomí a odolnosti, ale především o bezpodmínečném přijetí dítěte, o tom všem je tato veskrze optimistická epizoda. Přejeme příjemný poslech!

Co si představit pod krkolomným termínem cervikální auskultace, nám v rozhovoru Markéty Trtílkové přiblíží klinická logopedka Karolína Divíšková. Tato metoda, relativně dlouhou dobu známá, avšak v českém prostředí stále spíše okrajová, hodnotí dysfagii poslechem zvuků dýchání a polykání. Zaujme svou nízkonákladovostí a překvapivě vysokou přesností v detekci tichých aspirací i dalších nefyziologických procesů ve faryngální fázi polykání.

Za jak dlouho a jak lze „vycvičit uši“, aby dokázaly rozpoznat varovné zvuky? Který fonendoskop je pro cervikální auskultaci nejvhodnější? Liší se zvuky polykání u pacientů podle jejich základní neurologické diagnózy? A lze tuto metodu bezpečně využít také u dětí?

Zaposlouchejte se do této epizody a obdivujte odbornost i vášeň, s jakou dokáže hovořit jen ten, kdo svou práci opravdu miluje a rozumí jí.

Vítejte u rozhovoru se vzácným hostem, doktorkou Pam Williams, přední odbornicí na vývojovou verbální dyspraxii nebo nověji dětskou apraxii řeči. Dozvíte se nejen to, jak odlišit fonologickou poruchu, artikulační poruchu a dysartrii od dětské apraxie řeči, ale také jaké jsou terapeutické postupy u této poruchy. Seznámíte se s evidence based metodou Nuffield Centre Dyspraxia Programme, jehož je autorkou a školitelkou, a jako bonus dostanete odpověď na hojně diskutovanou otázku, zda orálně motorická cvičení u dětské apraxie řeči pomáhají či nikoliv.

Zaposlouchejte se do brilantně a srozumitelně formulovaných odpovědí na nesnadné otázky a vychutnejte si, jaké to je naslouchat někomu, koho jeho práce stále ohromně baví!

PS: svůj hlas propůjčila doktorce Williams naše milá redaktorka Markéta Trtílková;-)

Hostem červencové epizody Barbory Lichorobiec je klinickýpsycholog a psychoterapeut Jan Soukup, propagátor evidence based metody Motivačních rozhovorů. Metody, která je nedirektivní, respektuje pacienty a zároveň umožňuje nalézt jejich vlastní motivaci ke změně. Proč Jan Soukup nevěřív lidskou lenost? Jak motivovat pacienty a zároveň je netlačit do změny? Co je to řeč změny či kolo změny? Jak to udělat, aby terapeut méně hodnotil a více naslouchal?  Zaposlouchejte se do epizody, která je určena pro všechny, kteří ve své praxi často narážejí na pocit, že nejmotivovanější v celém procesu terapie je terapeut, a nikoliv pacient. Vítejte a naslouchejte všichni, kdo toužíte po změně v tomto schématu!

Jak těžké je rozpoznat, že má váš blízký poruchu řeči, jazyka či polykání, když jste logoped? Platí rčení kovářova kobyla chodí bosa? Může a měl by člověk poskytovat svému blízkému odbornou pomoc? Jak může pomoci zkušenost s blízkým s logopedickým problémem ve vlastní klinické praxi?

Vítejte u netradiční epizody Petra Šmída hned s několika hosty, klinickými logopedkami Irenou Šáchovou, Hanou Růžičkovou a Kristinou Horníkovou. Upřímné a otevřené povídání o emocích, očekáváních vlastních i okolních, výhrách i zklamáních z toho, že člověk není všemocný, a to ani když je odborníkem na danou problematiku. Koneckonců, ve svém domě není nikdo prorokem.

Vzácným hostem Petra Šmída je neuropatolog, přední odborník na mozek a jeho neurální sítě, rytíř českého stavu lékařského, doktor věd, František Koukolík. Jaký je rozdíl mezi dříve užívaným termínem mozková centra a v dnešní době užívanými termíny neurální sítě a konektomy? Co se děje a bude dít s lidským mozkem, který je vystaven vlivům digitálních technologií? Je lidská civilizace reálně ohrožena umělou inteligencí? Proč je hudba v lidském mozku nejsložitějším neuronovým systémem? Vyslechněte si rozhovor o životní pouti v průběhu mnoha politických a kulturních změn, o turbulentích změnách, které prožívají neurovědy a medicína vůbec díky zobrazovacím metodám a moderním technologiím, o životním optimismu a pesimismu... Rozhovor, v němž opakovaně a s pokorou zaznívá od jednoho z nejvdělanějších mužů současné neurovědy slovo "nevím". S vděčností a respektem k této moudrosti Vám přejeme příjemný poslech.

Rozhovor Markéty Trtílkové s psycholožkou a speciálnípedagožkou Miroslavou Novákovou Schöffelovou seznamuje posluchače s moderními poznatky vývoje počáteční gramotnosti u dětí. Objasňuje pro mnohé překvapivýfakt, že schopnost rozpoznávání písmen zrakem není tím jediným a hlavním klíčem k úspěšnému ovládnutí čtení. Schopnost vědomě zpracovávat a rozpoznávathláskovou strukturu slov sluchovou cestou je vědci již mnoho let považována za zásadní prediktor úspěšného zvládnutí čtení a psaní. A právě Elkoninova metoda stimulace a rozvoje fonematického uvědomování u dětí je jednou z cest, jak jimpomoci s počátečním ovládnutím čtenářských dovedností a zmírnit případné čtenářské neúspěchy. Metoda byla ověřena i u dětí z rizikových skupin, například dětí s jazykovou vývojovou poruchou, odlišným mateřským jazykem či sluchovým postižením, a je s úspěchem používána jako intervenční program i tam, kde již obtíže ve čtení vznikají či vznikly.

Po vyslechnutí této epizody bude každý snadno chápat, pročje cesta od fonému ke grafému efektivnější než cesta obrácená, ale hlavně bude už navždy vědět, že pro počáteční čtení je naprosto zásadní schopnost slyšet hlásky, a ne jen vidět písmena!

Rozhovor Markéty Trtílkové s psycholožkou a speciálnípedagožkou Miroslavou Novákovou Schöffelovou seznamuje posluchače s moderními poznatky vývoje počáteční gramotnosti u dětí. Objasňuje pro mnohé překvapivýfakt, že schopnost rozpoznávání písmen zrakem není tím jediným a hlavním klíčem k úspěšnému ovládnutí čtení. Schopnost vědomě zpracovávat a rozpoznávathláskovou strukturu slov sluchovou cestou je vědci již mnoho let považována za zásadní prediktor úspěšného zvládnutí čtení a psaní. A právě Elkoninova metoda stimulace a rozvoje fonematického uvědomování u dětí je jednou z cest, jak jimpomoci s počátečním ovládnutím čtenářských dovedností a zmírnit případné čtenářské neúspěchy. Metoda byla ověřena i u dětí z rizikových skupin, například dětí s jazykovou vývojovou poruchou, odlišným mateřským jazykem či sluchovým postižením, a je s úspěchem používána jako intervenční program i tam, kde již obtíže ve čtení vznikají či vznikly.

Po vyslechnutí této epizody bude každý snadno chápat, pročje cesta od fonému ke grafému efektivnější než cesta obrácená, ale hlavně bude už navždy vědět, že pro počáteční čtení je naprosto zásadní schopnost slyšet hlásky, a ne jen vidět písmena!

Rozhovor Markéty Trtílkové s psycholožkou a speciálnípedagožkou Miroslavou Novákovou Schöffelovou seznamuje posluchače s moderními poznatky vývoje počáteční gramotnosti u dětí. Objasňuje pro mnohé překvapivýfakt, že schopnost rozpoznávání písmen zrakem není tím jediným a hlavním klíčem k úspěšnému ovládnutí čtení. Schopnost vědomě zpracovávat a rozpoznávat hláskovou strukturu slov sluchovou cestou je vědci již mnoho let považována za zásadní prediktor úspěšného zvládnutí čtení a psaní. A právě Elkoninova metoda stimulace a rozvoje fonematického uvědomování u dětí je jednou zcest, jak jim pomoci s počátečním ovládnutím čtenářských dovedností a zmírnit případné čtenářské neúspěchy. Metoda byla ověřena i u dětí z rizikových skupin, například dětí s jazykovou vývojovou poruchou, odlišným mateřským jazykem či sluchovým postižením, a je s úspěchem používána jako intervenční program i tam, kde již obtíže ve čtení vznikají či vznikly.

Po vyslechnutí této epizody bude každý snadno chápat, pročje cesta od fonému ke grafému efektivnější než cesta obrácená, ale hlavně bude už navždy vědět, že pro počáteční čtení je naprosto zásadní schopnost slyšet hlásky, a ne jen vidět písmena!

Rozhovor Markéty Trtílkové s psycholožkou a speciální pedagožkou Miroslavou Novákovou Schöffelovou seznamuje posluchače s moderními poznatky vývoje počáteční gramotnosti u dětí. Objasňuje pro mnohé překvapivý fakt,že schopnost rozpoznávání písmen zrakem není tím jediným a hlavním klíčem k úspěšnému ovládnutí čtení. Schopnost vědomě zpracovávat a rozpoznávat hláskovou strukturu slov sluchovou cestou je vědci již mnoho let považována za zásadníprediktor úspěšného zvládnutí čtení a psaní. A právě Elkoninova metoda stimulace a rozvoje fonematického uvědomování u dětí je jednou z cest, jak jim pomoci s počátečním ovládnutím čtenářských dovedností a zmírnit případné čtenářské neúspěchy. Metoda byla ověřena i u dětí z rizikových skupin,například dětí s jazykovými vývojovými poruchami, odlišným mateřským jazykem či sluchovým postižením, a je s úspěchem používána jako intervenční program i tam, kde již obtíže ve čtení vznikají či vznikly.

Po vyslechnutí této epizody bude každý snadno chápat, pročje cesta od fonému ke grafému efektivnější než cesta obrácená, ale hlavně bude už navždy vědět, že pro počáteční čtení je naprosto zásadní schopnost slyšet hlásky, a ne jen vidět písmena!