Pro Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha není třeba dlouhého úvodu. Těžko si představit Velikonoce bez nich. Jeho hudbu si nespletete s žádnou jinou. Poslouchat ji je jako vracet se do krajiny, která je našemu srdci známá a blízká. Krystalická hudební čistota a nekonečný proud harmonií na pozadí dramatického textu spolu vytváří okamžiky, ve kterých se nám všem tají dech. Letos se tedy společně vrátíme do míst, která známe, ale zkusíme se na ně podívat jinýma očima. Scénické zpracování režiséra Matěje Formana nám nabídne další rozměr fantastické krajiny Bachovy hudby a pozve nás hlouběji do dramatu velikonočního příběhu.