Podle Pavla Eisnera byl Sadílek „domýšlivec“ a „bařtipán“. Též Antonín Kotík napsal, že „jméno to znamená chlubiče (kdo nadsazuje)“. Jako příjmení tedy patrně vznikl Sadílek z posměšné přezdívky. V časopise Naše řeč najdete již v roce 1918 článek o tomto jménu, kde se mimo jiné říká: „Sadílkem nazývali jindy člověka chlubného, domýšlivého, který myslí, že všemu rozumí.