6. díl. Jako první na světě rozštěpili atom, ale jadernou zbraň vyrobit nedokázali. Jaké hlavní chyby udělali? Proč Werner Heisenberg nebyl dobrým šéfem německého jaderného výzkumu? A co ho uchránilo před atentátem, který na něj chystaly Spojené státy? Popisuje historik Filip Grygar.

5. díl. V americkém Los Alamos pracovali dva vědci s československými kořeny – teoretický fyzik Georg Placzek, narozený v Brně, a chemička Lilli Hornigová, původem z Ústí nad Labem. Proč do Los Alamos odešli, co přesně v tajné laboratoři dělali, jak vývoj prvních jaderných bomb svým výzkumem ovlivnili a jak se čeští historici vůbec dozvěděli o dlouho neznámém příběhu Lilli Hornigové? Odpovídá historik Martin Krsek.

Episode 4 ENG. That's how historian Alan Carr of Los Alamos National Laboratory describes the rumors about the secret lab where scientists developed the first nuclear bombs. What was the daily life like in a small town on top of the mountain? How many of the employees knew what they were really working on? And what was the greatest luxury there?

4. díl. Tak historik Alan Carr z Národní laboratoře v Los Alamos popisuje fámy, které kolovaly v okolí tajné laboratoře, kde vědci vyvinuli první jaderné bomby. Jak vypadal běžný život ve městečku na vrcholu stolové hory? Kolik ze zaměstnanců vědělo, na čem doopravdy pracují? A co bylo tamním největším luxusem?

Pokud byste epizodu rádi viděli i s vizuálním doprovodem, podívejte se na streamovací platformu České televize iVysílání.

3. díl. Jak se od sebe dají oddělit dva skoro identické typy uranu, jak atom po atomu vědci v rámci Projektu Manhattan posbírali přes 60 kilogramů uranu-235, aby sestrojili bombu Little Boy? Jaké výhody a rizika pro ně znamenal objev plutonia? A jaké objevy v rámci Projektu Manhattan využíváme dodnes? Ve třetí epizodě Úsvitu atomového věku odpovídá Ondřej Novák z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT v Praze. 

2nd episode ENG. In October 1939, US president Roosevelt realised the risk posed by German nuclear research. A letter from Albert Einstein finally arrived at the White House, in which the famous scientist warned him of the possible consequences. Who delivered the letter to the president? How long did it take Roosevelt to respond? And what finally determined the US to go all out in developing the nuclear bomb? That's what historian Michael D. Gordin of Princeton University brings up in the second episode of the Dawn of the Atomic Age podcast.

You can watch our original series over at iVysílání.

2. díl. Americký prezident Roosevelt si v říjnu 1939 uvědomil, jaké riziko představuje německý jaderný výzkum. Do Bílého domu totiž konečně dorazil dopis od Alberta Einsteina, ve kterém ho slavný vědec před možnými následky varuje. Kdo dopis prezidentovi předal? Jak dlouho trvalo, než Roosevelt zareagoval? A co nakonec rozhodlo o tom, že se USA naplno pustily do vývoje jaderné bomby? To přibližuje historik Michael D. Gordin z Princeton University v druhá epizodě podcastu Úsvit atomového věku.

Série je dostupná i ve video verzi na platformě iVysílání a Youtube.

1. díl. Byl to přelom. Takový přelom, že Otto Hahn výsledkům svých experimentů nechtěl uvěřit. Energie, která se při rozštěpení atomového jádra uvolní, je stomilionkrát větší než při běžném spalování. S historikem vědy Filipem Grygarem přiblížíme klíčové objevy, které stály na začátku cesty k atomovým zbraním.

Série je dostupná i ve video verzi na platformě iVysílání.
--------
Na začátku byly rovnice a teorie, na konci doutnající trosky Hirošimy a Nagasaki. Dvacetidílná multiplatformní série mapuje vývoj prvních jaderných zbraní a dopady jejich nasazení. Představuje hlavní aktéry, klíčová rozhodnutí i fatální omyly.

Od 21. května až do září – každou středu na ČT24 a ve všech podcastových aplikacích.

Nový pořad od redakce vědy ČT24 si můžete poslechnout v jakékoli podcastové aplikaci, a nebo se na něj podívat na iVysílání České televize.