Za Michaela Carvana z Výzkumného Technologického Institutu by nejspíš Rudolf II. dal cokoliv. V jeho firmě, ve které výzkum vede tatínek, totiž dokáží prasečí kejdu proměnit na pitnou vodu i na peletky s neuvěřitelnou výhřevností. Alchymie 21. století jak vyšitá.
Proč je kejda tak specifický odpad, jak to celé začalo a jak překonat mentální bariéru při pití vody, která byla před malou chvíli ještě odpadem? Vyprávění, při kterém slovo kejda zazní asi 666x...