Příjmení Žaža odborná literatura neuvádí. Je možné, že se jedná o zkomoleninu jiného jména, museli bychom ovšem vidět starší matriční záznamy a vývoj zápisů jména, abychom dokázali určit jeho výchozí podobu a možný původ. V Kottově slovníku nacházíme nářeční apelativum žaža s významem „světlo“, „oheň“ a k tomu odpovídající sloveso žážati, tj. „páliti“. Snad by se tedy mohlo jednat o pojmenování podle činnosti nebo nějaké události.