Fascinující plavbu mořem otázek spojených s poruchami plynulosti řeči přináší Petr Šmíd a přední český odborník na poruchy plynulosti řeči, klinický logoped Jan Dezort. Co je to vývojová, fyziologická neplynulost řeči? Jsou poruchy plynulosti vrozené? Proč nečekat a vyhledat pomoc co nejdříve? Co jsou to přímé a nepřímé, direktivní a nedirektivní terapeutické techniky a které z nich jsou evidence based - vědecky ověřené? Jaké jsou možnosti terapie a co by měla dobrá terapie obsahovat?

Zaposlouchejte se a objevte vysoce odborný, a přitom nesmírně laskavý a respektující pohled na koktavost.

Diana Černá roz. Rontová je speciální pedagožka a logopedka využívající ve své práci bilaterální integraci, neurovývojovou stimulaci a prvky senzorické integrace. V rozhovoru, kterým nás provází Barbora Lichorobiec, se dozvíme nejen to, kdo jsou vhodní klienti těchto terapií, ale také něco o body mapingu, proprioceptivním vnímání a jeho úloze při příjmu potravy či praktické tipy, co dělat s dětmi, které jsou vybíravé v jídle.

Vychutnejte si laskavý, empatický a v mnohém objevný pohled na svět dětí s neurovývojovými odlišnostmi.

Co je raná péče? Jak se změnila v průběhu posledních desetiletí? Jaké jsou preference v rané péči o děti se sluchovým postižením rodičů neslyšících a slyšících? Kdy oslovit ranou péči a kdy logopeda či speciálně pedagogické centrum? A co je to mapa rané péče? Na tyto a mnoho dalších otázek přináší odpovědi rozhovor Karolíny Divíškové s Annou Kučerovou, vedoucí olomouckého pracoviště Rané péče Centra pro dětský sluch Tamtam. Zavede nás do světa služeb, které svou pomoc nabízejí všem dětem se sluchovým postižením a jejich rodičům, a to doslova od prvních dnů od narození až do sedmého roku.

27.10. nás čeká Světový den ergoterapie, proto se s Markétou Trtílkovou a ergoterapeutkou Kristýnou Hoidekrovou vypravíme právě do světa ergoterapie. Co je ergoterapie? Kde ji lze studovat? Jak a kde vyhledat ergoterapeuta? Jaké jsou možnosti spolupráce logopedie s ergoterapií? O tom stejně jako o nácviku soběstačnosti, počítačovém tréninku kognitivních funkcí v kombinaci s transkraniální stimulací mozku stejnosměrným proudem či telerehabilitaci můžete poslouchat v naší nové podcastové epizodě. Po jejím vyslechnutí si možná řeknete, že toho zaznělo tolik, že si chcete epizodu pustit ještě jednou. A to je dobře, protože my jste to udělali také tak.

Primární progresivní afázie je "mladý" syndrom, poprvé popsaný v osmdesátých letech dvacátého století. Jaké jsou možnosti jeho diagnostiky a terapie? V čem se primární progresivní afázie odlišují od běžných afázií po mozkových příhodách a v čem od demencí, např. alzheimerovských? Jaké jsou subtypy tohoto syndromu? Jaká léčba a jaké

Lze vést plnohodnotný pracovní a společenský život i po laryngektomii? Nejen odpověď na tuto otázku ale také mnohé o náhradních hlasových mechanismech, specificích, výhodách a nevýhodách jednotlivých metod či poslání Spolku laryngektomovaných přináší nová epizoda Řečí o řeči. Na první pohled neveselé téma se v podání Petra Šmída a Evy Kocábkové, klinické logopedky a spolupředsedkyně Spolku laryngektomovaných ČR, mění v poselství naděje a optimizmu. Věříme, že rozhovor zaujme všechny posluchače bez ohledu na to, jak osobně blízké jim téma je.

Co je a co není ABA a jak nám může pomáhat (nejen) v péči o klienty s poruchami autistického spektra? Jaké jsou mýty spojené s ABA a jak je to s posttraumatickou stresovou poruchou, která se v souvislosti s ABA často zmiňuje? Kde se ABA studuje a jak a kde vyhledat ABA odborníka? Na tyto a mnohé další otázky vám přináší odpovědi rozhovor Barbory

Proč je zajímavé zamyslet se nad naším pohledem na unikátnost našich mozků, paradigmatem patologie a jak je to s právem "být postižený"? Proč přijmout sebe sama a své blízké i se svou neurodivergencí? Jaký je rozdíl mezi rozvojem řeči a rozvojem komunikace u dětí s autismem a jaký je podíl traumatu na vývoj neurodivergentní symptomatiky? Základy titěrné detektivní práce při hledání cesty k pochopení toho, jak funguje mozek našich neurodivergentních dětí, nás provede rozhovor Markéty Trtílkové s terapeutem Miklósem Csémym.

O postcovidovém syndromu se hodně mluví, potíže s pamětí, pozorností, dlouhodobé bolesti hlavy, únava, závratě a deprese jsou poměrně známé. Potíže v řeči, čtení a psaní nejsou tak časté, mohou být nicméně nesmírně závažné a invalidizující. Příběh Jiřího Navrátila, který vám přináší Karolína Divíšková, je velmi silný. Po jeho vyslechnutí si mnozí, kteří si COVIDem prošli bez větších následků, úlevou vydechnou. Ti, které COVID poznamenal dlouhodobě, věříme, načerpají jeho poslechem novou odvahu a naději.

Jak souvisí rané oromotorické schopnosti s vývojem artikulace? Jaké savičky jsou vhodné pro nedonošené či nekojené děti? Je důležitý pro správný oromotorický vývoj čas, kdy se začnou zavádět příkrmy? Jakým způsobem a v jaké konzistenci by se měly dětem příkrmy podávat? Když dítě odmítá příkrmy, znamená to, že mu nechutnají? Kolikrát je nutné mu nabídnout jednu příchuť či konzistenci, než si na ni dítě zvykne a přestane ji odmítat? Co je to taktilní či intraorální hypersenzitivita? Proč narůstá počet dětí, které jsou "vybíravé" v jídle?

Na tyto a mnohé další otázky naleznete odpovědi v rozhovoru Barbory Lichorobiec s Adelaidou Fábianovou z Adeli Medical Centre v Piešťanech, klinickou logopedkou a autorkou publikace Oromotorika hrou.