Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Mělnický historik Karel Lojka píše knihy, fotografuje a sbírá hrací skříňky, které sám restauruje. S obrovským nadšením také opravuje staré betlémy. Polámaných figurek zrestauroval už několik desítek. Kromě času a trpělivosti k tomu potřebuje znát devatero řemesel.

Na Letovicku se sukno vyrábělo už od 15. století. Plátenická manufaktura se časem rozrostla v textilní továrnu, jejíž zlatá éra nastala v první polovině 19. století s příchodem vídeňského velkoobchodníka Daniela Bauma.

Mišpule je jednou z nejstarších kulturních rostlin. Pěstovali ji už staří Řekové a řecké jméno méspilos pak převzalo i odborné latinské názvosloví – Mespilus a my jsme to počeštili na mišpuli.

Jeho příběh je inspirativní pro řadu začínajících fotbalistů z malých obcí. Sám se z jedné neznámé jihočeské vísky vypracoval až na nejlepšího útočníka své éry.

I když je zima spíš časem, kdy se příroda ukládá ke spánku, může každý, kdo chce poznat přírodní krásy, navštívit Vlastivědné muzeum Jesenicka, které sídlí v areálu Vodní tvrze ve městě Jeseníku v Olomouckém kraji. Muzeum totiž v listopadu 2025 otevřelo zcela novou stálou expozici jesenické přírody.

Zájem o kladenské Muzeum věžáků je stále velký. Podle průvodce Jiřího Miky se téměř v každé skupině návštěvníků najde někdo, kdo v jednom z věžáků dříve bydlel nebo má s věžáky spojený nějaký příběh. Byt, který tak trochu připomíná filmy pro pamětníky, ukázal i redaktorce Báře Kvapilové.

Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.