Science Wine

Vzdělávání dospělých v Česku? Většině z nás se nejspíš vybaví film „Marečku, podejte mi pero!“. Realita je ale mnohem komplexnější a pro českou společnost i trochu nelichotivá. Zatímco ve Skandinávii se v dospělosti dále vzdělává skoro každý pátý člověk, u nás je to jen zlomek.

S Janem Kalendou z Fakulty humanitních studií UTB jsme probrali, jak český trh práce ovlivňuje zahraniční kapitál a proč firmy často suplují roli státu ve vzdělávání. Dozvíte se, co se stane s našimi dovednostmi, pokud je přestaneme rozvíjet, a jak do celého procesu vstupuje umělá inteligence. Věděli jste, že čtvrtina dospělých v Česku už dnes využívá jazykové modely jako své osobní mentory? Moderují Iva a Roman.

Studovat lidský mozek bez operací a bez pacientů? Zní to jako sci-fi, ale v laboratoři Dáši Bohačiakové vznikají „minimozečky“ – drobné organoidy o velikosti špendlíkové hlavičky, které se chovají podobně jako skutečná mozková tkáň. Díky nim mohou vědci pozorovat, co se v mozku odehrává v počátečních fázích Alzheimerovy choroby, tedy dávno předtím, než se projeví u pacientů.

Dozvíte se také, co podle současné vědy může pomoci snížit riziko Alzheimerovy choroby – včetně několika praktických tipů pro každodenní život. A řeč přijde i na ženy ve vědě. Moderují Iva a Petra.

Co do města přináší queer komunita? Diverzitu, různorodost, svobodu být sám sebou. Geograf Ondřej Šerý z Masarykovy univerzity v Brně vysvětluje, jak se právě tyto hodnoty promítají do prostoru – a jak je možné je zkoumat vědecky.

V epizodě se dozvíte, co je queer geografie, jak vypadá život LGBTQ+ lidí v českých městech i na venkově, a proč jsou některá místa (např. parky, podniky nebo festivaly) pro komunitu zásadní. Řeč bude i o tom, co je to „holanda“ nebo co znamená „chodit na štrych“. Možná se budete divit, kam až v podcastu zabrouzdáme.

Ondřej Šerý mluví také o vycházkách po queer Brně, rozdílech mezi západní a post-socialistickou Evropou i o tom, proč nejsou všechna queer místa viditelná navenek.

Patologie se často spojuje s temnými obrazy pitevních sálů a mrtvol. Realita je ale úplně jiná. Patologové jsou především diagnostici, kteří denně zkoumají tkáně, odhalují příčiny onemocnění a pomáhají lékařům rozhodnout o dalším postupu léčby – často přímo během operace.

MUDr. Dagmar Dolinská, primářka oddělení patologie KNTB ve Zlíně, přibližuje, jak tento obor vypadal dříve, jakými změnami prošel a co čeká patologii v budoucnu. Dozvíte se, jaké moderní technologie se dnes používají, proč je rychlá a přesná diagnostika klíčová pro onkologické pacienty a jak vypadá běžná práce patologů mimo filmová klišé.

Čím jsme chtěli být, když jsme byli malí – a čím se nakonec stáváme? O tom, jakou roli v hledání správné cesty hraje kariérní poradenství, jsme si povídali s Pavlem Vítkem, kariérním poradcem, talentem a headhunterem z Recruitment Factory s.r.o.

Jak se vyhnout slepým uličkám v profesním životě? Co nám (ne)řeknou psychodiagnostické testy? Kolikrát během života povolání změníme a existuje vůbec vědecky ověřený návod na úspěch? A proč může být pro někoho největším úspěchem úplně něco jiného, než čekáme?

V epizodě se dostaneme i ke Kariérnímu kompasu, aplikaci, která pomáhá školákům, rodičům i poradcům lépe se zorientovat v budoucnosti.

Jak oslavit padesátiny? Třeba jako David Veselý natáčením podcastu Science wine o vývoji maziv na lyže. David Veselý je prorektor Univerzity Pardubice, materiálový inženýr a taky zapálený vědec, který se svým týmem už pět let zkoumá, co pomůže lyžím lépe klouzat – a co zároveň nezatíží životní prostředí. Mazání na lyže vylepšil například českým biatlonistům.

Od klasických parafínů až po sofistikované směsi s přísadami. Dnes už nestačí jen namazat – složení vosků je alchymie, do které promlouvá i zákaz fluorovaných látek.

Jak se David k tomuto tématu dostal? Jak vypadá testování mazadel přímo na sjezdovce? A proč je důležité, aby věda fungovala nejen v laboratoři, ale i na svahu?

Jako dítě chtěl být Richard dělníkem – líbila se mu představa, že něco buduje. Později koketoval s myšlenkou stát se právníkem nebo zamířit do ekonomického managementu. Nakonec ho ale zlákala technika, a tak vystudoval Fakultu technologickou. Dnes je prezidentem České vesmírné aliance a zároveň manažerem vývoje obchodu ve společnosti 5M.

Zajímá vás, jak si Česko stojí v oblasti kosmického průmyslu? Na čem pracují čeští vědci? A jaké výzvy přináší vesmírný byznys?

Poslechněte si rozhovor s Ing. Richardem Pavlicou, Ph.D., který věří, že jakmile se objeví pochybnost, je třeba jí věnovat pozornost. Důslednost je klíčem, protože to, co se zanedbá, se může později nepříjemně vymstít.

Co si představíte pod pojmem brownfield? Někteří z vás možná opuštěnou továrnu, často uprostřed města. Brownfieldy jsou ale také další místa, která bez regenerace už nemůžeme využívat - třeba nefunkční nádraží, nebo vyklizené vojenské areály. No a co teď s takovými místy? Na to odpověděl v novém dílu Science Wine Mgr. Tomáš Krejčí, Ph.D. z Ústavu geoniky Akademie věd České republiky.

Iva s Petrou se ale taky ptaly na to, jak nám jde “recyklovat” krajinu v českém prostředí. Poslechněte si to ostatně sami.

Určitě jste někdy při rodinném posezení, třeba u babičky na gauči diskutovali o tom, co jste rádi mlsali jako malí. Dnes už ale některé dobroty v obchodech nenajdeme. Například všemi milované vlnky, kreolky, nebo když zabrouzdáme ještě dále do historie, tak třeba limonádu v sáčku. Chutnaly by nám dnes lahůdky, na které s láskou vzpomínáme? I o tom je řeč v dnešním Science wine, do kterého si Iva s Romanem pozvali historika a odborníka na retrojídlo doc. PhDr. Martina France, Ph.D. z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Jaká je historie školního stravování? Čím Češi obohatili světovou gastronomii? Jaký je příběh tuřínu? A v čem byl ohledně stravování Baťa průkopníkem?

To je jen zlomek témat, o kterých uslyšíte v podcastu Science wine.

Jste někdy ve stresu a říkáte si, jaké by to bylo, kdyby úplně zmizel? Věřte, že ve stresu je někdy úplně každý, ale bez něj by to podle psychoterapeutky Adély Klingelové byla tak trochu nuda. Pomáhá nám fungovat a orientovat se ve světě. Co ale možné je, že se s emocemi naučíme trošku lépe pracovat. Třeba tím, že si jich začneme více všímat.

Jak se emoce prolínají? Jak pracovat se vztekem a zjistit, že mám s jeho zvládáním problém? Na tyto i další otázky odpověděla Ivě a Romanovi psychoterapeutka Mgr. Adéla Klingelová a vy si odpovědi můžete poslechnout už teď.