Přestože je rozhovor s PhDr.  Františkem Frýdou, archeologem, emeritním ředitelem a dnes odborným náměstkem ZČM v pořadí 13. dílem našeho seriálu o vědě a výzkumu v muzeu, špatná pověst pořadové číslovky, se kterou je spojen, nijak neovlivnila jeho výjimečnost. Ta se jistě pozitivně dotkne všech těch, kteří si ho vyslechnou. Je nejen výpovědí o zajímavé vědecké specializaci – dějinách středověkého skla v Čechách, na které měl být původně v prvé řadě koncentrován, ale je především náčrtem obrazu úžasné celoživotní práce věnované s velkým zájmem a oddaností stejnou měrou jak archeologii vědecké i praktické, tak také Západočeskému muzeu v Plzni.

Rozhovor je cennou pamětnickou výpovědí, protože zavede posluchače až do roku 1964, kdy František Frýda po studiích nastoupil do plzeňského muzea a začal se věnovat svému oboru. Podobu tehdejšího plzeňského „chrámu múz“, který utrpěl díky dopadům války a nástupem komunistického režimu velké ztráty, projevující se nejmarkantněji v jeho společenském zadání a podmínkách dalšího rozvoje, si dnes neumíme ani představit. Archeologie se tehdy v mnoha podstatných aspektech lišila od té dnešní. V plenkách bylo také bádání o středověkém sklu v Čechách a muzea, včetně toho plzeňského, se tehdy složitě snažila hledat cesty k tomu, aby se mohla postupně navracet na ztracené pozice v oblasti odborné práce a vědy. Cesta k dnešní prestižní krajské muzejní instituci se statutem výzkumné organizace byla dlouhá a obtížná, ale František Frýda dovedl ZČM za dlouhá léta, která muzeu jako ředitel věnoval, k této metě. Ten příběh je moc dobré znát a nezapomínat na něj, stejně tak jako na klikatou cestu vývoje jedné dílčí vědecké specializace, jakou jsou dějiny skla.

Host: František Frýda, archeolog, emeritní ředitel, dnes odborný náměstek
Moderuje: Jakub Šmíd

Archeologie, vědní obor, který je v ZČM rozvíjen ve třech odborných odděleních a co do počtu odborných pracovníků je nejsilnějším vědním oborem naší instituce.  Poté, co si osvěžíme naši představu o tom, co to vlastně archeologie je, zahájíme naši cestu do minulosti zastávkou v Hlavní budově ZČM ve stálé archeologické expozici Pohledy do minulosti Plzeňského kraje. Pak se již vydáme do terénu na řadu veřejnosti známých i neznámých archeologických lokalit. A tam nás bude čekat mnoho zajímavých příjemných i nepříjemných překvapení – od unikátního pokladu až po zničenou archeologickou památku. Doufáme, že po vyslechnutí rozhovoru s archeologem Milanem Metličkou, vedoucím oddělení prehistorie ZČM, toho budeme vědět o archeologii v muzeu mnohem více, a to nejen jako o vědním oboru, ale také jako o součásti celého systému archeologické památkové péče – ostatně, máte-li doma detektor, tak právě Vám předá protagonista tohoto dílu spoustu důležitých informací, které by měl velmi dobře znát každý, kdo by snad neodolal chuti vyrazit s ním za poklady.

Host: Mgr. Milan Metlička, archeolog, vedoucí oddělení prehistorie
Moderuje: Jakub Šmíd

Cílem prvního příspěvku, který rozšíří v roce 2024 naši řadu podcastů o vědě v Západočeském muzeu v Plzni, je pokračovat v představení výzkumné oblasti botanika, o které jsme si začali v loňském roce povídat s Mgr. Ondřejem Peksou, Ph.D. Zatímco předtím se rozhovor týkal především bádání  v oblasti bezcévných rostlin, s RNDr. Sylvií Pecháčkovou, Ph.D. se vypravíme do jiných oblastí tohoto vědního oboru. 

Rozhovor se specialistkou na ekologii lučních porostů, mezidruhové vztahy rostlin, vztahy mezi nadzemní a podzemní částí rostlin, odbornicí na rostlinná společenstva a funkční morfologii kořenů nám ukáže, že dnešní botanika studuje  za pomoci sofistikovaných vědeckých metod složité vztahy mezi rostlinami, a to proto, aby nám byla schopna dávat výpovědi o fungování přírody v dnešním klimatickou krizí zasaženém světě i zcela praktické rady, jak se chovat k rostlinám v různých typech krajiny. 

Velmi zajímavá část rozhovoru se bude týkat současného botanického „knižního hitu“, a to publikace kolektivu autorů Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová, František Krahulec: Louky. Dobrodružství poznávání. Kniha již byla označena za jednu z nejlepších přírodovědných knih vydaných u nás v roce 2023 a nyní je nominována na ocenění v kategorii naučná literatura v rámci soutěže Magnesia Litera.

Rozhovor s muzejní botaničkou se nemůže vyhnout tématu popularizace vědy, zejména pak formou výstav. A i zde se mají posluchači na co těšit, protože protagonistka rozhovoru je spoluautorkou dvou úspěšných, možno říci průkopnických výstavních projektů – výstav Džungle za plotem (2013) Kořeny (2018), oba byly oceněny v soutěži Gloria Musealis. Vzhledem k tomu, že projekt Kořeny je stále reprízován v různých muzeích, nyní například ve Sládečkově muzeu v Kladně, jde o projekty, které dodnes neztratily svoji aktuálnost a my se dozvíme proč tomu tak je. 

Host: Sylvie Pecháčková, botanik, kurátor cévnatých rostlin, zástupce vedoucího oddělení botaniky ZČM
Moderuje: Jakub Šmíd

V našich rozhovorech s odbornými pracovníky o výzkumných oblastech rozvíjených v ZČM nás tentokráte čeká setkání s oborem, jehož předmět zájmu není třeba dále vysvětlovat. Předmětem našeho zájmu budou dějiny umění, či jak se u nás stále ještě v duchu německé jazykové tradice říká kunsthistorie, zkrátka vědní obor zabývající se dějinami výtvarného umění. Je to vědní disciplína, která má své počátky již v antice. Za jejího zakladatele bývá považován  Xenokrátes ze Sikyónu či Říman Plinius starší. V dlouhé řadě otců zakladatelů v následných etapách vývoje oboru je možno pokračovat jmény Giorgio Vasari, Johann Joachim Winckelmann, Jacob Burckhardt ... Mohli bychom pak jmenovat desítky významných osobností, které v průběhu staletí přispěly k poznání nejen dějinného vývoje, ale též samotného smyslu a poslání umělecké tvorby. A nakonec bychom možná skončili i u jmen nám dobře známých, Josef Škorpil a Lenka Merglová Pánková. Proč? Na to se Vám pokusíme odpovědět v následujícím rozhovoru.

V našich rozhovorech s odbornými pracovníky o výzkumných oblastech rozvíjených v ZČM budeme pokračovat tentokráte oborem, který má na území Plzeňského kraje dlouhou historii. Je spojen s vynikajícím vědcem a mimořádným profesorem botaniky na pražské univerzitě Franzem Willibaldem Schmidtem, narozeným roku 1764 v Plané u Mar. Lázní. Tento slavný botanik je autorem prvního tištěného soupisu rostlin rostoucích na českém území. Vyšel pod názvem Flora Boëmica  a je považován nejen za průkopnické dílo z oboru botanika, ale též za jednu z nejkrásnějších přírodopisných knih v Národní knihovně. Ano budeme si povídat o botanice, oboru, který od dob slavného rodáka našeho kraje ušel obrovský kus cesty, a to i díky botanikům, kteří v minulosti působili či dnes pracují v ZČM. Jedním z těch, kteří svým vědeckým úsilím posouvají tento obor kupředu, zejména pak jeho dílčí disciplínu – lichenologii, je Mgr. Ondřej Peksa, Ph.D. Že netušíte, co je to ta lichenologie, navíc Vás zajímá, co vlastně nyní zkoumají muzejní botanici a s jakými výsledky, pak máte dobrý důvod zaposlouchat se do následujícího rozhovoru.

Host: Ondřej Peksa, vedoucí oddělení botaniky ZČM
Moderuje: Jakub Šmíd

Poetika od Aristotela, Herecký paradox Denise Diderota, Moje výchova k herectví Konstantina Sergejeviče Stanislavského – to jsou díla, která asi nejsou běžně zastoupena v knihovničce většiny našich posluchačů, a mnozí dokonce ani nic netuší o jejich existenci. Jinak tomu ale je u naší kolegyně, Mgr. Markéty Formanové, která je protagonistkou prvního dílu naší druhé řady podcastů o vědě v ZČM. Nabídne rozhovor o zajímavé výzkumné oblasti rozvíjené v Západočeském muzeu.  Stejně tak jako zmiňovaná díla, neřekne většině z nás nic asi ani pojem teatrologie. Jde o název vědní disciplíny, která jako věda neexistuje příliš dlouho – datuje se od roku 1923, od té doby, co Max Hermann založil v Berlíně první specializovaný ústav divadelní vědy. Co se za názvem teatrologie skrývá a jak se tomuto oboru  u nás v muzeu daří, o tom již více v následujícím rozhovoru. 

Host: Mgr. Markéta Formanová, vedoucí Muzea loutek
Moderuje: Jakub Šmíd

Rozhovor o generální opravě Národopisného muzea Plzeňska

Dny evropského dědictví (European Heritage Days – EHD) se v Evropě konají od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy a jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací a společenskou akcí. Mají přitáhnout pozornost veřejnosti k památkám a těm, kteří o ně pečují. Západočeské muzeum se v roce 2023 zapojuje do této aktivity již počtvrté. I když naše muzeum rozvíjí svoji činnost v celkem sedmi významných kulturních památkách, vstupuje do letošních EHD s nabídkou zvýhodněné návštěvy pouze 5 objektů. Zavřeny zůstanou Gerlachovský a Chotěšovský dům. Tyto významné kulturní památky podílející se na hodnotách plzeňské městské památkové rezervace, v nichž sídlí Národopisné muzeum Plzeňska, pobočka ZČM, nedávno prošly náročnou obnovou. Přestože se svých návštěvníků dočkají až po nainstalování nových stálých expozic, bude se moci památek milovná veřejnost seznámit s jejich nejnovějšími osudy právě u příležitosti EHD , a to prostřednictvím našeho nového podcastu. Vedoucí pobočky Mgr. Michal Chmelenský a renomovaný plzeňský památkář Mgr. Petr Marovič, emeritní vedoucí Odboru památkové péče na MMP, v něm ozřejmí, jak se Gerlachovskému a Chotěšovskému domu a památkám vůbec vdechuje nový život.

Hosté: Michal Chmelenský, Petr Marovič
Moderuje: Jakub Šmíd

Rozhovor s archeologem Jiřím Ornou

V našem dalším podcastu nás ředitel ZČM a archeolog Mgr. Jiří Orna zavede do areálu jedné z ikonických kulturních památek Plzeňského kraje. Čeká nás archeologická výprava do období raného středověku. Naším cílem je bývalý cisterciácký klášter Plasy, založený roku 1144, jeden z nejvýznamnějších cisterciáckých klášterů u nás, úžasný areál, který je od roku 1995 národní kulturní památkou. Hlavní duchovní centrum rozlehlého cisterciáckého kláštera v Plasích tvořil Chrám Nanebevzetí Panny Marie. V areálu se však nacházela ještě řada dalších sakrálních míst, mezi nimi též kostel sv. Václava stojící za klášterními hradbami. A právě kostel sv. Václava a jeho okolí je přesně místem, kam směřujeme. Probíhal zde záchranný archeologický výzkum a jeho výsledky opět poodhalily roušku tajemství. I když se toho o dějinách kláštera ví už opravdu mnoho, jeho počátky jsou stále spojeny s mnoha otázkami. Jednou z nich se zabýval projekt „Předklášterní osídlení v Plasích“. Jiří Orna, jeho hlavní řešitel, na něm spolupracoval s kolegy Veronikou Dudkovou a Jiřím Šnebergerem. Rozhovor nám prozradí, jaké výsledky přinesly analýzy provedené v renomované laboratoři Oxford Radiocarbon Accelerator Unit (ORAC), patřící pod univerzitu v Oxfordu, dozvíme se, co je to záušnice i to, jaký význam měla skutečnost, že byl projekt řešen v rámci interního grantového programu.

Host: Mgr. Jiří Orna, ředitel ZČM a archeolog
Moderuje: Jakub Šmíd

Rozhovor s paleobotanikem Josefem Pšeničkou

Zemanův film Cesta do pravěku z roku 1955, inspirovaný ilustracemi Zdeňka Buriana, které vytvořil pod odborným vedením paleontologa Josefa Augusty, stále ještě oslovuje diváky a podněcuje dávný sen přenést se do těch nejvzdálenějších časových horizontů vývoje živočišné a rostlinné říše na naší planetě. Protagonista 5 . dílu našeho podcastu, paleobotanik Josef Pšenička, odborník, který si již získal renomé i na mezinárodním vědeckém poli, nám tento sen pomůže tak trochu naplnit. Vypravíme se s ním do přibližně 312 milionů let starého tropického pralesa plného stromovitých plavuní dosahujících výšky až 40 metrů a celé řady dalších podivuhodných rostlin i živočichů. Ten karbonský prales se vyskytoval také na našem území a ZČM má to velké štěstí, že v hranicích jeho působnosti leží blízko Rokycan lokalita, kterou paleontologové nazývají karbonské Pompeje. Pro naši výpravu do pravěku budeme mít skvělého průvodce, protože doktor Pšenička, spoluřešitel vědeckého projektu s názvem Jak přesně můžeme rekonstruovat karbonský tropický prales? Příklady z České republiky a Číny, toho ví opravdu hodně. Je nadšeným badatelem se spoustou vědeckých výstupů na svém kontě, proto nás zasvětí také do zákulisí podpory vědy, zejména v našem muzeu.

Host: RNDr. Josef Pšenička, Ph.D., vedoucí Centra paleobiodiverzity ZČM
Moderuje: Jakub Šmíd

Rozhovor s kurátorkou Uměleckoprůmyslového oddělení ZČM Ludmilou Kotorovou

Také Vám slovo vějíř navodí představu obrazu krásné dámy držící v ruce předmět, který Wikipedie definuje jako “pomůcku k osobnímu ovívání, ochlazování vířením vzduchu“. Třeba takový, jaký v roce 1881 namaloval Auguste Renoir, či ten od Gustava Klimta z roku 1917? Na každém obrazu je jiný vějíř a hraje v zobrazeném výjevu jinou roli. Určitě Vás tedy také napadá spousta otázek. Kde se vějíř vzal, k čemu všemu se používal, jak a z čeho se vyráběl, kde jsou k vidění historické vějíře, jak se budují jejich sbírky, jak se s takovými starožitnými vějíři odborně nakládá a co vše může přinést vědecký výzkum těchto velmi specifických hmotných pramenů - to jsou jen některá z témat, které přináší hlubší pohled na jeden uměleckořemeslný produkt, kterému v našem běžném životě už hodně zvoní hrana. A přitom psal dějiny - ne ty velké, ale ty osobní! Na naznačené otázky Vám ve čtvrtém dílu našeho podcastu odpoví dnes již renomovaná odbornice na historické vějíře Mgr. Ludmila Kotorová, kurátorka sbírky Uměleckoprůmyslového oddělení ZČM. Ve svém úspěšně dokončeném vědeckém projektu se zabývala sbírkou vějířů našeho muzea v těch nejširších souvislostech.

Host: Mgr. Ludmila Kotorová
Moderuje: Jakub Šmíd