Přesně 90 let uplyne příští rok od jedné z nejkatastrofálnějších událostí předválečného Československa. V Rakvicích na Břeclavsku se na řece Dyji potopil 26. května 1936 pod školní výpravou přetížený a ztrouchnivělý vor. Tragédie si vyžádala 32 lidských životů, z toho 31 dětí. Z jedné dívky našli lidé jenom ruku.

Bylo úterý 12. května 1942, do útoku na zastupujícího říšského protektora a masového vraha Reinharda Heydricha zbývalo pouhých 15 dní. Do budovy příbramského gymnázia, vedeného ředitelem Josefem Lukešem, vtrhla německá komise. Ta ostře zkritizovala nejen výzdobu školy, ale také způsob výuky řady profesorů včetně ředitele. Začalo se rozehrávat drama, jež později proslavila povídka a film Vyšší princip.

V sobotu 5. května roku 1945 vyvraždilo německé komando moravskou vesničku Javoříčko u Olomouce. Němci tu zastřelili 38 mužů a srovnali celou obec se zemí. Z 34 domů přežila pouze škola, kaplička, stodola a jeden obytný dům. Masakru předcházel vražedný čin opilého partyzána.

Mystický kapucín Páter Josef, přezdívaný šedá eminence podle barvy své kapucínské kutny, přesvědčil podle některých historiků v roce 1630 intrikami rakouského císaře Ferdinanda, aby zbavil Albrechta z Valdštejna funkce vrchního velitele císařských vojsk.

Koncem dubna roku 1563 se do Českého Krumlova vrátil z dlouhé cesty po severozápadní Evropě tehdy čtyřiadvacetiletý Petr Vok z Rožmberka, pozdější význačný šlechtic, k jehož stolu se rády sjížděly mnohé osobnosti rudolfinské éry a jenž významně ovlivňoval život celého českého království. V té době určitě ještě netušil, že se stane posledním potomkem slavného rodu. A že jeho životem projde mnoho záhadných osobností.

Tři roky zbývají do oslav 680. výročí založení Univerzity Karlovy, jejíž zakládací listina nese datum 7. dubna 1348. A pouhých pár dní nás dělí od 80. výročí nejzáhadnější události, která je s touto univerzitou spojena – s tajemným zmizením jejích insignií a nejstarších písemností i početného spisového materiálu. Jejich stopa končí ve vlaku, který vyjel kolem 20. dubna 1945 z pražského Hlavního nádraží směrem na západ.

Za časů Franské říše, v období vlády franské dynastie Merovejců, se někteří příslušníci tehdejších místních elit nechávali pohřbít i se svými koňmi. Před více než 30 lety jako by se je jeden muž pokusil napodobit. Jen místo koně se nechal pochovat se svým autem.

Převedl 200 lidí. Zabil tucet esenbáků. Je to postrach zákona. Král Šumavy. Dneska zabijeme Josefa Hasila, křičí velitel pohraničníků v nové upoutávce na pokračování minisérie Král Šumavy režiséra Davida Ondříčka, popisující životní osudy slavného českého převaděče – který byl původně také pohraničník.

V temných a tragických časech Protektorátu Čechy a Morava se nočními ulicemi a po střechách domů pohyboval dlouhými skoky tajemný Pérák, děsící nacisty i české kolaboranty. Kde tato tajemná legenda vzala svůj počátek? A může mít nějaký reálný podklad?

Popeleční středa představuje v římskokatolickém liturgickém kalendáři první den postní doby. Noc, která jí předchází, ukončuje masopust. Následovat má čtyřicetidenní půst (spolu se šesti nedělemi, které se do něj nezapočítávají). Popeleční středa tak připadá na 46. den před Velikonoční nedělí.