Jana Matúšová vykládá příjmení Uxa z německého apelativa Ochse, tj. „vůl“. Mohlo se jedna např. o pojmenování honáka nebo obchodníka s dobytkem. V příjmení se odráží vliv německé nářeční výslovnosti, proto je začáteční O- jako U- a koncové -e jako -a. Je to pravděpodobnější výklad než ten, který nacházíme ve slovníku Dobravy Moldanové, která spojuje příjmení Uxa se středohornoněmeckým uohse, tj. „podpažní důlek“. V současnosti u nás žije 369 nositelů příjmení Uxa.