Utrpení přeživších jaderného bombardování trvalo celý život. Vedle zdravotních problémů, jako byly popáleniny nebo výrazně vyšší riziko rakoviny, se museli potýkat s řadou dalších problémů - od těch psychických až po diskriminaci. Téma jsme probrali s profesorem Jaroslavem Krásným, který v Japonsku působí už skoro 20 let. 

15. díl. Záblesk, žár, tlaková vlna a šíření radiace. Jak přežili lidé jen stovky metrů od exploze? Jaké stigma si nesli po zbytek života? Co způsobí různé dávky radiace v těle? Vysvětluje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Gordin wrote a book about the nuclear bombing of Japan and the insurmountable differences in how it was perceived. How close was the third nuclear strike? How did the main players at the time feel about it, and was it really "only" two nuclear bombs from the start?

Michael Gordin o jaderném bombardování Japonska a nepřekonatelných rozdílech v jejich vnímání tehdy a dnes napsal knihu. Jak moc Japonsku třetí jaderný úder hrozil? Jak o nich tehdejší hlavní aktéři přemýšleli a mělo jít skutečně od začátku "jen" o dvě jaderné bomby? 

14. díl. Proč se císařství rozhodlo do války s USA vůbec vstoupit a jaké mělo šance? Proč tomu nezabránil císař? Jakou roli v jeho rozhodnutí kapitulaci přijmout hrály jaderné bomby a jaké vyhlášení války ze strany SSSR? A jak je možné, že po letech až fanatického odporu proběhl začátek americké okupace naprosto hladce? 

13. díl. Američané měli původně bombardovat úplně jiné město, Kokuru. Když nad ní ale bombardér Bockscar přilétl, byla hustá oblačnost. Pilot Charles Sweeney proto zamířil k Nagasaki. Celá mise málem skončila úplným selháním. Proč na palubě nebylo daleko k hádce? A kolik litrů paliva v letounu zůstalo po přistání? Přibližuje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.

Why it was unlikely that the Americans would merely demonstrate the destructive power of nuclear bombs to the Japanese.
Why scientists were at a disadvantage from the outset in their dispute with the military, arguing that the new weapons were so different that they deserved to be treated differently. And why it is sometimes impossible to understand the decisions made at the time in their proper context - answers science historian and writer Michael D. Gordin from Princeton University.

Proč bylo nepravděpodobné, že by Američané Japoncům ničivou sílu jaderných bomb jen demonstrovali.
Proč měli vědci od začátku nevýhodu ve svém sporu s armádou, že nové zbraně jsou tak jiné, že zasluhují adekvátně jiné zacházení. A proč je občas nemožné tehdejší rozhodnutí chápat v adekvátním kontextu. Odpovídá historik vědy a spisovatel Michael D. Gordin z Univerzity v Princetonu. 

Proč chtěl jeho děda velet misi, která měla za cíl svrhnout atomovou bombu na Hirošimu? Proč si ho pak americký prezident na poválečné schůzce posadil vedle sebe? A jaké to bylo, když se svým dědou o dalších mnoho let později letěl ve zrenovovaném letounu B-29? Popisuje brigádní generál ve výslužbě Paul W. Tibbets.

Why did his grandfather want to command the mission to drop the atomic bomb on Hiroshima? Why did the US president tell his grandfather to sit next to him at a post-war meeting? And what was it like to fly together in a renovated B-29 aircraft many years later? Brigadier General Paul W. Tibbets describes it.