Nová četba na pokračování v Meteoru od soboty 18. května 2019

První díl: Sopka, která zažehla velkou francouzskou revoluci

Dne 14. července 1789 je dobyta pevnost Bastila a král je nucen uznat pařížskou revoluci. Ruší se šlechtická privilegia a feudální vztahy. Prohlášení práv člověka a občana z 26. srpna 1789 deklaruje rovnoprávnost, svobodu názorů a náboženství, zaručuje právo vlastnictví, svobodného podnikání a podílení se na veřejném životě. K pravé demokracii to ještě mělo daleko, ale šlo o jistou formu vlády lidu. Z hodin dějepisu by tohle měl znát každý. O Velké francouzské revoluci se učí už na základních školách. Fascinující je, že ji mohl vyvolat výbuch sopky na Islandu roku 1783. Po něm přišla dlouhá zima, neúroda a hladomor – nespokojenost Francouzů dosáhla vrcholu. V Meteoru jsme představili příběh islandské sopky Laki, která zásadním způsobem měnila politickou situaci v Evropě. Události komentuje geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Sopka Laki 1783 zažehla Velkou francouzskou revoluci 1789

 

Druhý díl: sobota 25. května 2019 ČRo Dvojka meteor od 8:00

Jedovatá sopka, která vyhnala čtvrtinu Islanďanů

Rok 1875 zůstane navždy pro Islanďany noční můrou. Výbuch sopky Askja dosáhl takových parametrů, že vyhnal tisíce obyvatel ostrova do zahraničí, převážně USA. Sopka sice dávala dopředu vědět, že se něco chystá, ale tehdejší znalosti byly nedostatečné a pojem evakuační plán neznámý. Jedovaté plyny dorazily až do kontinentální Evropy. Co se tehdy stalo, a proč právě výbuch této sopky měl tak vážné důsledky? V Meteoru jsme představili příběh sopky Askja v rámci cyklu o islandských sopkách, které zásadně ovlivnili ostrovní i kontinentální evropské obyvatelstvo. Události komentuje geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Sopky – Jedovatá sopka Askija v roce 1875 která vyhnala čtvrtinu Islanďanů