Zbaveni majetku, zbaveni možnosti kandidovat do funkce hlavy státu a zbaveni dokonce i práva žít nadále v Rakousku. Tak skončili v roce 1919 Habsburkové, rod, jenž po staletí určoval rakouskou politiku. Takzvaný habsburský zákon, který někdejší panovníky střední Evropy vypověděl z jejich rodné země, pozbyl z větší části platnosti až v novém tisíciletí.

Psal se rok 1920, když žižkovský bohém František Sauer alias Franta Sauer alias Franta Habán ze Žižkova dostal nápad: co takhle inscenovat přímo na Vítkově slavnou bitvu Žižkových husitů se Zikmundovou křižáckou přesilou? Akce by se konala u příležitosti 500. výročí bitvy na Vítkově 14. července 1920 a posílila by národního ducha.

Před 60 lety se v německých Brémách začal odehrávat první ze dvou nejslavnějších německých případů pozorování záhadného fenoménu zvaného poltergeist, tedy samovolného pohybu předmětů bez zjevné příčiny. Oba případy vyšetřoval tehdejší věhlasný psychiatr Hans Bender, který si i díky nim vysloužil přezdívku Lovec duchů. Věnovali se jim ale také agenti tajných služeb, kteří v nich viděli možnou zbraň studené války.

Současná vojenská konfrontace mezi Izraelem a Íránem znovuoživila dávnou minulost z první poloviny 50. let 20. století, kdy se v Íránu odehrál převrat, který skončil svržením tehdejšího premiéra Muhammada Mosaddeka.

Ve čtvrtek 16. června 1910 složil v Pardubicích pilotní zkoušku legendární první český aviatik inženýr Jan Kašpar. Do dějin české aviatiky se zapsal především úspěšným přeletem z Pardubic do Chuchle, který se uskutečnil v sobotu 13. května 1911, proslavil se ale už o rok dříve. V neděli 19. června 1910 uskutečnil na vojenském cvičišti v Pardubicích svůj první veřejný vzlet, na který se přišlo podívat kolem 22 tisíc lidí.

Desátý červen by měl být za normálních okolností jedním z nejhezčích dnů v roce. Je to den, kdy léto je už za dveřmi, děti nedočkavě vyhlížejí prázdniny, všude všechno kvete a voní a řeky i jezera začínají lákat ke koupání. Přesto se právě tento den jakousi divnou hrou osudu pojí napříč historií s tak hrůznými masakry, že se je lidská mysl téměř zdráhá pochopit.

Magii chápal jako experimentální vědu. Vědec a profesor táborského gymnázia Rafael Maria Boušek měl po celý svůj život blízko k mystice. Zabýval se templářským řádem a zanechal po sobě tajemný rukopis, psaný devíti druhy tajných písem.

Přesně 90 let uplyne příští rok od jedné z nejkatastrofálnějších událostí předválečného Československa. V Rakvicích na Břeclavsku se na řece Dyji potopil 26. května 1936 pod školní výpravou přetížený a ztrouchnivělý vor. Tragédie si vyžádala 32 lidských životů, z toho 31 dětí. Z jedné dívky našli lidé jenom ruku.

Bylo úterý 12. května 1942, do útoku na zastupujícího říšského protektora a masového vraha Reinharda Heydricha zbývalo pouhých 15 dní. Do budovy příbramského gymnázia, vedeného ředitelem Josefem Lukešem, vtrhla německá komise. Ta ostře zkritizovala nejen výzdobu školy, ale také způsob výuky řady profesorů včetně ředitele. Začalo se rozehrávat drama, jež později proslavila povídka a film Vyšší princip.

V sobotu 5. května roku 1945 vyvraždilo německé komando moravskou vesničku Javoříčko u Olomouce. Němci tu zastřelili 38 mužů a srovnali celou obec se zemí. Z 34 domů přežila pouze škola, kaplička, stodola a jeden obytný dům. Masakru předcházel vražedný čin opilého partyzána.